Reynkův Petrkov je na prodej. Statek, kde žil grafik a básník, má desítky zájemců

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
23. 4. 2020 10:52
Reklama na sociálních sítích zabrala. Inzerát s prodejem vesnické usedlosti Petrkov byl „venku“ už pár týdnů, ale teprve včera se telefon realitního makléře netrhl. „Nejdřív byli tak dva tři zájemci denně, ale teď je to úplný masakr,“ říká Kamil Benc z realitní kanceláře M&M reality holding, a. s.
Zámek Petrkov vznikl z původní tvrze z let 1630 a 1750.
Zámek Petrkov vznikl z původní tvrze z let 1630 a 1750. | Foto: ČTK
Daniel Reynek: Bohuslav Reynek s kočičkou (60. léta), černobílá fotografie na dipontu, 100 × 100 cm | Foto: Chodovská tvrz
Grafička, malířka a ilustrátorka Ivana Pavlová při návštěvě Bohuslava Reynka v Petrkově, 1970. | Foto: Pavel Jasanský
Daniel Reynek: Tatínek, (60. léta), černobílá fotografie, 365 × 365 cm | Foto: Chodovská tvrz
Daniel Reynek: Suzanne Renaudová s Annick Auzimourovou | Foto: Chodovská tvrz
Daniel Reynek: Zimní zahrada v Petrkově (60. léta), černobílá fotografie č. 051, 365 × 365 cm | Foto: Chodovská tvrz
Daniel Reynek: barevná fotomontáž č. 052, (60. léta), 450 × 470 mm | Foto: Chodovská tvrz
Bohuslav Reynek: Petrkov (1962), suchá jehla, 137 × 217 mm | Foto: Chodovská tvrz
Bohuslav Reynek: Velké ukřižování (1948) suchá jehla (s monotypem), 215 × 274 mm | Foto: Chodovská tvrz
Bohuslav Reynek: Zátiší se střemchou (1952-1953), suchá jehla s monotypem, 158 × 121 mm | Foto: Chodovská tvrz
Bohuslav Reynek: Lípa v Petrkově (1938), kresba uhlem, 320 × 243 mm | Foto: Chodovská tvrz
Daniel Reynek: barevná fotomontáž č. 027, (60. léta), 450 × 470 mm | Foto: Chodovská tvrz
Bohuslav Reynek s ovečkami, 1947 | Foto: GHMP
Bohuslav Reynek: Autoportrét. | Foto: NfRF a Galerie Zdeněk Sklenář
Bohuslav Reynek v Petrkově. | Foto: reynek.cz
Ukázka z díla Bohuslava Reynka. | Foto: NfRF a Galerie Zdeněk Sklenář
Ukázka z díla Bohuslava Reynka. | Foto: NfRF a Galerie Zdeněk Sklenář
Ukázka z díla Bohuslava Reynka. | Foto: NfRF a Galerie Zdeněk Sklenář
Ukázka z díla Bohuslava Reynka. | Foto: NfRF a Galerie Zdeněk Sklenář
Bohuslav Reynek: Kočka v podzimní zahradě, 1947 | Foto: GHMP
Bohuslav Reynek: Isaiáš, 1920 | Foto: GHMP
Bohuslav Reynek: Kočka na zdi II., 1957 | Foto: GHMP
Bohuslav Reynek: Bažant v zimě, 1947 | Foto: GHMP
Bohuslav Reynek: Z návsi, 1920 | Foto: GHMP
Bohuslav Reynek: Vzkříšení Lazara, 1952 | Foto: GHMP
Bohuslav Reynek: Bílý motýl, 1955 | Foto: GHMP
Bohuslav Reynek v Petrkově, 1967. | Foto: GHMP
Záběry z návštěvy Petrkova v roce 1970 z archivu grafičky a malířky Ivany Pavlové. | Foto: Pavel Jasanský
Záběry z návštěvy Petrkova v roce 1970 z archivu grafičky a malířky Ivany Pavlové. | Foto: Pavel Jasanský
Záběry z návštěvy Petrkova v roce 1970 z archivu grafičky a malířky Ivany Pavlové. | Foto: Pavel Jasanský
Záběry z návštěvy Petrkova v roce 1970 z archivu grafičky a malířky Ivany Pavlové. | Foto: Pavel Jasanský
Záběry z návštěvy Petrkova v roce 1970 z archivu grafičky a malířky Ivany Pavlové. | Foto: Pavel Jasanský

