Drzá generace, která smetla režim. Výstava ukazuje příčiny a následky sametu

Pavel Jasanský: Stávka, 1989.
Jan Malý: Na silnici, 1990 až 1991
Karel Cudlín: Vojenská přehlídka, 1985
Ondřej Němec, Ivan M. Jirous: Fotbalový zápas Hrobka vs. Revolver Revue, Strahov, Praha, 1988
Lukáš Jasanský a Martin Polák: Z cyklu Televize, 1987-1988
Foto: UPM
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
19. 10. 2019 11:59
V roce 1985 začala Československá televize vysílat Videostop, každý větší podnik propagoval své výrobky kalendářem s nahými ženami a trafiky nabízely časopis Slavnostní oděvy. O deset let později vycházely tiskoviny v pestré škále od pokleslé erotiky přes ambiciózní magazín Reflex po graficky unikátní Raut, který měl rozměr menšího okna. A už rok fungovala dravá a komerční televize Nova.

Obrovskou proměnu, kterou prošla česká společnost během desetiletí 1985 až 1995, ilustruje výstava nazvaná Obrazy konců dějin v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Kurátor Pavel Vančát se podle svých slov "bez jásání" ohlíží za historickým zlomem, který nebyl tak ostrý, jak se může zdát z učebnic.

Přehlídka, jejíž prostředek patří listopadové revoluci, se daleko podrobněji zaobírá tím, co bylo před a po ní. "Můžeme mluvit o vizualitě prekapitalismu a posléze i postkomunismu," uvádí kurátor. Výstava zahrnuje vybrané fotografy, grafické designéry, filmaře a také tehdejší zpravodajství či reklamu.

Pečlivě strukturovaná a promyšlená přehlídka se může stát podrobnou látkou pro studijní účely návštěvníků, kteří z vystaveného mnoho nezažili. Ovšem pro pamětníky jde v první řadě o emotivní materiál. Pro ně bude těžké ocenit naznačené souvislosti nebo třeba preciznost časové osy. Nejspíš budou těkat od jedné vzpomínky ke druhé. Od televizního pořadu, na který rádi zapomněli, ke studentskému filmu později slavného režiséra, jehož drzost oceňují až zpětně. Od obalů desek, které si pouštěli na praskajícím gramofonu, k dokumentárním snímkům kdysi zakázaného fotografa.

"Tohle je Josef Kroutvor," ukazuje ředitelka musea Helena Koenigsmarková na obálku časopisu, kde pózuje muž s vizáží bodrého strýčka. Je to historik a esejista. "Publikovat nesměl, ale jako model jim nevadil," dodává.

Spartakiáda s cigaretou

Na obrazovce běží krátký film režiséra Tomáše Vorla nazvaný Ing. Je to jeho studentský snímek z roku 1985 s Tomášem Hanákem v roli mladého inženýra, který se vyrovnává s mašinérií socialistického plánování. "Děj je podobný pozdějšímu snímku Kouř," říká kurátor, podle kterého se jedná o šílenou parodii. "Vorel byl tak drzý, že za peníze, kterými stát subvencoval studium, natočil otevřeně protirežimní snímek," říká Vančát.

Za klíčový považuje záběr, ve kterém Tomáš Hanák tančí s partnerkou na různých místech v Praze a ocitnou se také na spartakiádě. Natáčelo se přímo během cvičení. Herci jsou oblečeni stejně jako cvičenci, a dokonce cvičí stejnou choreografii. Jediný rozdíl je v tom, že Hanák má v puse cigaretu.

"Ten drobný detail ilustruje, o čem ten film je. Zdánlivě pojednává o vážných otázkách, ale ve skutečnosti se tvůrci už nechtějí o ničem bavit. Pro tuhle generaci je socialismus vyčerpaný, nedůvěryhodný a zbytečný. To byl jeden z důvodů, proč o pět let později tato generace režim smetla," dodává Pavel Vančát.

Ve filmu Ing. má Tomáš Hanák jako mladý inženýr vymyslet novou výrobní linku. | Video: Vorel Film

Pražská výstava se opírá o práce mnoha fotografů: jsou tu soubory Bohdana Holomíčka, Dušana Šimánka, Gabriely Fárové, Viktora Stoilova, Ondřeje Němce, Karla Cudlína či Iren Stehli.

Čtyři fotografie, pojištěné na vysoké částky, na pražskou výstavu zapůjčil i Anton Corbijn. Proslulý autor, který portrétoval kapely U2, Joy Division nebo Depeche Mode, se v Praze ocitl roku 1988. Tehdy tady vystoupili právě Depeche Mode. "Byl to první pořádný koncert západní kapely u nás. Hudebníkům se tady líbilo, o pár měsíců později přijeli znovu tajně s Corbijnem asi na dva dny a nafotili sérii v socialistickém prostředí," popisuje Vančát, podle kterého z nafoceného souboru vznikla kniha.

