Jeden z nejcennějších obrazů v českých státních sbírkách, který vlastní Národní galerie a běžně je vystaven ve Šternberském paláci, doplňují slohově blízká dobová díla i dvě kopie Slavnosti.
Expozice, jež potrvá do konce září, představí i v tuzemsku dosud nikdy nevystavené práce Albrechta Dürera (1471 až 1528) a jeho okruhu; celkem bude zastoupeno sto vybraných děl, která ilustrují výjimečnost Růžencové slavnosti v dějinách evropského umění. Návštěvníci uvidí také práce vzniklé v následujících staletích, jež se s Dürerovou kompozicí vyrovnávaly.
Dürer obraz namaloval v době svého benátského pobytu na objednávku německých obchodníků usazených v Benátkách. "Proslavil jej okamžitě poté, co byl v kostele zavěšen. Do té doby hlavně autor kreseb a grafik se jím etabloval také jako malíř a stal se umělcem uznávaným po celé Evropě," říká kurátorka Olga Kotková.
Objednavatelé obrazu ovlivnili jeho podobu: je na něm Panna Marie s Ježíškem, sv. Dominik a andělé, kteří udělují požehnání v podobě věnců z růží věřícím shromážděným okolo nich a představujícím růžencové bratrstvo. V pozadí výjevu přihlíží sám Dürer: sebevědomě namaloval sám sebe jako pečlivě stylizovaného a extravagantně oblečeného mladíka, který v ruce drží listinu - na ni umístil svou signaturu.
Na koleno Madony zase namaloval mouchu, jež měla v duchu antické tradice vyvolat zdání mouchy skutečné, usazené na obraz, a pozorovatele svádět k odhánění. Dnes na obraze, který byl v 17. století velmi poškozen, není. Byla na něm ale ještě v roce 1853, je na mnoha kopiích včetně jedné z vystavených v Jízdárně. Autoři výstavy si ji vybrali jako logo expozice.
Výstava připomíná i osudy mimořádné malby, diváci se mohou seznámit též s výsledky výzkumu obrazu. Uvidí například srovnání malby s přípravnou kresbou; to díky metodě infračerveného reflektometru.
Pátrání také vyvrací rozšířenou domněnku, že se obraz poškodil v Praze. Stalo se tak už v Benátkách a neúmyslně za ním stál sám Dürer, který pracoval s nevyzkoušeným materiálem. Předtím používal severskou křídu, zatímco v Itálii pracoval s tamními pigmenty a malba začala opadávat.
Do Prahy obraz zakoupil císař Rudolf II., který za něj v roce 1606 neváhal zaplatit na tehdejší dobu horentní sumu 900 dukátů. V Praze přečkal obraz třicetiletou válku i dražby, až se dostal do Strahovského kláštera. V majetku premonstrátů byl 130 let a klášter jej chtěl prodat do Norimberka.
Především sběratel Vincenc Kramář se zasadil o to, aby obraz koupil stát. Československá vláda za něj zaplatila přes devět milionů korun a obraz se stal největší státní akvizicí za první republiky.
Základní vstupné je 100 korun, snížené 50 a rodiny zaplatí 150 korun. Limity počtu návštěvníků ani doby strávené v expozici nebyly stanoveny - na rozdíl kupříkladu od nedávné výstavy umění Lucemburků na Hradě. "Žádná technická omezení pro návštěvníky nejsou," potvrdila z Petra Jungwirthová tiskového centra Národní galerie.
