Přistupovat k dětem jako k sobě rovným. Začala nejpodrobnější výstava Jiřího Trnky

Na snímku z výstavy je Trnkova loutka Klavírista.
Na snímku z výstavy Jiří Trnka: V zahradách imaginace v kutnohorské galerii GASK je loutka Broučka z představení Dřevěného divadla.
Loutka Detektiv z představení Skupova divadla.
Snímek z výstavy.
Na snímku z výstavy je interaktivní nebe nad hlavou.
Foto: ČTK
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
29. 10. 2019 17:56
Útlá loutka tanečnice v bílém kloboučku sedí na lavičce s nožkou přes nožku. Za ní jsou vidět samuraj, kanibal, Hamletův šašek a další dřevěné postavy, které Jiří Trnka vyrobil, když mu bylo sotva 12 let.

V prosinci tomu bude 50 roků od chvíle, kdy zemřel český loutkářský a animátorský génius. Výročí připomíná dosud největší výstava jeho děl v kutnohorské Galerii středočeského kraje, známé pod zkratkou GASK.

Jiří Trnka s loutkou Bajaji.
Jiří Trnka s loutkou Bajaji. | Foto: Karel Ludwig / © Archiv B&M Chochola

Jmenuje se V zahradách imaginace a připravili ji syn a vnuk slavného umělce, Jan a Matyáš Trnkovi. "Táta chystal tu dolní, vážnou část, já měl na starosti podkroví," říká Matyáš Trnka, absolvent pražské FAMU, který vytvořil interaktivní herní prostředí inspirované dědečkovou slavnou knihou Zahrada.

Svou Zahradu 2, již označuje za "kybernetoskop", poprvé představil v Trnkově rodné Plzni před čtyřmi roky. Pro nynější výstavu v Kutné Hoře ji výrazně rozšířil. "Na základě úryvku z knížky jsme přidali například střelnici netopýrů. Je to velkoformátová projekce, do které děti zasahují střelbou míčků. V podkroví jsme také instalovali stará elektronková rádia, z nichž se ozývá hlas Karla Högera, který načetl Trnkovu Zahradu," říká spoluautor výstavy, jinak výtvarník a filmař.

Zvukové nahrávky a audiovizuální projekce se ozývají ze všech koutů výstavy, ani sály věnované loutkám nejsou statické. V pozadí za dokonale nasvětlenými figurkami se míhá projekce. Jsou to fragmenty kreslených i loutkových filmů Jiřího Trnky nebo novodobé animace.

Loutky dohrály a mávají

Takovou je například film imitující výtahovou šachtu pro páternoster. Přibližně 60 let staré loutky, které vystupovaly v Trnkových filmech, nejprve vyjíždějí vzhůru. Každá se představí drobným pohybem, než zase na druhé straně zmizí pod zem.

"Nápad na páternoster jsme měli už dlouho v hlavě, teprve nyní byl čas jej uskutečnit," vysvětluje Matyáš Trnka. "Loutky jezdí nekonečným výtahem z imaginárního depozitáře a potom se do něj zase vrací. Naposledy zamávají a tím se loučí. Mají dohráno."

Jeden z autorů výstavy Matyáš Trnka, vnuk výtvarníka Jiřího Trnky.
Jeden z autorů výstavy Matyáš Trnka, vnuk výtvarníka Jiřího Trnky. | Foto: ČTK

Podle Matyáše Trnky má animované defilé loutek, které vznikly pro filmy Sen noci svatojánské, Dobrý voják Švejk, Staré pověsti české nebo Princ Bajaja, i praktický důvod. "Předpokládáme, že se nám už nikdy nepovede loutky v takovém rozsahu od mnoha muzeí a soukromých majitelů zapůjčit. Pro příští menší výstavy tak budeme mít alespoň tento audiovizuální záznam," říká Trnkův vnuk.

Kutnohorská přehlídka ale především dává možnost vidět Trnkovy loutky "naživo". Na širokém platu, zabírajícím téměř celou místnost, jsou do působivých skupinek a dvojic nainstalovány ty určené pro divadlo i ty filmové z období, kdy Jiří Trnka odešel ze studia animovaného filmu Bratři v triku a založil vlastní Studio loutkového filmu.

Několik místností je věnováno Trnkovým ilustracím a jeho volné malířské i sochařské tvorbě. Výtvarník doprovodil asi 130 knih, například Carrollovu Alenku v říši divů, Jiráskovy Staré pověsti české, Werichovo Fimfárum, pohádky bratří Grimmů, Nezvalovu Aničku skřítka a Slaměného Huberta nebo básně Františka Hrubína. Ten dokonce pod vlivem Trnkových ilustrací dodatečně některé své texty upravoval.