Dobře si uvědomuje zvláštnost téhle nemovitosti. Jde o "zámeček", dům se zahradou a hospodářstvím, ve kterém žil grafik a básník Bohuslav Reynek se svou francouzskou manželkou, básnířkou Suzanne Renaud.

Dům se zvláštním způsobem propsal do díla obou umělců i jejich dvou synů Daniela a Jiřího. Také je adresou, jež znamenala mnoho pro pozoruhodnou směsici dalších autorů, literátů, filozofů, malířů a fotografů, kteří do Petrkova u Havlíčkova Brodu především v 60. letech minulého století přijížděli na inspirační návštěvy.

Obdivovačů je hodně

Naposledy zde žila vnučka Veronika Reynková, která založila Nadaci Reynek a dvě nakladatelství navazující na umělecký odkaz svých prarodičů. Správa movitého dědictví ji už ale zmáhá.

"Lidí, kteří sem přijdou a obdivují, je hodně, ale jinak na všechno zůstávám sama. Už na to nemám," říká Veronika Reynková a jako další důvod, proč se rozhodla dát rodinný statek do prodeje, uvádí skutečnost, že není jedinou majitelkou. "Nemám prostředky na to, vyplatit bratra."

Oslovila proto realitní kancelář a měla zvláštní prosbu, aby makléř nejprve nabídl Petrkov kulturním institucím. "Měla jsem plán, že by z toho mohlo být muzeum. Prostor je vhodný, snadno lze oddělit obytnou část od zbytku," popisuje Reynková.

Je si vědoma, jaký vliv mělo a stále má dílo jejího dědečka na českou kulturu. K Bohuslavu Reynkovi, který žil v letech 1892 až 1971, se hlásí již třetí generace umělců. Spolupracoval s ním Josef Čapek, obdivovali ho básníci Jiří Kolář, Ivan Diviš nebo Ivan Martin Jirous, fotografovala ho Dagmar Hochová a například jeden z nejprodávanějších současných malířů Jakub Špaňhel vytvořil celý reynkovský cyklus.

Sběratelé dávají za Reynkovy grafické listy statisíce, před dvěma lety byla jeho grafika Pieta s růžemi na aukci vydražena za půl milionu korun.

Kraj hned odmítl

"Oslovil jsem Kraj Vysočina, také jsem se obrátil na Havlíčkův Brod, obec Lípa a na Národní památkový ústav v Telči, který to postoupil na generální ředitelství Národního památkového ústavu," vyjmenovává makléř Kamil Benc místa, kterým oznámil, že Petrkov je k mání.

"Z krajského úřadu mi obratem poslali odmítavou odpověď, ostatní se nevyjádřili," shrnuje makléř, který má s Petrkovem plné ruce práce. "Ozývají se fyzické osoby i firmy, také jedna nadace - paní Marcela Straková z humpolecké 8smičky. Zájem je velký, větší než například o byt v Hradci Králové," dodává. Po včerejšku má víc než deset zájemců o prohlídky.

Cena usedlosti s věžičkou, která kromě velké zahrady a hospodářských staveb zahrnuje také pole, lesy a dva rybníky, je 21 milionů korun. "Mám také více zájemců, kteří by stáli jen o polnosti, lesní pozemky a ty rybníky, takže by bylo možné prodat zámeček se zahradou za nižší cenu zvlášť," upřesňuje makléř.

