"Is this the end of the beginning? Or the beginning of the end?" deklamoval před čtyřmi lety v úvodním songu poslední studiové desky 13 Ozzy Osbourne. Byl to jen další z náznaků, že konec je na dohled.

Začátkem loňského roku pak kapela v původním složení, ovšem bez bubeníka Billa Warda, vyrazila na rozlučkové turné. Trvalo přesně rok a poslední klapka zazněla letos v únoru v birminghamské Genting Areně, kde se uskutečnily dva úplně poslední koncerty Black Sabbath.

Všichni jsou ve skvělé formě

Právě na místě kde se před padesáti lety dala sestava dohromady, vznikla většina materiálu pro dvouhodinový snímek, jenž by měl být závěrečnou tečkou za historií kapely. Dokument tvoří z větší části záznam ze dvou koncertů, jemuž dominuje nápaditá kamera, dynamický střih a pečlivě učesaný zvuk.

Špičková produkce však nemá za úkol odvrátit pozornost od formy muzikantů, ta je stále skvělá. Snad s výjimkou Ozzyho Osbourna, který ve skladbách často frázuje "po svém" a na němž je rokenrolové opotřebení materiálu - eufemisticky řečeno - patrné ze všech členů nejvíc.

Z vystoupení je cítit uvolnění, Ozzy jako vždy svými grimasami rozesmívá spoluhráče, ale patrná je i nostalgie. Nejen z pódia - v prostřizích se objevují zpívající fanoušci, jimž tečou slzy.

Nadstavbou jsou záběry z malého soukromého vystoupení v nahrávacím studiu na venkově, kam se muzikanti sjeli tři dny po závěrečném halovém koncertu, aby si jen tak pro radost zahráli a poklábosili. Hlubší význam tato část filmu nemá a některé dialogy působí lehce strojeně ("Posledně jsme si to užili, co, kluci?"), na druhou stranu tu divák pozná hudebníky blíž.

Pro fanoušky kapely však budou nejzajímavější segmenty rozhovorů, jež se pravidelně střídají se záběry z koncertu. Zazní v nich řada zajímavostí, třeba to, kolik stojí pokoj, v němž dříve Ozzy Osbourne bydlel.

Propírají se úplné začátky "Sabatů". Tehdy hudební kritici jejich desky ztrhali a pokorně působící muzikanti ani v nejmenším netušili, jakých úspěchů později dosáhnou.

Řeč je i o černé magii, s níž Black Sabbath kdysi experimentovali, a dojde i na drogy - samozřejmě pouze ve vzpomínkách, neboť tuhle etapu už má skupina podle vlastních slov dávno za sebou.

Symbol blížícího se konce je cestování v soukromých letadlech, kde není příliš prostoru na  družení se, cesty na hotel, kam odjíždí každý vlastním autem a kde každý zůstává ve svém pokoji. Přátelství sice zůstává, ale energie a zápal se vytrácí. Správný čas říct sbohem.