Pozvánky na "poslední koncert" jsou v populární hudbě jedno z nejlegračnějších klišé. Jak ale už ukázala Hana Hegerová, skončit s veřejným vystupováním důstojně a "opravdu" nejenom lze, ale potvrzuje to i charakter osobnosti.
"Přeju vám krásné dny," rozloučila se Marta Kubišová včera v pražské Lucerně prostě a neokázale se svými věrnými. Finále rozlučkového koncertu nepřekvapivě patřilo Modlitbě pro Martu, její nejslavnější písni, která dávala znát, že přídavek není v plánu.
Přesto byly ovace ve stoje tak mohutné a potlesk, při němž se mnohým v očích objevily slzy nefalšované dojetí, tak vytrvalý, že se Marta Kubišová ještě jednou vrátila a společně s publikem si ještě jednou zazpívala beatlesovku Hey Jude. Skladbu, která se už na nově vydaných výběrech, na něž ještě jistě dojde, kvůli autorským právům už jen sotva objeví.
Kubišovou doprovodila vynikající "rocková" kapela
Doplnit vystoupení velkoplošnými projekcemi byl dobrý nápad. V úvodu se tak na obrazovce mohly objevit pozdravy přátel a obdivovatelů z řad kolegů, později, když zazněly nejslavnější hity z konce šedesátých let, i archivní záběry, často vyjmuté z dodnes skvělých medailonů jejího tehdejšího manžela Jana Němce a samozřejmě i z populárního seriálu Píseň pro Rudolfa III.
Navzdory zdravotnímu stavu - zpěvačka po nedávném infarktu většinu koncertu strávila vsedě u stolku se sklenkou vody - utrpěla interpretace písní jen minimálně.
Za podpory kapely v čele s pianistou Petrem Maláskem, poskládané ze samých muzikantských osobností (kytarista Josef Štěpánek, jeden z nejlepších tuzemských bubeníků Pavel "Bady" Zbořil, saxofonista František Kop) to šlapalo opravdu výtečně.
Ukázalo se, že sestava s rockově energickým nápřahem (a nikoli například velký orchestr, který by jistě zněl mnohem tradičněji a "oficiálněji"), byla až nečekaně dobrá volba. Zcela nerutinní nadšení bylo ostatně patrné ze všech muzikantů i z tria backvokalistů.
Páteř koncertu pochopitelně tvořily písničky Lampa, Ring-O-Ding, Balada o kornetovi a dívce, Magdalena a další nesmrtelné hity. V druhé polovině ale došlo i na skladby z loňského alba Soul, skvěle vyhovujících zpěvaččině naturelu. Dokázaly také, že Marta Kubišová není z těch, jež by jen vzpomínaly.
Zazpívat si "paní Martou" přišly v průběhu večera hned tři velké osobnosti českého popu: Lucie Bílá se připojila k slavné irské baladě Dobrodružství s bohem Panem a pokorně dokázala, že ještě dokáže zazpívat zcela přirozeně, bez zbytečného tlačení na pilu. Potom ještě sama, a opět velmi skromně, přidala skladbu Marie, zda víš ze svého aktuálního vánočního alba.
Nemohl chybět Václav Neckář a společná Podej mi ruku a projdem Václavák, při níž by se dojetí v sále dalo krájet. Pocit, že na podiu spolu stojí především dobří přátelé, byl všudypřítomný.
Nepřekvapil ani duet s Anetou Langerovou, se sníž Kubišová intenzivně spolupracovala v komorně muzikálovém představení Touha jménem Einodis. Byl nestrojený a upřímný.
Ve finále, které se neobešlo bez menšího květinářství na podiu, přišel poblahopřát osobně i ministr kultury Daniel Herman, jenž z bouřlivého aplausu poněkud rozpačitou interpretku tituloval jako "První dámu české kultury."
Zpěvačka už dříve avizovala, že její pražské vystoupení proběhne v rámci rozlučkového turné, jehož definitivní finále by se mělo odehrát v jejím rodišti v Českých Budějovicích 1. listopadu.
Jakkoli rozhodnutí Marty Kubišová můžeme litovat, nezbývá než si zopakovat to, co včera zpěvačce řekl Ondřej Vetchý: "Děkujme za to, že jsme mohli žít ve tvé době".