Čtveřice snímků, na které hudebníci David Gahan s Martinem Gorem například postávají u bufetu na hlavním nádraží, zapůjčil sám fotograf. Podle kurátora jsou to dobové zvětšeniny.

Poražený muž

Podzim roku 1989 připomíná velkoplošná projekce z demonstrací a také koláž dobových plakátů. "Jejich vizualita se pohybovala od legračního amatérismu přes revoluční nadšení až po velmi hezké výkony," hodnotí kurátor.

Do výběru zařadil i televizní záznamy. Na dvou obrazovkách paralelně běží různá zpravodajství. To starší, ve kterém se ještě "mlží" a zprávy jsou zjevně upravené, a vedle pozdější vysílání, kdy Česká televize začala přenášet demonstrace a objektivně informovat.

Na další projekci diskutuje rozzlobený muž s televizním redaktorem. "V archivu České televize jsem našel záznam, jak jeden člověk začal diskutovat se štábem. Je to ukázka člověka, který byl v revoluci poražen. Mluví o tom, jak je to strašné, že se věci řeší na ulici, a ne na nějakém zasedání," říká Vančát.

V koláži plakátů, fotografií a videí je k vidění i děkovný vzkaz od Václava Havla grafikovi Josku Skalníkovi. Děkuje mu za to, že jej předtím, než byl Havel zvolen prezidentem, na pár dní nechal bydlel u sebe doma. "Potřeboval se někam schovat, byl přetížený."

Karel Cudlín: Vojenská přehlídka, 1985
Karel Cudlín: Vojenská přehlídka, 1985 | Foto: UPM

Druhá část výstavy zachycuje velkou produkci tisku a fotografií. Připomíná velkou výstavu z konce roku 1989 v pražském Mánesu, kde historička fotografie Anna Fárová shromáždila velké množství snímků z revolučních dnů.

Připomíná také důležitou revoluční buňku kolem divadla Sklep a designéra Aleše Najbrta. "Vybrali jsme jen věci porevoluční, aby toho už nebylo moc. Právě tehdy Najbrt zažil raketový start, stal se hlavním designérem časopisu Reflex, spolu s fotografem Tono Stanem založil časopis Raut," vyjmenovává kurátor ve své době výjimečné tituly.

K devadesátým letům patří i zkoušení hranic dobrého vkusu a erotiky. Ani tuto produkci výstava nepomíjí, vykazuje jí ale místo ve stolní vitríně, která je umístěna vysoko, skoro u nosu dospělého člověka.

Nenápadná kresba téměř na konci přehlídky představuje první náčrt skleněného vajíčka od Petra Vrány. Ten byl autorem prvního vizuálu televize Nova. "Vznik Novy se stal důležitým mezníkem. Soukromá stanice utlumila a stabilizovala první etapu porevolučního šílenství, kdy bylo možné vydávat všechno, a nebyla ještě pevná pravidla," dodává Pavel Vančát.

Výstava

Obrazy konců dějin. Česká vizuální kultura 1985 - 1995
Kurátor: Pavel Vančát
Uměleckoprůmyslové museum v Praze, výstava potrvá do 29. ledna 2020.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

USA zakázaly kvůli podpoře Madury vstup do země kubánskému ministrovi vnitra

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila cestovní sankce na druhého vysokého kubánského politika. Zesiluje tak tlak na zemi kvůli pokračující podpoře vlády venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Zákaz vstupu do země se týká kubánského ministra vnitra, kterým je Julio César Gandarilla Bermejo, kvůli jeho účasti na hrubém porušování lidských práv ve Venezuele, oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Vyzval také další země, aby se připojily k USA.

Zákaz je spíše symbolickým krokem. Pompeo dodal, že Bermejo je také zodpovědný za svévolné zatčení a zadržení tisíců kubánských občanů a nezákonné uvěznění více než 100 politických vězňů na Kubě. Jeho ministerstvo dohlíželo na mučení politických disidentů, zadržených a vězňů, a také na vraždu některých těchto osob policejními a bezpečnostními silami.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policie v Hongkongu opět použila slzný plyn. Demonstranti se bránili benzinovými bombami

Nové násilí vypuklo v neděli ráno místního času u obléhaného kampusu polytechnické univerzity v Hongkongu, uvedla agentura Reuters. Po několika klidných hodinách, kdy demonstranti spali na trávníku a v univerzitní knihovně, policie opět použila slzný plyn. Aktivisté na oplátku použili proti policistům benzinové bomby, některé z nich zapálily stromy mimo areál.

Některé části kampusu vypadají v neděli spíše jako pevnost s barikádami a černě oděnými protestujícím na hradbách, kteří mají improvizované zbraně, jako cihly bedny zápalných bomb, luky a šípy. Polytechnická univerzita je poslední z pěti univerzit, který zůstává obsazen aktivisty. Ti ji vyžívají jako základnu pro blokování nedalekého silničního tunelu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy