Co nežije, to neumírá. Smrt není špína, může být krásná, říká malířka

V Norsku několikrát viděla ženy vracet se do práce, když bylo dítě ještě malé. "V tomto konkrétním případě to bylo divadlo. Táta byl doma s malým špuntem, který byl samozřejmě schopen žít pouze z mateřského mléka. Otec se v podstatě hodně času 'honil' za ňadrem matky, aby se to dítě mohlo najíst." Dostihnout ji bylo v jejím nabitém pracovním programu velmi náročné. "Takže jsem ho namalovala v okamžiku, kdy se snaží to dítě nakojit, když už nemá jiné řešení. Nebo možná to dítě najde bradavku samo, přirozeně se přisaje, jenže z ní asi nic nekápne…" uzavírá Barbar. Výstava jejích děl potrvá do 16. února. | Foto: Aktuálně.cz / Karel Šuster