reklama
 
 

Úřady v Pekingu demolují Aj Wej-wejovo studio, čínský disident o tom referuje z Berlína

3. 8. 2018 19:13
Video z demolice svého studia v Pekingu zveřejnil Aj Wej-wej na sociálních sítích. | Video: Instagram.com/aiww
Čínská vláda využila nepřítomnosti výtvarníka a disidenta Aj Wej-weje, který už třetím rokem žije v Berlíně, a začala s demolicí jeho hlavního pekingského studia.

Čínský umělec a někdejší disident Aj Wej-wej v pátek oznámil, že mu úřady v Pekingu začaly demolovat studio. Stalo se tak tři roky poté, co Aj Wej-wej z Číny po letech politického pronásledování odcestoval, informuje agentura AFP.

Konceptuální výtvarník, který příští měsíc oslaví jedenašedesáté narozeniny, dnes žije v Berlíně. Informaci o demolici svého studia zveřejnil na sociální síti Instagram a doplnil ji videem, na němž výložník rypadla demoluje prosklená okna. Situaci v budově přihlíží několik mužů.

"Dnes bez toho, aby mě předem informovali, začali demolovat mé studio," napsal Aj na sociální síť, která je čínským uživatelům bez použití technologie proxy serverů nedostupná.

Někdejší fabriku postavenou ve východoněmeckém socialistickém stylu v Pekingu používal Aj Wej-wej jako své hlavní studio od roku 2006.

Ajův spolupracovník Ka Žang agentuře AFP řekl, že výtvarník byl s osudem studia smířený, nájemní smlouva mu vypršela vloni na podzim. Vzhledem k tomu, kolik děl a materiálu Aj uvnitř skladoval, však prý nebylo možné se včas vystěhovat ani najít jiný srovnatelný prostor.

"Dnes přijeli a začali vybourávat okna, aniž by nás předem informovali. Uvnitř je stále tolik věcí," sdělil Ka. "Úřady avizovaly, že tu chtějí začít stavět obchodní domy a komerční prostory. Ale je to škoda, podobné místo už v Pekingu jinde nenajdete. Aj Wej-wej v tomto studiu vytvořil nezměrný počet svých slavných děl," doplnil spolupracovník.

Aj Wej-wej roku 2008 pro Letní olympijské hry v Číně pomáhal navrhnout sportovní stadion známý jako Ptačí hnízdo, pracoval na něm jako konzultant pro švýcarskou kancelář Herzog & de Meuron. Kvůli opakované kritice režimu se ale postupně dostal do pozice disidenta.

Trpělivost vládních kruhů vůči Ajovi přetekla po zemětřesení v provincii S'-čchuan v květnu 2008, při němž zemřelo 70 tisíc lidí. Aj tehdy se spolupracovníky začal na místě sestavovat seznam obětí, publikovat je na svém blogu a osud zesnulých připomněl třeba exponátem na fasádě muzea v Mnichově - jednalo se o devět tisíc školních batohů připomínajících děti, které při zemětřesení zahynuly.

Roku 2011 byl Aj Wej-wej z politických důvodů zadržen na 81 dnů a vězněn na neznámém místě v Číně pod nepřetržitým dohledem. Na čtyři roky přišel o cestovní pas a byť byl v domácím vězení, nadále režim veřejně kritizoval. Když mu úřady pas roku 2015 vrátily, okamžitě odcestoval do Berlína a začal se hlasitěji vyjadřovat k evropské či americké politice.

V únoru 2016 umělec poprvé přijel do Prahy, kde navázal spolupráci s Národní galerií. Nejprve u příležitosti jejího 220. výročí před pražským Veletržním palácem vystavil sérii soch zvanou Zvěrokruh, vloni pak ve vnitřku paláce vyrobil obří nafukovací člun s uprchlíky. Tímto dílem se Aj vyjádřil k evropské migrační krizi. O ní rovněž natočil dokumentární film Human Flow, jejž vloni v prosinci uvedl v pražské Lucerně.

Ústupky Číně z ekonomických důvodů, které dělají politici na celém světě včetně prezidenta Miloše Zemana, jsou hloupé, ostudné a krátkozraké. | Video: DVTV |  10:14

autoři: AFP, Kultura | 3. 8. 2018 19:13

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama