reklama
Končíme u dvojice děl z Načeradského pozdějšího období. Vpravo je obraz Sluneční den z roku 1980. "Vidíte, že žádné slunce tam není, všechno je utemované do šedi, přísně betonové, mašinistické struktury. Je to takový pomník a reakce na rozjetou normalizaci. Na pocit vnitřní emigrace, nesvobody.“ Vlevo je dílo Červené kudlanky z roku 1974. "Zatímco u starších obrazů má Načeradský ženský akt sexuální, v pozdějších letech je to už model ženy překlopený z erotické vábivosti do signalizace nebezpečí. Ženy se mu staly monstrem, které ohrožuje. Je to napojeno na změnu vztahu ke společnosti, které přestává věřit v normalizaci." | Foto: Jakub Plíhal