Praha - Česko má další "kulturní" kauzu, kterou je možné v nadsázce přirovnat třeba k obrozeneckým Rukopisům nebo současné Entropě Davida Černého.
Devatenáctiletá česko-vietnamská spisovatelka Lan Pham Thi, která dostala na jaře cenu Knižního klubu za román Bílej kůň, žlutej drak, totiž neexistuje. Podle serveru Týden.cz je autorem "jejího debutu" českobudějovický spisovatel a cestovatel Jan Cempírek.
Konspirátor (profily zde a zde) zatím nechce uvést podrobnosti k plánu, na nějž se nachytal vydavatel a organizátor ceny i česká média, včetně serveru Aktuálně.cz. Jen řekl, že celou věc je nutno vnímat v širším kontextu a že má komplikovanější pozadí.
Kniha byla velmi vstřícně přijatá jako autentická výpověď často diskriminované minority a zároveň jako výraz emancipace jejích nejmladších představitelů. Dosud se jí prodalo kolem osmi tisíc výtisků.
"Pachatele" nakonec prozradil jeho českobudějovický kolega David Jan Žák. Nejprve omylem, když korespondenci s Cempírkem nevědomky vložil do mailu i pro jiné příjemce.
"Vlastně mě to celé rozhořčilo už na začátku, protože můj román Ticho skončil v soutěži Knižního klubu na druhém místě," řekl pro Týden.cz. "Přitom je zřejmé, že důvodem vítězství knihy Bílej kůň, žlutej drak byla především vietnamská národnost autorky, která je patrná i z textu."
Když se pak objevily první pochybnosti, vzpomněl si, jak se s Cempírkem před dvěma lety bavili v hospodě a on prý rozvíjel teorii, že velký úspěch by slavil román napsaný příslušníkem nějaké menšiny. Porota totiž v soutěži rozhoduje, aniž by znala autory rukopisů.
To přiznávají i recenzenti: pokud by nepocházela "od Vietnamky" a nenabízela i pohled do této uzavřené komunity, možná podle nich by zapadla mezi "punkové" texty dospívajících autorů, jež jsou tradičně plné siláckých řečí, odsudků a úderných přirovnání, ale i romantiky.
Celá Cempírkova akce byla důkladně promyšlená a zorganizovaná - včetně legendy, proč se autorka nemůže ukázat v Česku. Natočil dokonce děkovnou zdravici na video a zřejmě poskytl i rozhovory, které s údajnou Lan Pham Thi novináři pořizovali.
Všechny vznikly po mailu, protože autorka údajně tou dobou už studovala v Malajsii. Jako první začal pochybovat novinář Zdenko Pavelka, ale věk autora odhadoval na muže staršího padesáti let. Poté novináři zjistili, že autorku neznají ani na školách, kde měla studovat.
Každopádně se dá očekávat, že "odhalení" tentokrát odstartuje diskusi o "pozitivní diskriminaci menšin", ale také o novinářích a jejich práci, kterou někteří diskutující na serverech nazývají v této souvislsoti třeba "multikulturním sebemrskačstvím".
Autor sice neporušil ani pravidla ani autorský zákon, představitelé nakladatelství Knižní klub jsou však celkem logicky rozhořčení a mluví o blamáži. "Byla bych ochotna akceptovat, kdyby se pan Cempírek přihlásil v den vyhlášení soutěže. Jeho hra s novináři, námi i čtenáři mi však připadá ubohá," říká marketingová manažerka Denisa Novotná.
Celá kauza má kromě debaty na téma autorství a pravdivosti literatury i další rovinu. Dala by se vnímat jako svého druhu performance, svébytné umělecké dílo či ji zařadit do tzv. culture jammingu - subverzivní taktiky, kdy aktivisté napadají a zesměšňují kupříkladu reklamy velkých firem. Nebo jako v tomto případě média, která se ráda chytají emocí a "čtivých témat". Jen škoda, že současně s tím se tentokrát zlehčí i samo téma diskriminace.
Cempírek, autor knih Autostop.cz a Rafinérie, jinak také cestovatel a fotograf, na tom každopádně neprodělá. Pokud se chtěl zviditelnit a upozornit, jak zručný je fabulátor, podařilo se mu to beze zbytku. Za "časů osobní prezentace" je však dvojnásobně těžké oddělit rovinu osobní slávy od akce na téma, jak (paradoxně) snadné je dnes vyrobit "virtuální identitu".
Tato dvoudomost je ostatně společná s Entropou - a nejen v kauze "vietnamský román".
