Povodeň 2002 končí. Knihy jsou usušeny

Zdeněk Mihalco
31. 1. 2007 16:40
Praha - Ten stroj vypadá jako z naivního sci-fi příběhu. Vysušil poslední ze zmrazených vzácných tisků, které poničila povodeň v roce 2002.
Milan Sova z úseku mikrobiologie a klimatologie v Centrálním depozitáři Národní knihovny ČR ukazuje zachraněné exempláře.
Milan Sova z úseku mikrobiologie a klimatologie v Centrálním depozitáři Národní knihovny ČR ukazuje zachraněné exempláře. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Unikátní vakuová sušicí komora rozmrazila téměř bez následků více než tisíc vzácných knih a pergamenů.

Poslední vysušenou knihu předal dnes ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek řediteli pražské městské knihovny Tomáši Řehákovi. Je to dílo jezuity Tomáše Jana Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus z roku 1677.

Právě fond vzácných tisků Městské knihovny v Praze-Holešovicích patřil během povodní v roce 2002 k nejponičenějším. Voda zničila také tisíce knih v archivu Národní knihovny v Neratovicích. "Po pěti letech práce se nám podařilo zachránit téměř všechno cenné," říká Tomáš Řehák z Městské knihovny v Praze.

Celkem voda během povodní v roce 2002 poničila přibližně 800 tisíc knih. Přes 140 tisíc vzácných svazků pracovníci knihoven nechali zmrazit.

Méně vzácné knihy rozmrazovali hlavně v sušárnách dřeva v Kralupech nad Vltavou, šlo o více než 60 tisíc tisků. Další tisíce tisků vysušili experti Národní knihovny ve vakuové baličce potravin. Na rozmrazování nejvzácnějších tisků Národní knihovna nechala vyrobit speciální vakuovou sušící komoru.

Světový unikát

Spousta trubek, drátů a dveří jako od podivného trezoru. Uvnitř vytápěcí dlaždice, odpařovací nádoby a zásobník dusíku. Víceúčelová vakuová sušící komora vrčí v podzemí depozitáře Národní knihovny v Praze-Hostivaři. "Jde o světový unikát, který se nedá srovnat s žádným jiným podobným strojem," tvrdí generální ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek.

Sušit vzácné tisky lze ve stroji pomocí tří různých metod. Pro každou knihu je vhodný jiný způsob.

Sušící komora

Jak se suší knihy:

  • Vakuové vymrazování (lyofilizace) - Sušení probíhá při velmi nízkém tlaku při teplotách pod bodem mrazu. Tato metoda je šetrná vůči knižním malbám a inkoustu, může však poškozovat některé druhy papíru.
  • Vakuové sušení - Sušení probíhá při nízkém tlaku, kdy dochází k intenzivnímu odpařovaní vody při nízkých teplotách. Jde o metodu optimální pro dokumenty, které neobsahují knižní malby a inkoust.
  • Sušení v řízené atmosféře - Sušení probíhá při normálním tlaku proudem vzduchu. Metoda vhodná například k ničení plísní, snižuje však kvalitu papíru.

Doba sušení knih v komoře je přibližně dva týdny. Vejde se do ní přes sto knih. Náklady na sušení jednoho svazku se pohybují mezi 100 a 300 korunami.

Cena za vývoj a výstavbu stroje přesáhla čtyři a půl milionu korun, většinu poskytlo ministerstvo kultury.

V budoucnu by komora měla sloužit pro sušení knih po katastrofách i menších haváriích, například prasklého vodovodního potrubí. Národní knihovna chce v blízké době s vysoušením zmražených dokumentů pomoci i Národnímu technickému muzeu. "Jde hlavně o výkresy a projektové dokumentace, fotografie a dopisy," říká Jiří Polišenský z Národní knihovny, který vysoušení tisků koordinuje.

Zachráněno 140 tisíc knih

Během povodní pracovníci knihoven zachránili přes 140 tisíc navlhlých vzácných svazků, které umístili do mrazících boxů. Zbývájící knihy menší hodnoty tehdy nezachraňovali. Šlo například o knihy novějšího data vydání, které se stále objevují v knihkupectví.

Vysoušením proces záchrany tisků nekončí. "Je třeba je dezinfikovat, restaurovat a uložit do elektronické databáze," vysvětluje Jiří Polišenský z Národní knihovny. Zatím bylo celkově zrestaurováno jen několik stovek tisků, mezi nimi například prvotisk Pražské bible z roku 1488.

Restaurátoři budou na knihách pracovat postupně ještě několik let. Pak by měly být poničené knihy téměř ve stejné kvalitě jako před povodní. Budou opět k dispozici veřejnosti.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Cizinci, kteří v Praze brutálně napadli číšníka, si odsedí pět let ve vězení

Bratři Armin a Aräsh Nahviovi z Nizozemska si odpykají 5,5 roku a pět let vězení za loňské brutální napadení číšníka v centru Prahy. Pražský vrchní soud potvrdil, že muži spáchali těžké ublížení na zdraví, nikoliv pokus o vraždu, jak skutek kvalifikovala státní zástupkyně. Arminovi snížil odvolací senát trest o půl roku, Aräshovi výši původního trestu potvrdil. Součástí verdiktu je i desetileté vyhoštění obou bratrů z ČR.

Devětadvacetiletý Armin a o tři roky starší Aräsh přicestovali v dubnu 2018 do české metropole s dalšími přáteli na rozlučku se svobodou. Na zahrádce restaurace u obchodního centra Quadrio se skupina dostala do sporu s obsluhou, protože si do podniku přinesla vlastní alkohol a odmítala odejít. Z následné bitky vyšel nejhůře číšník, který přispěchal na pomoc manažerovi restaurace. Po útoku zůstal ležet v bezvědomí s komplikovanými zlomeninami lebky a s krvácením do mozku. Musel se podrobit několika operacím a zažádal si o invalidní důchod.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Policie v Londýně zakázala další protesty hnutí Extinction Rebellion

Londýnská policie zakázala další protesty členů ekologického hnutí Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí) v britské metropoli. V prohlášení z pondělního večera podle BBC varovala, že kdo se demonstrací zúčastní od pondělních 22:00 SELČ, může být zatčen. Někteří aktivisté ale v úterý podle agentury Reuters v protestech pokračovali, jejich cílem se stalo sídlo ministerstva dopravy.

Jedna ze zakladatelek hnutí vyšplhala nad vchod do budovy na protest proti plánovanému projektu trati pro vysokorychlostní vlaky, který si podle kritiků vyžádá kácení lesů. Pak se snažila kladivem rozbít skleněnou výplň. Aktivistku nakonec sundal jeden z policistů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy