Informace poskytla pořádající společnost European Arts. Vyvolávací cena obrazu činila 15,5 milionu korun, zájemci dražili po telefonu.
Podle historika umění Karla Srpa malba představuje vyvrcholení výtvarníkova takzvaného prvního pařížského období, kdy byl František Kupka silně přitahován realitou na pozadí rozšířených postimpresionistických motivů. "Projevuje se v něm autorův zájem o smyslovou zkušenost, které dal pevnou kompoziční a barevnou podobu, vnitřní řád, který jej následně přivedl k nepředmětnému tvarosloví," napsal Srp.
Podle něj dílo Pískaři na Seině bezprostředně zaujme čtvercovým formátem, k němuž se Kupka často vracel v pozdější, abstraktní tvorbě, zejména od počátku třicátých let.
Námět, jejž Kupka zvolil, patřil v impresionismu a postimpresionismu k jedněm z nejrozšířenějších. Lze nalézt mnoho podobných příkladů, Pískaři na Seině se téměř ve stejné době zabývalo i několik českých malířů, kteří navštívili Paříž.
Také Kupka před tím, než obraz namaloval, vytvořil několik skic a přípravných studií. "Menší olej téhož jména, který však zachycuje jen jednoho koně s povozem, měl ve sbírce například Jindřich Waldes," napsal server Artplus.cz, který se zabývá trhem s uměním.
V době vzniku obrazu Kupka ještě maloval technikou blízkou fauvistům či impresionistům. "Je to jedno z děl, ve kterém už pozorujeme tendence Františka Kupky přejít k abstraktnímu umění," řekl včera České televizi Albert Trnka, ředitel aukční síně European Arts.
Prvním majitelem Kupkových Pískařů na Seině se stal prezident Edvard Beneš, s nímž byl výtvarník v kontaktu díky své výrazné legionářské činnosti za první světové války. Přesné datum nabytí obrazu není známo, poprvé se jeho reprodukce objevila roku 1928 v edici Musaion VIII.
Benešovi dědici později plátno odvezli do USA. Do Česka se vrátilo zpět v roce 2008 z Chicaga, kdy jej v dražbě 1. Art Consulting za 9,7 milionu korun včetně aukční přirážky koupil Jan Světlík, majitel Vítkovice Holding.
"Od Kupky ho koupil prezident Beneš, pak se přes Benešovy dědice dostal do Ameriky. Jeho cena stoupala, z Ameriky se znovu dovezl sem a prodával se na jedné aukci. Nám se ho povedlo koupit za velmi dobrou cenu. Odhadovalo se, že se prodá za dvanáct, patnáct milionů, my ho dostali za méně než deset," líčil Světlík v tehdejším rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Ještě téhož roku, kdy jej Světlík získal, byl obraz součástí výstav Sváry zření v ostravské Galerii výtvarného umění. Hlavním sponzorem této akce byl právě Světlík.
Kupkova díla na českém aukčním trhu patří k nejdražším. Letos zdejší rekord překonal jeho obraz Plochy příčné II., který byl v květnu v Praze vydražen za 78 milionů korun včetně aukční přirážky.
Zhruba před 14 dny se ale ještě dráže prodal obraz Oskara Kokoschky z roku 1934 s názvem Praha - Pohled z křižovnického kláštera. Včetně aukční přirážky stál téměř 78,5 milionu korun, což je tedy nyní český aukční rekord.
Sobotní aukce výtvarného umění v pražském Obecním domě nabídla 162 položek klasického i moderního umění. "Celkem sběratelé a milovníci umění za jediné sobotní odpoledne utratili více než 52 milionů korun," shrnuje Miloš Svoboda za pořádající společnost European Arts.
Překvapením aukčního dne se podle něj stal obraz od dvorního malíře Ferdinanda I. Jaroslava Věšína Na trhu s vyvolávací cenou 500 tisíc korun. Obraz zakoupil sběratel ze zahraničí, za dílo zaplatí 1,674 milionu korun. "Jedná se tak o Věšínovo nové aukční cenové maximum realizované na tuzemském trhu s uměním," dodává Miloš Svoboda.