Vnučka Veronika Reynková založila Nadaci Reynek a dvě nakladatelství navazující na umělecký odkaz svých prarodičů.
Vnučka Veronika Reynková založila Nadaci Reynek a dvě nakladatelství navazující na umělecký odkaz svých prarodičů. | Foto: Vojtěch Marek

Ministerstvo se tomu věnuje

Velký obchodní zájem, který vzbudil inzerát, kopíruje malé "pozdvižení" v české kulturní obci. "Ministerstvo kultury se této záležitosti samozřejmě věnuje," odpověděla včera už poněkolikáté mluvčí úřadu Michaela Lagronová na otázku ohledně Petrkova.

Daniel Reynek: Bohuslav Reynek s kočičkou (60. léta), černobílá fotografie na dipontu, 100 × 100 cm
Daniel Reynek: Bohuslav Reynek s kočičkou (60. léta), černobílá fotografie na dipontu, 100 × 100 cm | Foto: Chodovská tvrz

"To by bylo skvělé, kdyby se do toho ministerstvo vložilo," myslí si Marcela Straková, ředitelka zóny pro umění 8smička v Humpolci, která v Petrkově pravidelně pořádá kulturní akce, například vzpomínku na Bohuslava Reynka spojenou s prohlídkou místa a tvůrčí grafickou dílnou.

Když se o prodeji reynkovského sídla včera dozvěděla, část dne strávila horečnatým jednáním, jestli se nenajde soukromý subjekt podobný tomu, který financuje humpoleckou zónu pro umění.

"Z okruhu 8smičky mít prostředky nebudeme. Ale kdyby se našly finance u jiné instituce nebo podporovatelů umění, mohli bychom nabídnout metodiku a personální podporu. Například aby se založila nadace, která by pořádala tvůrčí rezidence, grafické workshopy, zřídilo se zde malé muzeum knihy, depozitář, knižní expozice, zkrátka aby Petrkov stále odkazoval na významného grafika a básníka," vypočítává Straková.

Humpolecká 8smička může nabídnout také zkušenost s tím, jak se vytváří kulturní centrum mimo velké město v regionu a jak je zapojit do sítě dalších institucí.

Dědictví pro pratetě

Marcela Straková má nejen profesní, ale také osobní důvod, proč se pokusit uhájit Petrkov jako místo kulturní inspirace, aby se nestalo například reprezentativním sídlem firmy.

Grafička, malířka a ilustrátorka Ivana Pavlová při návštěvě Bohuslava Reynka v Petrkově, 1970.
Grafička, malířka a ilustrátorka Ivana Pavlová při návštěvě Bohuslava Reynka v Petrkově, 1970. | Foto: Pavel Jasanský

"Má prateta Ivana Pavlová byla grafička a malířka, která k panu Reynkovi hodně jezdila. Loni na podzim zemřela a jako posmrtný úkol mi kromě pozůstalosti uložila, abych se o Petrkov postarala, kdyby bylo možné zachování odkazu a místa nějak podpořit. Takže já musím," směje se Straková, která se shodou okolností nedávno pustila do zpracovávání malířčiny pozůstalosti.

Našla v ní nejeden Reynkův portrét malovaný pratetou, grafiky a její korespondenci s Reynkem, ke kterému jako studentka vzhlížela. "Ivana Pavlová je absolventkou ateliéru Karla Svolinského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Posledních 40 let žila a tvořila převážně v samotě, solitérka, jen s pár lidmi vedla korespondenci. Dějiny umění jsem šla studovat pod jejím vlivem, tak teď se kruh uzavírá a uvidíme, jestli se genia loci Petrkova podaří zachovat, jak mi kladla na srdce," vysvětluje Straková a žasne nad tím souběhem souvisejících věcí.

"Vůbec neplánuji, že bych aktivity v Petrkově mohla řídit, 8smička je pro mě zásadní a hlavní a sedět na jedné židli v Humpolci a na druhé tady, o tom jsem ani nepřemýšlela. Určitě bych ale projektu s kolegy z okruhu 8smičky ráda pomohla, kdyby se našel větší investor, který by si kladl za cíl vytvořit nadaci s přesahem," říká. "Za pokus to stojí a myslím, že i naše instituce, která otevřela teprve před dvěma lety, je toho důkazem," dodává Marcela Straková.

Marcela Straková, ředitelka zóny pro umění 8smička v Humpolci.
Marcela Straková, ředitelka zóny pro umění 8smička v Humpolci. | Foto: Libor Fojtík

Reynek a tvůrčí pobyty

Úplně jiný pohled nabízí novinář a spisovatel Aleš Palán, který do Petrkova jezdil za Reynkovými syny, fotografem Danielem a překladatelem Jiřím.

Spisovatel a novinář Aleš Palán na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.
Spisovatel a novinář Aleš Palán na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. | Foto: ČTK

Palán je autorem knižního rozhovoru s oběma bratry z roku 2004 nazvaného Kdo chodí tmami. "Petrkov je pro mě osobně velmi důležitým místem, jedno z míst mého kulturního zrodu. Ale ten dům bych nechtěl ani zadarmo a nápadu na vznik muzea vůbec nejsem nakloněn," říká Palán.

Obává se, že by mohla vzniknout jen kamufláž, která by se skutečnou atmosférou Reynkova Petrkova neměla nic společného.

"Jednou z charakteristik stavu, ve kterém tam Bohuslav Reynek a posléze jeho synové Daniel a Jiří žili, byla řízená destrukce. Neumím si představit, že by se to opravilo a pak by se tam nějak dodával smrad koček a záchodů, že by se uměle podepíraly stropy klacky, aby se neprobořily. To všechno k Petrkovu patřilo," líčí spisovatel, podle kterého už příběh Petrkova skončil.

"Pokud někde trvá, tak jen v poezii nebo grafikách, Danielových fotografiích a Jiřího překladech. Ale ne v tom objektu," myslí si Palán, kterému se nelíbí představa muzejní expozice s "nablýskaným, definitivním Bohuslavem Reynkem ve vitríně", jak říká.

"Neumím si představit žádné využití Petrkova, které by souznělo s původním smyslem. Které by ho dokonce nezatemnilo, neuškodilo mu. Pana Reynka jsem nikdy neviděl. Ale co by takový plachý člověk, samotář, říkal na nějaké tvůrčí pobyty?" dodává nekompromisně Aleš Palán.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Český fyzik Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů oceněných za přínos v oblasti astrofyziky, nanověd a neurověd vyhlásila Norská akademie věd. Křivánek, který se věnuje transmisní elektronové mikroskopii, byl vyznamenán v oboru nanotechnologií.

"Kavliho cena v oblasti nanověd byla udělena čtyřem vědcům za vynález čoček s korekcí aberací (vad zobrazení) v elektronových mikroskopech, které umožnily vědcům na celém světě sledovat struktury a chemické složení materiálů ve třech rozměrech v bezprecedentně malých měřítkách," uvádí se v tiskovém prohlášení akademie.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

S růstem platů učitelů ministerstvo počítá i nadále, hlásí Plaga

Ministerstvo školství stále počítá s růstem platů učitelů v příštím roce o devět procent, jak se na tom loni domluvil ministr Robert Plaga (ANO) s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Podle úřadu nadále platí závazek programového prohlášení vlády, podle kterého má být průměrný plat pedagogů v příštím roce kolem 47 000 korun. Údaje o průměrných platech ve školství za letošní první čtvrtletí zatím ministerstvo nemá. K dispozici budou asi na konci června. Loni brali pedagogové v průměru 40 111 korun.

"Závazek programového prohlášení vlády platí, a platný střednědobý výhled na rok 2021 tak navýšení platů pedagogických pracovníků o devět procent obsahuje, stejně tak jako navýšení platů nepedagogů," uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Schillerová podle ní sdělí ministerstvu návrh příjmů a výdajů na rok 2021 do 15. srpna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy