Praha - Zářivé malby doplňované sklíčky a drahými kameny s motivy zvířat, lidí i mytických bytostí vytváří indický malíř Raqib Shaw. Devětatřicetiletý umělec žije dvě desítky let v Británii a vystavoval ve významných galeriích v Evropě i USA. Do 15. září jeho díla, která na současné výtvarné scéně zcela solitérním jevem, představuje Galerie Rudolfinum.
Shawovy pracné malby vytvářené speciální technikou a malované dikobrazím brkem představují svérázný mix zobrazování indického a západního světa. Hýří barvami, jsou plné ptáčků, rozkvetlých stromů, ale i zvířat a bestií v boji a odkazují k námětům z indické i evropské mytologie. Jedná se o skvostné vyobrazení přízračných, nadpozemských férií odrážejících melodramatické splynutí rozkošnické krásy a bolestného smutku, vyprávějící osobní příběh a životní pocit samotného autora.
Podívejte se do fantasmagorického světa slasti a okouzlující krásy Raqiba Shawa:
V jeho obrazech lze najít konotace Homérovy Odyssei, Aischylova Prométhea, příběhů z Ovidiových Metamorfóz, básnických vizí z Miltonova Ztraceného ráje, perverznost, excentričnost a surrealismus Lautréamontových Zpěvů Maldororových, více než nápadné příbuznosti s hlavním hrdinou Huysmanova románu Naruby, Wu Chengen-ova Opičího krále a mnoha dalších.
"Na počátku mé tvorby stála snaha napsat vizuální knihu svých zkušeností, svého pobývaní na Zemi. Trvalo mi dvanáct let, než jsme našel správnou techniku a pak jsem se vydal za malbami s tematikou ztraceného ráje," říká Shaw. Největší z vystavených děl, plátno o rozměrech přibližně tři krát deset metrů, vytvářel deset let a je prý první částí trilogie. "Zachycuje můj život do osmnácti let, dobu, kdy jsem vyrůstal v Kašmíru, je v ní plno vegetace, stromů, zvířat, ale i různých osamělých bytostí," popisuje obraz.
Shaw divákům nabízí malbu - ta se dnes v uměleckém projevu především v západním světě příliš neuplatňuje. Maluje se znalostí klasických technik, používá přípravnou kresbu, zároveň ale došel ke specifické technologii. "A na první pohled jsou jeho malby krásné," dodává Nedoma s tím, že současní umělci se podle něj dnes bojí tvořit "krásně". Na Shawově tvorbě ho zaujalo to, že si vybral vlastní cestu svého vyjádření, nečeká, co vytvoří slavní umělci, aby měl inspiraci.
Britský historik umění David Lomas dodal, že Shawovo dílo lze jen obtížně přirovnat k práci jiného umělce. "Jeho velmi obrazné vyprávění mi ale připomíná dílo (spisovatele) Salmana Rushdieho," míní Lomas.
Shaw nanáší emailové barvy na podklad dikobrazími ostny, je možné pozorovat, jak precizně do jasných tónů barev přimíchával bílou, jež dodala motivům plastičnosti a oslňující intenzity. To vše autor kombinuje s vkládáním štrasů a drahých kamenů, které zvyšují reliéf, živost a divokost celého výjevu. Z tradičních technik se tento způsob umělecké tvorby přibližuje příhradovému emailu, známému především ze středověkých předmětů užitého umění.
"Vstřebávat a interpretovat dva rozdílné póly, nahlédnout vlastní kulturu jinýma očima, je zejména pro nás Evropany velmi důležité, europocentrismus nám často znemožňuje vidět vlastní meze, vidět někam dál," řekl ředitel Galerie Rudolfinum a kurátor výstavy Petr Nedoma.
Raqib Shaw se narodil v roce 1974 v Kalkatě, vyrůstal v Kašmíru v rodině indického obchodníka se vzácnými tkaninami, koberci a šperky, v níž se liberálně propojovaly hinduistické, buddhistické a křesťanské tradice. V Indii žil do svých 18 let. V roce 1998 se odstěhoval do Londýna, kde studoval výtvarné umění na Central Saint Martins College of Art and Design.
Dílo Raqiba Shaw je v tomto rozsahu představeno v České republice vůbec poprvé. Pro výstavu byly vybrány práce z posledních let, které tvoří vrchol jeho dosavadní tvorby.
