Neděle, 10:30 - Všude okolo už rozespalí obyvatelé kempu boří stany, balí spacáky a vyprávějí si o teplé koupeli, na kterou už se tolik těší. Rock for People skončil.
Kromě hudebních zážitků, které si návštěvníci mohli během tří hlavních festivalových dnů navolit podle libosti, si mnozí odvážejí povážlivě spálená těla, protože při skákání pod pódiem na opalovací krém moc nemyslíte. A pak ještě pár kilo špíny a zablácené módní holínky, kterými se to letos v Hradci jen hemžilo.
Ale kromě srovnávání toho, zda jsou lepší buď ty s kopretinami, nebo žlutými mašlemi, se bylo opravdu na co dívat.
Největší hvězdy? Bezpochyby The Offspring, aspoň měřeno reakcí. Nic proti Kaiser Chiefs, ale stárnoucí američtí neopunkeři mají u českých fanoušků hodně silnou pozici. A za to, že jim nadělili "jen" hutnou porci prověřených hitů, se jim příznivci odvděčili nadšeným skákajícím davem čítajícím možná i dvacet tisíc hlav.
Největší koncertní zážitek? Nejspíš španělští radikálové The Locos, jejichž ska punk se líbil už loni a taky letos vyvolával nadšení. Vyžilý habán Pipi a jeho nafukovací Socha svobody to s publikem prostě umí.
Největší překvapení? Indicko-britská radost v podání Kissmet, kteří měli vystoupit už na minulém ročníku, ale na poslední chvíli museli účast odřeknout. Možná o to víc si první návštěvu České republiky užili. Původ tří bratří Singhů doplněných o další tři britské přátele dal hudbě jasný orientální směr, ale nechyběla ani evropsky řízná rytmika a až metalové kytary.
Kissmet tak nejlepším možným způsobem uzavřeli letošní Rock for People, který byl pestrý a většinou radostný. Děkuji, že jste občas zalistovali festivalovým blogem a příští rok na bývalém hradeckém letišti snad znovu nashledanou!
Sobota, 22:00 - Největší návštěva v historii Rock for People - to je výsledek práce pořadatelů největšího tuzemského hudebního festivalu. "Ale chceme se posunout ještě dál," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz jeden z hlavních organizátorů, Šimon Kotek.
A.cz: Pořádáte největší festival v Česku, ale k první festivalové lize, kam patří třeba přehlídky v Glastonbury nebo Roskilde, má Rock for People ještě daleko. Kdy se dočkáme těch úplně největších hvězd typu Paula McCartneyho nebo Madonny?
Je to naše vize - dostat se na mapu největších evropských festivalů. Ale k tomu vede dlouhá cesta. Festival děláme čtrnáct let a dneska už se nám daří přivézt kapely jako The Offspring nebo Kaiser Chiefs, které by s námi před pěti lety vůbec nemluvily, to je velký posun. Mít v portfoliu taková jména znamená, že můžeme oslovit i větší kapely. Je to samozřejmě i o penězích atd... ale snaha o to "posunout se ještě dál" tady je.
A.cz: Velké hvězdy provázejí i hvězdné manýry a hodně kuriózní požadavky. Co zajímavého si naporoučeli letošní headlineři?
Tak například zpěvák The Offspring je akrobatický letec a v momentě, kdy zjistil, že je to bývalé vojenské letiště, přijel z Prahy dřív a hned si objel nějaké hangáry, podíval se na letadla. Po skončení jejich vystoupení pak kapela volala naší ochrance a ptala se, jestli si může vystřelit pár ohňostrojových raket. Těžko říct, co slavili.
A.cz: Tata Bojs se při svém vystoupení divili, co že se to vlastně děje... A že ten ohňostroj asi bude mimo program.
Tak to byli The Offspring. (smích)
A.cz: Kolik lidí letos na Rock for People dorazilo? Padne předloňský návštěvnický rekord?
Předloni, kdy přijel Manu Chao, přišlo přes dvacet tisíc lidí. Loni, kdy se festival přestěhoval do Hradce, dorazilo také něco kolem dvaceti. První letošní odhady hovoří o tom, že je tu přes 23 tisíc lidí, ale myslíme si, že to bude ještě víc, protože další ještě přicházejí. Kolem 25 by tu nakonec mohlo být. Určitě to bude nejvíc v historii - jen na The Offspring mohlo být kolem dvaceti tisíc.
A.cz: Rock for People je už podruhé v Hradci Králové. Při minulém ročníku jste přes spokojenost s novým areálem hovořil o tom, že je třeba celou řadu věcí zlepšit. Co se oproti minulému ročníku změnilo?
Určitě vychytat areál, tak aby byl příjemnější. Podařilo se to i v zákulisí, tak aby vše šlapalo jednodušeji a rychleji, aby třeba každý věděl, kam má jet - z tohoto hlediska se festival hodně posunul. Zpevnily se taky některé cesty; loni tu zapadnul kamión The Killers, který jsme pak půl dne vytahovali. Tentokrát vše proběhlo v pohodě, i když pršelo. Hlavní novinkou je velký koncertní stan s dvěma pódii, která se střídají, což je určitě dobrá věc. Kapely mají teď klid na přípravu, ne čtvrt hodiny na zvukovku, což bylo šílené.
A.cz: Co je na festivalu ještě třeba vylepšit? Například zabezpečení na vystoupení The Offspring nebylo úplně ideální, zábrany před pódiem držely jen tak tak.
Tam to bylo hodně na hraně. Nebyly vhodně postavené nášlapy před pódiem, které stály na takovém pahrbku, takže měly tendenci padat. Ochranka naštěstí zareagovala velmi rychle a čtyřicet lidí drželo nášlapy, aby se to neprovalilo. Problém je v tom, že na tuzemských festivalech s tímhle zatím nikdo nemá zkušenosti, na samostatných koncertech velkých hvězd funguje zabezpečení na úplně jiném principu. Takový masakr tady ještě nikdo nezažil, Kaiser Chiefs oproti tomu byla opravdu pohoda. Je to poučení pro příště.
Sobota, 20:15 - Jako byl včerejší program rezervován pro německé a polské hudební nadšence, dnešní den zase nadělil a nadělí radost vyznavačům ska a elektronicky řízené hudby.
Hlavní scénu od časného odpoledne ovládlo české ska, které jako své první reprezentanty vyslalo Fast Food Orchestra a před třetí hodinou pak plzeňský Tleskač, jejichž tvrdší pojetí ska přilákalo ze žánrových kapel před T-Music stage úplně nejvíc zvědavců i nadšenců.
"Kdo je tady z Plzně? A kdo si přeje smrt Spartě?" tázal se frontman Tleskače, příležitostný pódiový skokan a žoviální glosátor Míra Císler publika na už obligátní otázky. Patriotská píseň Na předměstí Bory pak zněla publiku tak nějak logicky. O úspěchu klasiků žánru z kapely Sto zvířat pak ani nebylo nutné pochybovat.
Odpoledne si žánrové žezlo převzala elektronika reprezentovaná sympatickou multi-kulti skupinou z Německa - Nomad Soundsystem. Že by prostor před scénou České spořitelny zrovna praskal ve švech, to se říct nedalo, ale radosti rozdali dva Němci, Japonec, Tunisan a Alžíran dost a dost - mixážní pulty, kytary a buben postačily k tanci i spokojeným úsměvům.
Energii okořeněnou o větší množství kytar pak o hodinu později rozdali vyznavači jungle, španělští La Kinky Beat - a nejeden návštěvník koncertu si všiml zjevné podobnosti zpěváka kapely s Robertem de Nirem, který by měl být v tuto dobu na festivalu v Karlových Varech. Kdo ví...
Elektronickou vládu nad dnešním dnem by pak měli potvrdit britští trip-hopeři Massive Attack, jejichž melodie se objevily v několika známých filmech, Matrix nevyjímaje. Anebo fanoušci vsadí na kabátovskou pivní jistotu?
Sobota, 16:30 - Zastavit se u docela malé a tak trochu zastrčené scény někdy stojí za to. I když je Bejbypank stage možná primárně určená pro odložení a pobavení dítek, cestu si tam ve velkém nacházejí i dospělí.
Nic nevadí, že u téhle scény schované mezi hangáry točí jen kofolu, sedí se na gumových míčích, popřípadě na sedačkách s popisky jako třeba Blinkající slon. Kolem létají balónky a většinou tam hudebníci předvádějí odlehčená vystoupení, při nichž jim opravdu nehrozí nervozita z davu.
Páteční odpoledne patřilo například podivuhodně složenému triu Xavier Baumaxa, David Koller a Márdi z Vypsané fixy. Spřátelení muzikanti zalovili v archivu svých mladistvých prvotin, a tak přeplněným stanem, jehož obecenstvo sahalo až daleko z útrob šapitó, zněli Baumaxovi Feťáci, kteří jsou "chlapi tvrdí a celý den si smrdí" nebo Márdiho vypalovačka Rozbijeme Večerníčkovi hubu, která má sloužit jako rozlučka s dětstvím.
