Praha - Tvorbu malíře, grafika, ilustrátora a básníka Josefa Váchala na jeho vztahu k magii a okultismu představuje výstava v Domě U Kamenného zvonu. Kurátorka Marie Rakušanová ji nazvala Magie hledání.
"Ve Váchalově případě bylo magií tvůrčí hledání a artikulování výtvarné řeči," říká kurátorka.
Váchal, který se nesvazoval konvencemi v životě ani výtvarném projevu, přistupoval k magii a okultismu, na počátku 20. století tak oblíbeným, zcela svobodně, anarchisticky a synkreticky.
Dílu Josefa Váchala, od jehož narození uplyne 23. září 130 let, se Rakušanová věnuje i v druhé výstavě. Začne za měsíc v Západočeské galerii v Plzni a zaměří se na Váchalovu knižní tvorbu.
S vlivy okultismu byl Váchal spojován od chvíle, kdy vstoupil v prvním desetiletí 20. století na uměleckou scénu. "Postupem času se řazení jeho díla do škatulky duchařin, satanismů a démonologií stalo u umělecké kritiky prázdným klišé," připomíná kurátorka - právě aktuální výstavou by ráda tento pohled na Váchala pozměnila.
Okultismus a magie Váchala výrazně ovlivnily v raném období, kdy v dílech uplatňoval efektní a srozumitelnou okultní estetiku, korespondující se symbolismem a dekadencí. Výstava se však pokouší ukázat také subtilnější doklady Váchalova zájmu o esoterismus, které lze najít mimo jiné ve zdánlivě marginálních a dosud neznámých rukopisech v jeho písemné pozůstalosti.
Z Váchalových textů, kreseb, obrazů, soch i autorského písma vyplývá, že hlavní poučení, které si vzal ze studia okultismu, se netýkalo instrumentalizace magie, ale abstraktnějšího problému specifického pojetí znaku v rámci magických akcí.
V magii znak nezprostředkovává význam nadpřirozeného prototypu, nýbrž je jeho přímou součástí. Během magických rituálů je znak překreslován podle prastarých předloh a právě tento proces jej nabíjí nadpřirozenou mocí a energií. Váchal tento exkluzivní statut magických znaků znal a pracoval s ním ve své tvorbě.
Autoři výstavy se rozhodli zpřítomnit Váchalovy zápisníkové kresby a poznámky tak, že je překreslili křídami na černé stěny. Tyto jeho ozvěny znaků magických předloh jsou pak konfrontovány s Váchalovými volnými díly, obrazy, grafikami, kresbami a sochami. Tím, že se návštěvníci mohou seznámit i s tvůrčími projevy mimo kánon vysokého umění, mohou spíše pochopit jeho velice uvolněný postoj k výkladu magických fenoménů.
