Na břehu řeky Seiny ve stínu Eiffelovy věže mohou návštěvníci od pátku obdivovat africké, asijské, australské a americké umění. Architekt Jean Nouvel (mj. autor Zlatého Anděla na pražském Smíchově) pojal Museé du Quai Branly jako futuristickou skládačku barevných a skleněných kvádrů, kolem kterých je pás zeleně.
Muzeum ale vzbuzuje silné vášně. Důvodem není ani tak rozpočet 260 milionů euro, ale společenský problém celé Francie: jak se vyrovnat s koloniální minulostí země a schopností přijmout mezi sebe jiné národy?
Většina z 300 tisíc artefaktů byla do Paříže přivezena z bývalých francouzských kolonií a kritici tvrdí, že muzeum dostatečně nevysvětluje škody, které kolonialisté spáchali na cizích kulturách.
Někteří historici jsou ještě přísnější: podle nich je expozice postavena na myšlence, že africká nebo asijská kultura je primitivnější než evropská.
Sami kurátoři říkají, že jejich muzeum je oslavou kulturních rozmanitostí a ukazuje, jak je Evropa propojená s jinými kontinenty. "Většina muzeí světa ukazuje jen dějiny své země, ale my i těch cizích," prohlásil ředitel muzea Stephane Martin.
Otevření Museé du Quai Branly se stalo osobním vítězstvím francouzského prezidenta Jacquese Chiraca, který o něm mluvil už krátce po nástupu do úřadu v roce 1995. Teď mu k vybudování přijeli osobně blahopřát generální tajemník OSN Kofi Annan nebo bojovnice za práva Indiánů a nositelka Nobelovy ceny za mír Rigoberta Menchu.
"Je to kulturní, politický i umělecký akt, který symbolizuje odmítnutí etnocentrismu. Neexistuje hierarchie v umění, neexistuje ani hierarchie mezi lidmi," řekl Chirac.
