Praha - Národní galerie v Praze připravila komorní výstavu z raného díla malíře Františka Kavána (1866 až 1941). Koná se od čtvrtka 16. února v paláci Kinských na Staroměstském náměstí a pod názvem František Kaván: Symbolistní, dekadentní ukazuje tu část malířovy tvorby, která není příliš známá.
Expozice nabízí Kavánovy práce z krátkého období několika let (1894 až 1899). Pořadatelé námětem navazují na aktuálně diskutované téma českého umění kolem roku 1900 a odkrývání souvislostí, které vedly k počátkům moderního umění. NG chce na výstavě také představit nově objevené Kavánovy práce z druhé poloviny 90. let 19. století, které získala do svých sbírek.
Poslední Kavánova výstava z 2011 v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem sice připomněla 70. výročí malířova úmrtí, ale opírala se především o jeho známou tvorbu. Kavánova dekadentní díla ukazovala jen okrajově. Národní galerie v Praze naopak vyšla v případě současné výstavy ze zdůraznění méně známých aspektů Kavánovy tvorby.
Výstava se opírá především o práce na papíře, které z technických důvodů nelze vystavovat dlouhodobě. Symbolistní a dekadentní krajiny Františka Kavána představují mimořádně zajímavou spojnici mezi těmito tendencemi ve výtvarném umění a českou literaturou sklonku 19. století. Kaván se stýkal s dekadentními literáty z okruhu Moderní revue.
Některé z nově objevených Kavánových prací byly vzápětí zařazeny do nedávných výstav a odborných publikací (Dekadence: V barvách chorobných, Sváry zření, Křičte ústa!) - tady však vždy tvořily jen střípek z rozsáhlejší mozaiky prezentující především období či tendenci, nikoliv dílo jediného autora.
Pohromadě jsou nyní jako ucelený obraz jedné zajímavé a zároveň opomíjené vývojové etapy Kavánova díla vystaveny poprvé. A v mnohém mění léty zažitý obraz tvorby tohoto významného českého krajináře, žáka Julia Mařáka.
Kavánovy symbolistní a dekadentní krajiny jsou především práce na papíře a mají úzkou vazbu na jeho psaní poezie. Koncem 90. let se Kaván ve své tvorbě odklonil od realismu, odešel z akademie, stýkal se s dekadenty, blízký mu byl zejména Karel Hlaváček. Jeho díla a také práce Antonína Chitussiho či Jaroslava Panušky jsou v expozici vystavena pro srovnání a kontext.
Na sklonku století krajina ke Kavánovi promlouvala jiným způsobem, poetizující vnímání krajiny a její symbolistní přesahy zdůrazňoval už názvy svých děl (Proč se zděsily stromy, Zoufalství).
František Kaván: Symbolistní, dekadentní. Kurátorka: Zuzana Novotná. Palác Kinských, Staroměstské náměstí 12, Praha 1. Výstava se koná do 13. května 2012.