Povodeň 2002 končí. Knihy jsou usušeny

Zdeněk Mihalco
31. 1. 2007 16:40
Praha - Ten stroj vypadá jako z naivního sci-fi příběhu. Vysušil poslední ze zmrazených vzácných tisků, které poničila povodeň v roce 2002.
Milan Sova z úseku mikrobiologie a klimatologie v Centrálním depozitáři Národní knihovny ČR ukazuje zachraněné exempláře.
Milan Sova z úseku mikrobiologie a klimatologie v Centrálním depozitáři Národní knihovny ČR ukazuje zachraněné exempláře. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Unikátní vakuová sušicí komora rozmrazila téměř bez následků více než tisíc vzácných knih a pergamenů.

Poslední vysušenou knihu předal dnes ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek řediteli pražské městské knihovny Tomáši Řehákovi. Je to dílo jezuity Tomáše Jana Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus z roku 1677.

Právě fond vzácných tisků Městské knihovny v Praze-Holešovicích patřil během povodní v roce 2002 k nejponičenějším. Voda zničila také tisíce knih v archivu Národní knihovny v Neratovicích. "Po pěti letech práce se nám podařilo zachránit téměř všechno cenné," říká Tomáš Řehák z Městské knihovny v Praze.

Celkem voda během povodní v roce 2002 poničila přibližně 800 tisíc knih. Přes 140 tisíc vzácných svazků pracovníci knihoven nechali zmrazit.

Méně vzácné knihy rozmrazovali hlavně v sušárnách dřeva v Kralupech nad Vltavou, šlo o více než 60 tisíc tisků. Další tisíce tisků vysušili experti Národní knihovny ve vakuové baličce potravin. Na rozmrazování nejvzácnějších tisků Národní knihovna nechala vyrobit speciální vakuovou sušící komoru.

Světový unikát

Spousta trubek, drátů a dveří jako od podivného trezoru. Uvnitř vytápěcí dlaždice, odpařovací nádoby a zásobník dusíku. Víceúčelová vakuová sušící komora vrčí v podzemí depozitáře Národní knihovny v Praze-Hostivaři. "Jde o světový unikát, který se nedá srovnat s žádným jiným podobným strojem," tvrdí generální ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek.

Sušit vzácné tisky lze ve stroji pomocí tří různých metod. Pro každou knihu je vhodný jiný způsob.

Sušící komora

Jak se suší knihy:

  • Vakuové vymrazování (lyofilizace) - Sušení probíhá při velmi nízkém tlaku při teplotách pod bodem mrazu. Tato metoda je šetrná vůči knižním malbám a inkoustu, může však poškozovat některé druhy papíru.
  • Vakuové sušení - Sušení probíhá při nízkém tlaku, kdy dochází k intenzivnímu odpařovaní vody při nízkých teplotách. Jde o metodu optimální pro dokumenty, které neobsahují knižní malby a inkoust.
  • Sušení v řízené atmosféře - Sušení probíhá při normálním tlaku proudem vzduchu. Metoda vhodná například k ničení plísní, snižuje však kvalitu papíru.

Doba sušení knih v komoře je přibližně dva týdny. Vejde se do ní přes sto knih. Náklady na sušení jednoho svazku se pohybují mezi 100 a 300 korunami.

Cena za vývoj a výstavbu stroje přesáhla čtyři a půl milionu korun, většinu poskytlo ministerstvo kultury.

V budoucnu by komora měla sloužit pro sušení knih po katastrofách i menších haváriích, například prasklého vodovodního potrubí. Národní knihovna chce v blízké době s vysoušením zmražených dokumentů pomoci i Národnímu technickému muzeu. "Jde hlavně o výkresy a projektové dokumentace, fotografie a dopisy," říká Jiří Polišenský z Národní knihovny, který vysoušení tisků koordinuje.

Zachráněno 140 tisíc knih

Během povodní pracovníci knihoven zachránili přes 140 tisíc navlhlých vzácných svazků, které umístili do mrazících boxů. Zbývájící knihy menší hodnoty tehdy nezachraňovali. Šlo například o knihy novějšího data vydání, které se stále objevují v knihkupectví.

Vysoušením proces záchrany tisků nekončí. "Je třeba je dezinfikovat, restaurovat a uložit do elektronické databáze," vysvětluje Jiří Polišenský z Národní knihovny. Zatím bylo celkově zrestaurováno jen několik stovek tisků, mezi nimi například prvotisk Pražské bible z roku 1488.

Restaurátoři budou na knihách pracovat postupně ještě několik let. Pak by měly být poničené knihy téměř ve stejné kvalitě jako před povodní. Budou opět k dispozici veřejnosti.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy