Veřejnost bude moci robota zažít na workshopu, který 19. května v Anežském klášteře a jeho zahradách uspořádá festival Pražské jaro coby součást nového projektu nazvaného SpringTEEN. Ten chce mladé tvůrčím způsobem seznámit se světem klasické hudby a přiblížit nové technologie.
"YuMi znamená you and me, ty a já. Děti s ním budou jamovat a vytvářet své vlastní melodie. Jeho rolí budou podkresy, každá nová interakce s robotem bude unikátní," popisují při zkoušce Anna Mančalová a Luboš Spaček, zástupci společnosti ABB, která robota zapůjčila.
Už na první zkoušce se stroj rychle naučil, jak má u marimby správně znít úhoz a kterak se zapojit do souhry s lidmi. Firma si tak ověřila, že dobře reaguje a dokáže splnit i náročnější hudební úkoly.
Robot vznikl, aby usnadnil práci člověku. Už devět let ho v průmyslové výrobě používají firmy. Pomáhá jim testovat odolnost bankomatů, v továrnách třídí drobné součástky, léčiva či bonbony, případně servíruje kávu zákazníkům. V hudbě už se také uplatnil, například v roce 2017 jako dirigent na koncertu italského tenoristy Andrey Bocelliho. V Praze se ujme jednoho z bicích workshopů.
Zazpívá i Peroutka
Kromě nich celodenní program pro mladé a rodiny s dětmi SpringTEEN nabídne čtyři netradiční koncertní scény a šest míst s tvůrčími dílnami. Živě zazní nejen klasická hudba, ale také jazz, pop a elektronika. Ve výtvarné dílně si děti budou moct vytvořit vlastní logo nebo oživit to pražskojarní. Chybět nemá ani koncertní hra v okolí Anežského kláštera nazvaná Záhada hlavolamu, jejíž autoři se inspirovali fiktivními Stínadly z knih Jaroslava Foglara.
Akce vyvrcholí večerním koncertem pod širým nebem v klášterní zahradě, kde zazpívá herec Milan Peroutka s žesťovým i bicím orchestrem Moravia Brass Band a populárním britským vokálním kvintetem Apollo5, které míchá klasiku s popem a jazzem. Dirigovat bude v Česku žijící japonský rodák Chuhei Iwasaki. Zazní i filmové melodie a trombonový koncert Colors od současného belgického tvůrce Berta Appermonta. Provede jej vítěz loňského ročníku pražskojarní soutěže, portugalský trombonista Gonçalo Nova.
Podle dramaturgyně Kláry Boudalové je akce určena mladým, kteří vnímají hudbu jako zážitek a nechtějí jen pasivně poslouchat. Na místě si budou moci mimo jiné vyrobit hudební nástroj z netradičních materiálů jako zeleniny. "Naším cílem bylo vytvořit formát, který více zapojí publikum a smaže hranici mezi umělci a diváky. Inspirovali jsme se také světem hudebních technologií, takže si lidé vedle jamu s robotem budou moci zahrát v orchestru na tablety," zmiňuje popularizátorka hudby pro děti Boudalová, která kromě Pražského jara spolupracuje s Newyorskými filharmoniky nebo tamní Carnegie Hall.
"Americké publikum je trochu jiné, ale v základu se neliší. Pořád jsou to mladí lidé, kteří si chtějí hudbu užívat napřímo. Nechtějí jen sedět v koncertním sále a poslouchat jako pecky, to nikoho nebaví," je přesvědčena Boudalová.
Ta se v Česku podílí i na projektech Jihočeské filharmonie. Jeden tam momentálně chystá s americkou vesmírnou agenturou NASA pro rok 2028, kdy se České Budějovice stanou Evropským městem kultury.
Sraz vycházejících hvězd
Největší tuzemský festival klasické hudby se na mladou generaci zaměřuje dlouhodobě. Kromě koncertu začínajících talentů nazvaného Salon ZUŠ především pořádá Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Na ní letos poměřují síly hráči na housle a lesní roh. Účastníci i porotci se opět sjeli z celého světa.
Soutěží za 75 let existence prošlo na 8000 hudebníků, z nichž mnohým pomohla nastartovat kariéru. "Pražskojarní soutěž má mimořádné mezinárodní renomé, patří k těm nejslavnějším víceoborovým. To si tady možná málo uvědomujeme, protože v povědomí máme spíše ty jednooborové, třeba Chopinovu klavírní soutěž ve Varšavě. Ve víceoborových, které ale dávají mladým hudebníkům prostor napříč nástroji, se Pražské jaro opravdu řadí ke světové špičce," říká ředitel festivalu Pavel Trojan.
Podle něj jde o náročný a také finančně ztrátový projekt, který organizátoři musí dotovat. Přesto se vyplatí, neboť objevuje talenty, umožňuje českým umělcům srovnat se s těmi nejlepšími ze světa a upevňuje pozici Prahy na mapě světových kulturních metropolí, vyjmenovává Trojan.
Vedle mnichovské talentové soutěže ARD patří ta pražská k nejznámějším. "Že se každý rok uchází o účast kolem pěti set lidí, rozhodnou se vyplnit přihlášku, poslat nahrávku a registrační poplatek, není jen tak. Musí se na to dobře připravit," poukazuje Trojan na to, že příprava trvá měsíce.
Ze zaslaných porota vybere zhruba stovku nejlepších a interprety pozve do Prahy. Poslouchat je bývá zajímavé i pro publikum, které může porovnat rozmanitá provedení jedné originální skladby a poznat budoucí hvězdy na prahu slávy.
I když se někdo neumístí na prvních příčkách, soutěž mu pořád dává šanci se prosadit. Minimálně si tu vybuduje kontakty. Trojan zmiňuje slavného britského pianistu Paula Lewise, který se v 90. letech minulého století neprobojoval do finále, přesto později odstartoval úspěšnou kariéru. Na inspirativní zážitek z pražskojarní soutěže vzpomínal, když se do české metropole vrátil už jako hvězda regulérního programu festivalu.
Letos má soutěž dvě novinky. Jednak diváckou cenu - posluchači finálových kol rozhodnou o svých favoritech a ti získají finanční odměnu, kterou podpořili dva festivaloví mecenáši. A také nový atraktivní formát interpretačních duelů nazvaný Dva umělci, dva pohledy. V rámci doprovodného programu představí české houslové a hornové skladby prvního kola soutěže pohledem dvou porotců: českého a zahraničního.
