Tomi Rae Hynie, Brownova backvokalistka, životní partnerka a matka jeho pěti ročního syna tvrdí, že v pondělí zesnulý umělec nebyl jen kmotrem soulu, ale i jejím manželem. Brownův právník Buddy Dallas má jiný názor, pár nebyl sezdaný a Hynie nemá proto právo užívat zpěvákův dům. Teď je tedy i se synem v hotelu bez oblečení i peněz. Dallas tvrdí, že musí sepsat Brownův majetek a k němu Hynie nemá žádná práva: když se totiž v roce 2001 provdala za Browna, byla už v jiném manželství a proto to s Brownem neplatí. "Znamená to, že čas od času byla u pana Browna doma na návštěvě," říká právník.
James Brown zemřel v pondělí v nemocnici v Atlantě, bylo mu 73 let. Brown byl v neděli hospitalizován v atlantské nemocnici s těžkým zápalem plic. Na co přesně zemřel, však budou muset lékaři podle jeho agenta Franka Copsidase teprve určit.
Hned po smrti byl jeho dům pro Hynie uzavřen. Ta se ale brání, že sňatek později legalizovala a dokáže, že má nárok na užívání nemovitosti. "Tohle je můj domov," řekla agentuře AP, "nemám peníze, nemám kam jít."
"Paní Hynie má pár bloků odtud svůj vlastní dům, kde občas pobývá, takže bezdomovec není," vrací úder Dallas s tím, že pár byl už několik týdnů prakticky odloučený.
Hlavně když vám to rozhejbe tělo
Browna odborníci oceňovali jako toho, kdo dostal funk do hlavního hudebního proudu a ovlivnil celé generace černošských zpěváků od rapu po hip-hop.
Do dějin populární hudby se zapsaly jeho písně Papa's Got a Brand New Bag či Sex Machine. Velký úspěch Brown slavil v roce 1963 s deskou Live At The Apollo, která byla jedním z vůbec prvních alb pořízených přímo na koncertě.
"Je jedno, co to je, hlavně když vám to rozhejbe tělo," znělo Brownovo heslo, se kterým má 96 zásahů v americké hitparádě Billboard Top 100, a jeho jediným konkurentem tak může být Elvis Presley.
Kult, který kolem něj už zaživa panoval, byl s králem rock´n´rollu porovnatelný a hvězda slávy na chodníku v Hollywoodu je toho jen malým důkazem. Loni Brownovi v rodné Augustě odhalili sochu v životní velikosti, pojmenovali po něm ulici a nabídli mu čestné občanství.
Brown byl také významnou postavou černošského hnutí za občanská práva v šedesátých letech minulého století. Jeho hit "Say it Loud (I'm Black and I'm Proud)" se stal neoficiální hymnou tohoto hnutí. Tím, že ho Brown v roce 1969 zazpíval také na inaguraci prezidenta Richarda Nixona, si však znepřátelil část černošské mládeže.
Brown až do smrti dokazoval, že on ani funková hudba nejsou na odpis. Potvrdil to i letos v listopadu na svém pražském koncertě.
Co se škorpionem v kalhotách?
"Točil jsem jednu skladbu za druhou, jako bych se snažil vytřást z kalhot škorpióna. A trvalo mi to skoro dvacet let, než jsem se toho přetlaku zbavil," řekl James Brown při prvním pražském koncertu v roce 2004.
Vzpomínal přitom na neuvěřitelně plodný začátek kariéry, kdy jen za prvních deset let v zábavním průmyslu vydal čtyřicítku desek. Mezi ty nejzásadnější patří Live At Apollo z let 1963 a 1968, Sex Machine (1970) nebo Hell (1974).
Cesta za snem byla náročná. James Brown se narodil 3. května 1933, vydělával si sběrem na bavlníkových polích, krádežemi a jako malý pasák lákal vojáky do nevěstince své tety, kde bydlel.
V patnácti ho poprvé dohnal zákon. Ne naposledy. Jeho manželky s modřinami po celém těle, drogoví dealeři se zásilkami pro "Mister Dynamite" a policisté, kteří s ním zažili automobilovou honičku a přestřelku, by mohli vyprávět. Na druhou stranu, za mřížemi prý Brown získal lásku k hudbě.
Ve vězení se naposledy ocitl v roce 1988, když se s léty nashromáždila Brownova zatčení za napadení a přechovávání drog a po jeho automobilové honičce s policisty mezi Jižní Karolínou a Georgií. Žalář opustil v únoru 1991 a o rok později získal cenu Grammy za celoživotní výkon.
Navzdory drogovým incidentům se v 80. letech stal také členem Rady proti drogám prezidenta Ronalda Reagana.
Jeho první kapela se jmenovala The Famous Flames, první hit Please Please Please. Dveře do nejvyšších pater šoubyznysu se mu v polovině šedesátých let otevřely díky sólové dráze a albu Live At Apollo - následně potvrzené hity Papa´s Got A Brand New Bag a hlavně I Got You (I Feel Good) v kombinaci s tvrdou dřinou a ještě tvrdším obchodnickým jednáním.
Role Jamese Browna navíc na přelomu šedesátých a sedmdesátých let přešla z pódií do veřejného života. Černošské publikum, které mu na koncertech bylo tak oddané, ho poslechlo i po vraždě Martina Luthera Kinga a dál nezapalovalo americká města.
Poslední tři dekády už Browna onen škorpión v kalhotách tolik netrápil a na koncertech se víc než dopředu obracel ke starým hitům. Jeho comebackem byla role ve filmu Blues Brothers 2000, duet s Joss Stone, spolupráce s Black Eyed Peas a chystal se i na píseň s Annie Lennoxovou.