Bejbypank stage včera také hostila současný televizní i internetový fenomén - talk show exhibici Na stojáka. Populární Lukáš Pavlásek nesměle přemítal o tom, co udělá s nově nabytou žábou a neméně oblíbená Blondýna zase přivítala návštěvníky stanu na filmovém festivalu v Karlových Varech. Původně vymezený čas překročili baviči - s nadšením diváků a pochopením pořadatelů - o celou půlhodinu.
Sobota, 12:30 - Metrákoví chlapi z ochranky z plných sil tlačili do zátaras, aby se agresivní dav za nimi neprovalil na pódium k The Offspring, zatím největšímu taháku letošního Rock for People.
Nejen ochranka, ale i zdravotníci měli napilno, když kropili dav vodou a ošetřovali z davu vytažené fanoušky, kteří nevydrželi tlak prvních řad a zkolabovali. Není vůbec pochyb, že američtí zakladatelé neopunku daleko překonali čtvrteční headlinery Kaiser Chiefs. Obří louka před hlavní T-Music stage byla od začátku do konce zaplněná.
The Offspring nic nedbali na to, že před necelým měsícem vydali po dlouhých pěti letech nové album Rise and Fall, Rage and Grace. Stoprocentně věrně a nadšeně hopsající publikum nikterak netrápili produkcí ještě nepříliš známých skladeb a playlist postavili hlavně na stokrát vyzkoušených peckách z klasických alb Americana a Ixnay on the Hombre.
Ačkoli zpěváku Dexteru Hollandovi a kytaristovi Kevinu Wassermannovi - který mimochodem se zplihlými dlouhými vlasy skutečně vypadá jako vodník - už běží pátá životní dekáda, hodinu a čtvrt intenzivně pěchovali do nadšených fanoušků svůj akordově prostý, leč velmi chytlavý set.
Bylo to nespoutané pogo pro nadšené teenagery i příjemná nostalgie pro ty, kteří pamatují, jak u nás The Offspring před jedenácti lety definitivně prorazili s hity Pretty Fly (For a White Guy) a Why Don´t You Get a Job.
A nikterak nevadilo, že The Offspring vlastně nikdy skutečnými punkery nebyli a jejich fanoušci navzdory obarveným hlavám a provokativním tričkům nikdy nesomrovali drobáky na ovocné víno a mohli se pochlubit vzornou školní docházkou.
Pátek, 21:15 - Festival Rock for People přináší radost hlavně těm, kteří chtějí poznávat zahraniční kapely, jež tuzemské hudební labely a rádia opomíjejí, anebo velké hvězdy typu Kaiser Chiefs nebo The Offspring.
Až překvapivě velký úspěch ale pořád mají i české kapely, stokrát okoukané a obehrané ze všech tuzemských hudebních přehlídek. Když vyrazíte třeba na Wohnout, nemůžete počítat s pohodlnou cestou na uvolněné místečko před pódiem s perfektním výhledem.
Právě pražská partička - s typicky úlisnými hlásky, jak projev kapely charakterizoval jeden český recenzent - přitáhla na hlavní T-Music stage podobný počet lidí jako headlineři čtvrtečního večera Kaiser Chiefs. A těžko říct, zda je pozitivní, že skladby Ó, gramofón nebo Banány měly větší ohlas než The Angry Mob a Ruby.
Příjemný český večer pak na hlavním pódiu uzavřela tradičně uvolněná a se svou Antidepresivní rybičkou plující Vypsaná fixa. Na dveře už ale buší headlineři - právě v této chvíli mladí Britové Enter Shikari, kteří blackmetalově vřískají, popově hladí i elektronicky experimentují. A co na to The Offspring?
Pátek, 17:00 - Pokladny včera večer ohlásily 18 tisíc lidí v areálu Rock for People. "A další určitě dnes ještě přibudou," říká organizátor akce Šimon Kotek. Podle něj se dá předpokládat, že počet návštěvníků překročí nejen loňských dvacet tisíc, ale zároveň má velkou šanci dostat se na historické maximum festivalu.
Skákající, sedící či opalující se publikum ale nedorazilo jen z Česka, hodně slyšet je polština nebo němčina. A není divu, na Rock for People dnes hrají dvě polské a hned pět německých formací - včetně kapely iO, kterou tvoří bývalí členové Guano Apes, jimž před nedávnem odešla zpěvačka Sandra Nasic.
Jako doma se pak určitě také cítili polští rockeři Happysad, kterým jejich fanoušci vytvořili na Kiss Radio Stage domácí atmosféru, kterou podporovali povzbuzováním v mateřském jazyce a několika národními vlajkami v neustálé permanenci. Češi spíš postávali okolo.