Trnka vytvořil jen jednu jedinou knihu, kterou sám ilustroval i napsal: Zahradu, pro niž se nechal inspirovat vegetací kolem vily v pražských Košířích. Tam si s rodinou dvacet let pronajímal jeden z bytů předtím, než koupil vilu na Kampě poblíž domu Jana Wericha.

Trnkova ilustrace pro Nezvalovu Aničku skřítka a Slaměného Huberta.
Trnkova ilustrace pro Nezvalovu Aničku skřítka a Slaměného Huberta. | Foto: archiv Jana Trnky

S Werichem pro česnek

Trnkovo umění a život dává do souvislostí dokument, který lze na výstavě sledovat vleže. Nad velkou postelí s polštáři je obrazovka natočená tak, že se stěží dá pozorovat vestoje. Je to chytrý trik, jak návštěvníka přimět, aby se na chvíli zastavil, a když se mu nechce přímo ležet, alespoň se posadil.

Dokument, který má styl listování rodinným albem, napsal i režíroval Jan Trnka. S týmem animátorů vytvořil vtipný snímek, ve kterém jednoduše, se smyslem pro zkratku a životní paradoxy, propojuje život Jiřího Trnky, práci a dobové reálie - obě světové války, komunistický Vítězný únor, kolektivizaci a znárodňování, pražské jaro.

Nevynechá ani některé bizarní příhody, například jak Trnka s kamarádem Janem Werichem v roce 1968 vyrazili v mercedesu do Vídně pro tehdy nedostatkový česnek.

Na fotografii z připravovaného filmu je Jiří Trnka s Janem Werichem.
Na fotografii z připravovaného filmu je Jiří Trnka s Janem Werichem. | Foto: Václav Chochola / © Archiv B&M Chochola

Byl to objev a trochu zázrak

Podrobněji o životě a práci Jiřího Trnky pojednává doprovodný katalog s několika studiemi odborníků.

Divadelní režisér a pedagog Pavel Vašíček shrnuje Trnkovy začátky, píše například o tom, jak student plzeňské reálky dychtivě běhal do kabinetu svého profesora Josefa Skupy, zakladatele Divadla Spejbla a Hurvínka, který ho úkoloval. Trnka pro jeho divadlo vyráběl rekvizity a později i loutky.

Loutka Detektiv z představení Skupova divadla.
Loutka Detektiv z představení Skupova divadla. | Foto: ČTK

"Od jedenácti let jsem se učil a díval na jeho práci. Naučil mě hodně. Nejdříve vůbec chápat, že je možno loutkami vyjádřit všechny city, dojmy a vášně lidské, což pro mne byl tenkrát objev a trochu zázrak, který mne zajímá a kterému se snažím rozumět dodnes," vzpomínal na Skupu v roce svých padesátin Jiří Trnka.

Katalog připomíná i jeho mezinárodní úspěchy, cenu z filmového festivalu v Cannes v roce 1946 za animovanou pohádku Zvířátka a petrovští nebo prestižní Andersenovu cenu za ilustrace Andersenových pohádek v roce 1957.

Teoretik umění Marcel Fišer hodnotí Trnkovu volnou tvorbu, která by se podle něj měla v blízké budoucnosti dočkat mezinárodní pozornosti. Katalog na závěr uvádí i vzpomínky několika Trnkových spolupracovníků a také čtyř z pěti jeho dětí.

Dcera Klára například vzpomíná na větu, kterou otec pronášel, když se mu do ruky dostala nevydařená dětská knížka. "Tak malý děti snad ani nejsou, aby je tohle bavilo," říkával prý tvůrce, který k dětem přistupoval jako k sobě rovným.

Jiří Trnka: V zahradách imaginace

GASK, Kutná Hora, výstava potrvá do 22. března 2020.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Zimola bude v krajských volbách kandidovat v dresu ČSSD, uvedl Hamáček. Jeho projekt Změna 2020 není konkurencí, ale platformou k přilákání osobností.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

MF chce zrušit povinnost podvojného účetnictví pro podnikatele

Fyzické osoby, které jsou v obchodním rejstříku vedeny jako podnikatelé, již zřejmě nebudou muset v budoucnu vést podvojné účetnictví při překročení hranice 25 milionů korun ročního obratu. Vyplývá to z návrhu věcného záměru nového zákona o účetnictví, který předložilo ministerstvo financí do mezirezortního připomínkového řízení. 

MF dále navrhuje rozšíření použití mezinárodních účetních standardů při sestavování účetní závěrky bankami, vybranými finančními institucemi a pojišťovnami. Ty přitom již dnes dohledovým orgánům informace v mezinárodních účetních standardech dodávají. Zároveň chce MF navrhnout, aby firmy, které využívají mezinárodní účetní standardy a využijí je i pro stanovení základu daně z příjmu, měly nižší administrativní zátěž. Zákon by měl dále zpřehlednit zákonné požadavky na inventarizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy