Za 125 let teprve pátá žena ve vedení. Benátské bienále sestaví Cecilia Alemaniová

Kultura Kultura
11. 1. 2020 13:37
Kurátorkou příštího Benátského bienále, které patří k nejprestižnějším a nejnavštěvovanějším uměleckým přehlídkám světa, se stane Italka Cecilia Alemaniová. Momentálně je ředitelkou uměleckého programu newyorské High Line, původně vyvýšené nadzemní dráhy přestavěné na visutý městský park.
Kurátorka Cecilia Alemani.
Kurátorka Cecilia Alemani. | Foto: Marco De Scalzi/Art Basel

Alemaniová, kterou pořadatelé jmenovali v pátek, bude teprve pátou ženou, která za 125 let existence Benátského beniále sestaví hlavní expozici. "Je mi velkou ctí ujmout se této role v jedné z nejprestižnějších a nejoceňovanějších italských institucí světa," říká první Italka, jíž se dostalo této pocty. "Chci dát hlas umělcům, kteří vytvoří jedinečné projekty reflektující své vize i naši společnost," dodává.

Newyorská High Line.
Newyorská High Line. | Foto: ČTK/DPA

Příští ročník Benátského bienále začne na jaře 2021, přesné datum pořadatelé teprve oznámí.

Cecilia Alemaniová byla již roku 2017 kurátorkou italského pavilonu na Benátském bienále, kde iniciovala vznik takzvaných site-specific děl od Giorgia Andreotty Calòa, Adelity Husniové-Beyové a Roberta Cuoghiho. "Nepochybuji, že její nový projekt bude stejně odvážný a inovativní," dodává předseda představenstva bienále Paolo Baratta.

Deník New York Times komentuje jmenování Alemaniové konstatováním, že Benátské bienále "hledalo kurátora příštího ročníku doma i ve světě a nakonec zvolilo lídra, který zosobňuje obojí".

Milánská rodačka Cecilia Alemaniová vystudovala filozofii v Itálii a kurátorství v New Yorku, kde dnes žije. V letech 2012 až 2017 byla kurátorkou tamní odnože uměleckého veletrhu Frieze, později pracovala na programu Art Basel Cities v argentinském Buenos Aires nebo uspořádala akci v londýnské Tate Modern nazvanou No Soul for Sale - A Festival of Independents.

"Současná umělecká scéna v Itálii není příliš vstřícná k příští generaci kurátorů," postěžovala si před několika roky v interview. "Většinou je stále uvízlá v byrokracii 60. let minulého století. Musí dojít ke generační změně, protože spousta pozic zůstává kurátorům nedostupných a nedochází k žádnému pohybu," uvedla.

Socha od Simone Leighové na newyorské High Line.
Socha od Simone Leighové na newyorské High Line. | Foto: Friends of the High Line

Od roku 2011 Alemaniová působí v neziskové organizaci Friends of the High Line, která přestavuje newyorskou nadzemní dráhu High Line na městský park. Dosud tam Alemaniová vystavila díla ghanského sochaře Ela Anatsuie, nedávno zesnulého konceptualisty Johna Baldessariho nebo Američanů Rashida Johnsona a Barbary Krugerové.

Vloni v létě, kdy skončila poslední etapa úpravy High Line, kurátorka také otevřela nový stálý prostor pro umění nazvaný High Line Plinth. Vévodí mu monumentální socha od Simone Leighové.

Alemaniová zároveň kráčí ve šlépějích svého manžela Massimiliana Gioniho, který je uměleckým ředitelem Nového muzea v New Yorku a roku 2013 byl kurátorem 55. ročníku Benátského bienále.

Ten zatím poslední vloni sestavoval Ralph Rugoff, v Americe narozený ředitel londýnské Hayward Gallery.

Benátské bienále se koná od roku 1895 vždy jednou za dva roky. Pokaždé přiláká přes půl milionu návštěvníků, v uplynulém roce to bylo 600 tisíc lidí.

Bienále dosud mělo jen čtyři šéfkurátorky: v roce 2005 ho společně sestavovaly Španělky Rosa Martinezová a María de Corralová, roku 2011 Švýcarka Bice Curigerová a naposledy před třemi roky Christine Macelová.

Každé bienále nabízí kurátorem sestavenou hlavní část přehlídky a pak prohlídku zhruba 90 národních pavilonů, o jejichž náplni rozhodují samy hostující země. Česko se akce účastní od roku 1920, přičemž od rozdělení republiky se pravidelně střídá se Slovenskem. Naposledy Čechy zastupovali v roce 2015 Jiří David a vloni Stanislav Kolíbal. Příště na Čechy přijde řada v roce 2023.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Krupobití a bouřky zasáhly Jihomoravský kraj. Dálnice D2 je neprůjezdná kvůli pádu vedení

Bouřky a krupobití zasáhly večer Jihomoravský kraj, především Břeclavsko. Kvůli spadlým drátům elektrického vedení je v obou směrech neprůjezdná dálnice D2 v okolí Břeclavi. O neprůjezdné dálnici informoval mluvčí policie David Chaloupka. Hasiči zatím mají 30 výjezdů, řeší utržené střechy i spadlé stromy. Řekl to mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Chaloupka zatím nemá informace, že by fungoval na dálnici odklon nebo jak velká je kolona. "Stalo se to před chvílí," poznamenal mluvčí. Podle něj má policie nahlášených v souvislosti s počasím více událostí, mezi které patří dům bez střechy, spadený strom na auto, ale taky plechová garáž, která uletěla.

Případy řeší i hasiči. "Máme tam ulítlou střechu, spadenou stěnu v kuchyni, spadené dráty elektrického vedení, ale také okna rozbitá kroupami," řekl Mikoška.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Britský operátor EE znovu zavede roamingový poplatek za volání v Evropě

Britský mobilní operátor EE od příštího roku znovu zavede roamingový příplatek za telefonování v jiných evropských zemích. Firma vlastněná britskou telekomunikační společností BT to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Dříve přitom stejně jako ostatní britští operátoři tvrdila, že se po brexitu k takovému kroku nechystá, připomněla agentura AP. Zrušení roamingu v červnu 2017 ušetřilo britským turistům a jiným cestovatelům miliony liber na poplatcích za používání chytrých telefonů v evropském zahraničí.

EE uvedla, že poplatek budou muset od ledna 2022 platit zákazníci, kteří se zaregistrují po 7. červenci. Za volání, posílání textových zpráv a využívaní dat ve 47 evropských zemích s výjimkou Irska jim firma bude denně účtovat dvě libry (necelých 60 Kč). Svůj záměr společnost odůvodnila tím, že tak chce "podpořit investice" v Británii.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Biden se dohodl se senátory, investice do infrastruktury dosáhnou 600 miliard dolarů

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek po mnoha týdnech jednání mezi Bílým domem a Kongresem ohlásil dosažení dohody ohledně investic do infrastruktury. Podle deníku The New York Times a agentury AP se zřejmě přiklonil k plánu od skupiny složené z demokratických i republikánských senátorů, který počítá s novými výdaji ve výši skoro 600 miliard dolarů (skoro 13 bilionů Kč).

"Máme dohodu," prohlásil prezident při netradičním vystoupení na příjezdové cestě Bílého domu v doprovodu několika senátorů, s nimiž předtím jednal. Mnoho detailů zatím není k dispozici. Na twitteru Biden uvedl, že nový infrastrukturní plán "vytvoří miliony amerických pracovních míst". Ohlášený balíček je zřejmě výrazně menší oproti plánu s investicemi a daňovými úlevami v celkovém objemu 2,3 bilionu dolarů, s nímž Biden přišel na konci března.

Zdroj: ČTK
Další zprávy