A aby byl příspěvek o fanouškovské různorodosti úplný, nezbývá mi než zmínit zajímavou dvojici, která téměř vedle sebe odcházela v plné spokojenosti z koncertu už zmíněných iO - mladík oděný do trička s nápisem Kladenská alternativní mládež proti fašismu a rasismu a muž v bundě Thor Steinar oblíbené zejména u pravicových radikálů.
Je hezké, že vedle sebe tak pěkně vydrží na jednom festivalu. Anebo se prostě jen neviděli.
Pátek, 13:15 - Kaiser Chiefs a The Locos. To byly dvě kapely včerejšího večera, které nejenže přinesly do Hradce proudy deště, ale hlavně se utkaly o pozici hlavní hvězdy prvního dne. Ačkoliv si každý z návštěvníků, který vyrazil na oba koncerty, své soukromé srovnání provedl, je nutné zdůraznit, že jde o úplně jiné váhové kategorie.
The Locos, kteří vystoupili o něco dříve na scéně České spořitelny, reprezentují radikální španělský ska punk personálně i hudebně navazující na zaniklé klasiky žánru Ska-P. Loni parta z Pyrenejského poloostrova nadchla hradecké fanoušky a pořadatele natolik, že ji neváhali pozvat znovu.
Šlo o sázku na jistotu. Klišovité slogany o energické a nespoutané show, které The Locos provázejí, se tentokrát ukázaly jako naprosto přesný popis toho, co kapela vedená excentrickým frontmanem Pipim předvedla. Kromě starších hitů jako Algo Mejor nebo Paletovision přivezla i novou desku Energia Inagotable. Téměř bez výjimek nadšení fanoušci nedostali během koncertu moc šancí o kapele pochybovat, i kdyby si o jejích politických názorech mysleli cokoliv.
"Do you like USA? Do you like president Bush?" vykřikoval otázku lehce vyžilý habán Pipi - a jen těžko se mohl dočkat od publika odpovědi: "Víš, Pipi, ne že by mi americká politka úplně seděla, ale jinak proti ní celkem nic nemám." Pak si ještě na pódiu párkrát praštit do nafukovací Sochy svobody s hlavou smrtky a hurá na umírněnější hochy z Kaiser Chiefs.
Hýčkané hvězdy z anglického Leedsu ani možné neznat z rádiového éteru, odkud tak často vypadává největší hit Kaiser Chiefs Ruby. Reakce na standardně poprockový koncert byly různé: nadšení, nuda i snaživý zájem. Faktem ale je, že kapela doplatila na stále se zhoršující průtrž mračen, a tak lidí před pódiem neustále ubývalo.
"Mně osobně se Kaiser Chiefs líbili víc než The Locos. Připadalo mi ale, že na ně nepřišlo až tak moc lidí a opravdu se chytli jen při Ruby," popsal své dojmy Honza z Prahy, pro něhož byli mladí Britové vrcholem celého festivalu.
Pátek, 10:40 - Bez deště by nebylo Rock for People - a to bude platit, ať už festival sídlí v Českém Brodu, nebo v Hradci Králové.
Prakticky ihned potom, co si včera večer všichni oddychli, že je minula ohlášená bouřka a vichr, přišel společně s headlinery vytrvalý déšť, který nad Hradcem úřadoval celou noc a pořád drží většinu návštěvníků ve stanech.
Při procházce probouzejícím se kempem potkávám módní i docela obyčejné holínky; včera a dnes přišel jejich čas. Kdo přijel připraven jen na pěkné počasí, které se na festivalu drželo celé odpoledne, hypnotizuje v předsíňkách stanů mokré oblečení, aby mohl po poledni znovu vyrazit mezi šest hradeckých pódií.
Na novinářský notebook zatím spadlo ze stříšky stanu jen několik málo kapek, a proto může hradecký on-line zdárně pokračovat. Hezký druhý festivalový den!
Čtvrtek, 21:15 - Dlouho nebylo jasné, jestli budou následující řádky o koncertě Los de Abajo, jak bylo slíbeno, anebo o hromech, blescích a dalších příznacích nebezpečné bouřky, před níž dnes meteorologové varovali celou republiku.
Na scénář s divokou průtrží mračen se chystal i stan novinářského centra, ale zatím jen trochu prší a několik blesků pozdravilo Hradec z hodně uctivé dálky. A tak na druhé největší scéně mohla zazářit jen bouře latino rytmů v hodně rychlé reggae úpravě.
