Ovčáček v Havlíčkově Brodě vystavuje poprvé. Retrospektivní přehlídka byla původně plánovaná k jeho pětaosmdesátinám, oddálila ji ale rekonstrukce budovy. Vernisáž se uskuteční tento pátek, výstava potrvá do 30. srpna.
"Ovčáček patří mezi inovátory, v 60. letech 20. století u nás začal prosazovat informel, lettrismus a všechny nové směry, které vznikly ve Francii. Byl jedním ze spoluzakladatelů Klubu konkretistů, který měl své velké sídlo i v Jihlavě. V roce 1968 byla velká výstava konkretistů jak v Jihlavě, tak tady u nás," vypočítává ředitelka galerie Hana Nováková.
Směr zvaný lettrismus vznikl v 60. letech, kdy umělci začali na obraze uplatňovat písmo, číslice i vlastní znaky v jiném významu, než jak jsou běžně používány, s ohledem na geometrické uspořádání. Někdy tak byly podobné až grafickým hudebním partiturám. Ovčáček v tomto ohledu využíval staré secesní raznice. Mnoha jeho obrazům dominuje číslice tři, které odráží měsíc a rok autorova narození.
Výstava představuje jeho grafiky, obrazy, koláže i plastiky, které vznikaly v Klubu konkretistů.
"Kdo pana profesora Ovčáčka nezná, dostane jedinečnou možnost nahlédnout do širokého spektra jeho tvorby a podívat se, čím je specifická, inovátorská, zajímavá," dodává ředitelka galerie.
Eduard Ovčáček se narodil 5. března 1933. Absolvoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě. V 60. letech proslul díky strukturální grafice.
Cyklem monotypů nazvaných Lekce velkého A stačil ještě reagovat na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, kdy se například písmeno A veze na pásech tanku. Je z něho vytvořen komunistický symbol, pěticípá hvězda, nebo se objevuje v opakujícím se slově Pravda motajícím se v kruhu.
Pak ale režim postavil Ovčáčka mimo oficiální proud, kde jako signatář Charty 77 zůstal až do roku 1989. "Ovčáčkova generace, jejíž umění mělo v uvolněných šedesátých letech velkou šanci rovnoprávně se zařadit do světového kontextu, na příjezd tanků osudově doplatila," napsaly o výtvarníkovi Hospodářské noviny u příležitosti jeho výstavy v kutnohorské galerii GASK.
"V době zákazu se věnoval strukturální malbě, dělal dřevěné architektony a experimentoval s papírem. Když se to v roce 1989 zlomilo, začal se znovu angažovat, protože už dřív působil i jako pedagog," doplňuje Hana Nováková. Základy takzvaných architektonů tvoří jednoduché geometrické tvary, jejichž opakováním vzniká výsledný objekt.
V roce 1991 stál Ovčáček u zrodu fakulty umění při univerzitě v Ostravě.
Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě se specializuje na kresbu, ilustraci a grafiku od počátku 20. století po současnost. Vznikla v roce 1965 jako samostatné oddělení okresního muzea. Roku 1992 se jejím zřizovatelem stalo ministerstvo kultury a v polovině roku 2001 Kraj Vysočina.