Když se řekne osobní vlak, vybaví se člověku specifický rytmus jedoucí soupravy, synchronně prožívané mikropříběhy bdících nebo snících lidí v jednotlivých kupé, z nichž některá jsou prázdná, a hlavně cesta. Něco z toho má v sobě i tahle výstava. Její hodnocení může kolísat od nekritického nadšení přes podivnost až po perverzi; důvody se najdou vždycky.
Hvězda a hvězdička
Pěchouček i Brody platí za hvězdy, které dosáhly uznání mezi vrstevníky i oficiálního ocenění. Oba umějí nastavit problém, techniku a formu chápou jako součást ideje, mají schopnost stylotvorby. Jestliže Pěchouček však zasahuje "jinakostí" pohledu, Brody je stále víc vnímán jako ten, kdo se vyjadřuje prostřednictvím extrémů. To mu nejednou vyneslo označení kontroverzní umělec. Slovo kontroverzní je často vnímáno jako "pozitivně provokativní" - ve skutečnosti ale znamená i sporný.
Čtyři plus jeden
Pěchouček představuje čtyři nová videa: Playtime, Paternoster, Pozdrav z Prahy a Osobní vlak, po němž dostala výstava jméno. Brody přispěl projekcí Autíčko. Oba navazují na své předchozí práce. Pěchouček rozvíjí principy z předloňského videa Kočárkárna; nový set je však bez strukturálních motivů, není to takový "dark ambient". V jednom případě nenápadně parafrázuje Balthuse.
Pohled, letmý dotek, hledání nebo ukládání /?/ staré fotografie, prstýnek na dně pohárku z automatu, pohlednice, skrze které se žena "probouzí" ze stříbrných střevíčků - to jsou motivy, které předkládá. Fotoromány vytržené z kontextu a plné otazníků. Vztahy, city, vzpomínky, nenaplněné touhy. Trochu pohádka, nebo možná skladba, protože daleko víc pracuje s rytmem i pauzou. Noty zná každý, ale od začátku do konce se dostane jen ten, v němž je uložena celá písnička. Věci se rozpadají, aby se nenápadně složily dohromady.
Autíčko je naproti tomu mechanická chlapecká hračka. Podobný je i záznam akce Ondřeje Brodyho a Fina Kristofera Paetaua, kde Pěchouček sekundoval jako kameraman. O co jde? O auto/erotiku. Obraz je složený ze tří souběžných projekcí ze tří kamer, bez jediného střihu. Brody a Pateau po telefonu instruují kameramana a ženu, která předává příkazy dvojici pornoherců, a to až do úrovně pohybu očí. Oba akt/éři masturbují a navzájem se dotknou, jen když Tim pomáhá Tině vstát z podlahy. Akce probíhá v galerii, v místě, kde je nyní promítána.
Co s tím? Těžko říct. Překračování tabu? Vtip? Smutek? Snad jen, když člověk vidí podlitiny na hereččině těle. Etika? Morálka? Odvaha? Spíš prázdnota, dnes už takové věci šokovat nemůžou. Zvlášť, když Brody jen sterilně opentlil svou akci Noise Pictures z loňského října.
Hry na fanty
Tahle výstava je dotažená, promyšlené jsou instalace, umístění v prostoru i světelný režim. Všechno má svůj smysl, žádná past na jednoho či druhého autora se nekoná, ale otázka je, jestli to platí i o divákovi. Osobní vlak se může stát jednou z akcí roku, ale určitě se najdou lidé, pro které bude "jízda" neúnosně dlouhá a vystoupí. Hry na city, hry na fanty. Kdo si neví rady, dá kousek sebe nebo sundá tričko. Co je víc?
Oficiální stránku Galerie Švestka maleznete ZDE.