Los de Abajo už spolu hrají šestnáct let a na pódiu je jich rovných deset. Hudebníci, kteří svůj styl charakterizují jako punkovou salsu, dávají otevřeně najevo, že jejich myšlenky směřují hodně nalevo - k idejím slavného mexického revolucionáře Emiliana Zapaty a vůbec ke všem, kteří na světě žijí ve společenském útisku.
"Viva Zapata," vykřikla excentrická zpěvačka a spolu se třemi bubeníky nadchla tančící fanoušky před pódiem. A to navzdory tomu, že jeden z nich mával mexické kapele vytrvale v ústrety španělskou vlajkou.
Čtvrtek, 19:25 - Obří koncertní stan na Rock for People nezaujme hudební nadšence jen strašlivým horkem, které je ihned po příchodu přivítá, ale hlavně dvěma pódii umístěnými na koncích stanu. Ani jedno z nich sice nepatří mezi klíčové scény festivalu, ale zahrát si na nich smějí jen opravdu zajímaví interpreti.
Tak třeba Filip Topol s dalšími dvěma Psími vojáky, který se sice při hře na klavír už neřeže střepy, ale pořád dokáže přednášet své zhudebněné básně s hodně tísnivou naléhavostí.
Když jeho koncert skončil, obrátili návštěvníci festivalu pozornost na druhou část stanu, kde se jen chvíli po elitáři českého undergroundu rozezněl punkem načichlý hardcore kapely H20, která platí za premianty tvrdě rockové scény z východní části pobřeží USA.
A tak to bude na Filter a Kiss Radio Stage každý den. Areál se plní dalšími stovkami příchozích, na řadě jsou totiž opravdové hvězdy. Z pódia České spořitelny už zní jedna z nejpopulárnějších mexických kapel současnosti Los de Abajo. Netají se sympatiemi k levicovému zapatovskému hnutí vládnoucímu v mexické provincii Chiapas a jejich koncerty údajně nešetří energií. Další příspěvek bude právě o nich.
Čtvrtek, 16:55 - "V této chvíli je v areálu určitě přes deset tisíc lidí, ale přesnější čísla budeme znát až večer," říká k počtu návštěvníků prvního dne jeden z pořadatelů Šimon Kotek.
Festivalové prostory rozkládající se na trávnících a ranvejích zrušeného letiště na největší nápor zatím čekají, u pódií postávají nebo polehávají spíš desítky než stovky zvědavců a obhlížejí méně známé zahraniční kapely.
K vidění jsou vysoká punková číra, stylově zasmušilé emo patky i docela obyčejně spálená záda, kterými se to v Hradci díky intenzivní sluneční lázni a krémům s nízkým faktorem jen hemží.
Nejvíc z různorodých návštěvníků si zatím našlo cestu do velkého a dusného stanu Filter Stage, kde jim z domácí alternativní čítanky recitovali Už jsme doma, kteří se podíleli například i na soundtracku k Zelenkovým Knoflíkářům.
Zajímavou produkci vystřihli kanadští mladíci Invasives, kteří z domovského Vancouveru přivezli porci hystericky zpěvného punku, jenž první řady přiměl k prvnímu nesmělému pogování.
A co bude dál? Hradec se už těší například na večerní levicové ska křepčení v podání hispánských souborů Los de Abajo a The Locos.
Čtvrtek, 14:40 - Na menším z hlavních pódií už dohlučela první kapela prvního dne The Tap Tap - složená ze studentů pražského Jedličkova ústavu a profesionálních hudebníků - která otevírala i minulý ročník festivalu Rock for People.
Loni to bylo vůbec poprvé, co se největší česká hudební přehlídka přesunula z Českého Brodu do areálu bývalého vojenského letiště v Hradci Králové. A udělala dobře.
Přestože tradice je tradice a leckterý zarytý festivalový příznivec si posteskl po stísněném brodském areálu, nabrala přehlídka druhý dech. Získala rozlehlé prostory vyhovující fanouškům, kapelám i ostatním lidem, kteří mají s akcí co do činění. Dnes už se prostě nemůže stát, že na dece polehávajícího návštěvníka ohrožuje náklaďák se zásobováním.
Čtěte také: Hvězdy Rock for People znovu zaletí na hradecké letiště
Rock for People se nebojí pozvat ani velké zahraniční hvězdy. Už dnes to budou Kaiser Chiefs z Leedsu. Naplní velká očekávání? Nevyžene horké počasí hudbymilovnou obec spíš k nedalekému koupališti než k pódiím?
Už teď je pláž rybníka naplněná k prasknutí. O atmosféře, kapelách i podivných situacích bude tento blog. Sledujte ho a alespoň na dálku žijte největší českou hudební přehlídkou. Hezký první festivalový den!
