Drama ze Shakespearova raného tvůrčího období se na zdejší jeviště vrací po 60 letech, tentokrát v překladu Martina Hilského. Ten bude i hostem sobotní premiéry, před níž se ve slavnostním sále zúčastní zhruba hodinového dramaturgického úvodu, potvrdila mluvčí scény Šárka Swiderová. Kapacita sálu je omezena.
Hra z období takzvané války růží vypráví o manipulaci, intrikách a bezuzdném vraždění. Ukazuje vzestup hrůzovlády a temné diktatury Richarda III., jenž byl anglickým králem od roku 1483 do své smrti o pouhé dva roky později. V této postavě dramatik "stvořil jednoho z nejslavnějších záporáků všech dob a zřejmě především díky Shakespearově podání svět donedávna smýšlel o posledním králi z rodu Plantagenetů jen negativně," zmiňuje mluvčí divadla.
Charismatického vévodu, který chladnokrevně využívá zhoubných ambicí a tužeb lidí ve svém okolí, Shakespeare vylíčil jako znetvořeného, hrbatého mrzáka, tyrana a uzurpátora, jenž trůn získá i vraždami svých dvou synovců. Zároveň však antihrdinu opatřil obratným jazykem a důvtipem.
Protagonista za války dobře sloužil svému bratrovi, když pro něj zákeřně vraždil a odstraňoval nepohodlné. Díky těmto zločinům je nyní jeho bratr králem. Válka skončila a ti, které vynesla k moci, oslavují mír. V Richardově duši se však mír nerozhostil, a tak dál poštvává své rivaly proti sobě, rozehrává mocenské hry a odstraňuje všechny, kdo mu stojí v jeho cestě k moci, uvádí anotace.
Scénu navrhl Martin Šimek, kostýmy Marta Roszkopfová a hudbu složil Ondřej Švandrlík. Vedle Petra Panzenbergera v novince účinkují Sára Erlebachová, Petra Kocmanová, Kateřina Breiská nebo Vladimír Čapka.
Shakespearovo drama obsahující i slavný výrok "Koně! Království za koně!", který Richard III. pronáší na závěr prohrané bitvy, hrálo někdejší Státní divadlo Ostrava pouze v letech 1962 až 1964 v titulní roli s Jiřím Adamírou. Alternoval jej Radim Koval, který zároveň režíroval. Světově nejslavnějším divadelním i filmovým představitelem Richarda III. se stal britský herec Laurence Olivier.
Richard III. byl poslední anglický monarcha, jenž zahynul v boji. Padl roku 1485 v bitvě u Bosworthu. Ta znamenala konec krvavé války růží, na anglický trůn pak usedl první tudorovský král Jindřich VII. "Z historického hlediska bývá porážka Richarda III. u Bosworthu a nástup Tudorovců pokládána za konec středověku a počátek nové doby, které se říká raně moderní nebo renesanční," napsal v několik let staré knize Shakespearova Anglie profesor anglické literatury Martin Hilský.
Podle něj dodnes existuje několik interpretací éry Richarda III., avšak stoupenci Shakespearova pohledu už jsou dnes v menšině. Panovník se zřejmě opravdu dopustil některých vražd a dal popravit šlechtice bez soudu. "Nikdy se však nedokázalo, že zabil Jindřicha VI. ve vězeňské cele a hlavně není doložená vražda dvou malých princů, synů krále Edwarda IV., kvůli níž si Richard získal pověst démona a netvora," upřesnil v rozhovoru pro Aktuálně.cz anglista.
Ten považuje Shakespearova Richarda III. de facto za varování před tyranií a zneužitím moci. "Je to hra o zlu, o mechanismu moci, a právě proto je pro diváky i dnes tak hypnotizující. Když si v té hře všímáte, jakým způsobem se Richard III. k moci dere, jak například manipuluje měšťany, aby ho uznali králem, můžete tam najít společné rysy s některými dnešními volebními kampaněmi," dodal Hilský.
Světovou veřejnost v roce 2013 zaujalo, když byly pod parkovištěm v anglickém městě Leicester nalezeny ostatky Richarda III. Vědci z univerzity v Leicesteru je podrobili řadě testů a analýze DNA. "Mimo jakoukoli rozumnou pochybnost jde o kostru krále Richarda III.," uvedl pak hlavní archeolog univerzity Richard Buckley, který projekt vedl.
