Praha - Sedmnáctý ročník Literární ceny Knižního klubu má svého vítěze. Nakladatelskou smlouvu a finanční prémii sto tisíc korun získal Václav Holanec za knihu Herci. A přestože se třikrát vrací do roku 1956, nejedná se o historický příběh, ale o látku, která se originálně vyjadřuje k současnosti, o dílo, které nahlíží novodobou historii z nečekané perspektivy, shodli se porotci literární soutěže.
Rok 1956 třikrát jinak
Rok 1956? Na významné události byl mimořádně plodný. Už v únoru Nikita Chruščov „znesvětil" památku Josifa Stalina „kultovním" projevem Kult osobnosti a jeho důsledky, aby pak v říjnu jako výraz nového kurzu v kremelské politice nechal rozstřílet povstání v Maďarsku sovětskými tanky.
Do roku 1956 zasadil děj svého prozaického debutu také Václav Holanec. A hned třikrát. Dobové reálie zvolil pokaždé jiné, scéna zůstává. Na jevišti velkého pražského divadla prožívají svá selhání i úspěchy herci. Ti, kteří jsou za zenitem, i ti, kdo jsou dosud hladoví po úspěchu a jdou za ním stůj co stůj. I přes mrtvoly.
První příběh, jmenuje se Mefistova zrada, se odehrává na pozadí reálií tak, jak je známe z učebnic dějepisu. V období po Chruščovově projevu hrdinové věří, že bude lépe. Že komunistický režim povolí sevření a jim se bude lépe dýchat. Pak jeden z herců emigruje. Stará přátelství jsou zničena a také vytoužená svoboda se stává pouhým přeludem.
Vrchol věčného světla, příběh druhý, už s historickými fakty spekuluje. Charaktery herců neprověřuje komunistická moc, ale moc protektorátní. Ano, ve druhém příběhu válka v roce 1945 neskončila totální prohrou Třetí říše. Německo má atomovou zbraň, kterou drží Evropu v šachu, a v Protektorátu se v roce 1956 u moci drží, s pomocí německého souseda, Emanuel Moravec.
Fiktivní historii vytvořil Holanec i v příběhu třetím. Nazval jej Mnoho rozhněvaných mužů a osudy herců velkého divadla sledujeme ve chvíli, kdy se prezident Jan Masaryk v roce 1956 rozhoduje, zda bude povolena činnost komunistické strany, která byla v roce 1948 postavena mimo zákon.
Herci předkládají před čtenáře otázku, na kterou je nelehké odpovědět - určuje našeho chování, naše vítězství a prohry, charakter, jímž jsme obdařeni, nebo jsme ke svým rozhodnutím dotlačení tlakem dějin?
Zajímavě koncipovaní Herci možná nedají jasnou odpověď, přinejmenším ale napoví.
Scénárista, který začal psát knihy
Václav Holanec (1970) vystudoval filmovou vědu na FF UK v Praze, od devadesátých let pravidelně přispíval svými texty do mnoha tištěných periodik. Po roce 2000 se věnoval převážně scenáristické práci, v roce 2005 získal Stříbrného Orfea v Ceně Sazky za nejlepší nerealizovaný scénář. Je autorem scénářů k televizním filmům Stříbrná vůně mrazu, Velkofilm, Nepolepšitelný nebo Dům U Zlatého úsvitu, je autorem knihy 99 filmů moderní kinematografie. Herci jsou jeho prvním počinem na poli prózy.
Do 17. ročníku bylo přihlášeno 133 rukopisů. Žánrově byly zastoupeny historický, životopisný i dobrodružný román, thriller, detektivka, pohádka, sci-fi i fantasy. Do druhého kola se probojovalo pět rukopisů, z nichž vybírala vítěze odborná porota.
Vloni získal cenu autobiografický historický román Na řece od autorské dvojice Taj-ťün Hejzlarové a Josefa Hejzlara, který zemřel počátkem letošního roku. Nositelkou ocenění je i vloni zesnulá Hana Andronikova se Zvukem slunečních hodin či Jiří Šulc, který byl oceněn za knihu Dva proti Říši.
