Podcast Přepište dějiny: Miliardář Kellner odešel, jeho legenda přichází

Martin Groman Michal Stehlík Martin Groman, Michal Stehlík
18. 4. 2021 16:00
Prezident Miloš Zeman oznámil, že o svátku republiky dekoruje Petra Kellnera Řádem bílého lva in memoriam. Postava tragicky zesnulého nejbohatšího Čecha se mění v mýtus. Co jeho příběh odkáže příštím generacím? A jaký byl v různých historických etapách náš vztah k extrémně úspěšným lidem?

Nešlo tomu odolat. Nesmírně bohatý člověk, jedinečný muž, který o život přišel při leteckém neštěstí v 56 letech. Překvapení ze smrti Petra Kellnera ještě ani neopadlo a sociální sítě už plnila srovnání zesnulého miliardáře s prvorepublikovým obuvnickým magnátem Tomášem Baťou. Při detailnějším pohledu se ale podobné paralely rozpadají stejně rychle, jako přišly na svět.

Podcast Přepište dějiny si můžete poslechnout zde:

Tak například Tomáš Baťa na rozdíl od Petra Kellnera (a dalších miliardářů z 90. let minulého století) nebyl dítětem společenské změny. Neutvořila jej první republika, ale Rakousko-Uhersko. I kdyby se c. k. monarchie nerozpadla, podnikal by ve Zlíně dost možná velmi podobně.

Pokud Baťa a republika dnes v obecném povědomí patří k sobě, pak pro to, co obuvník udělal pro stát. Nejen ekonomicky, ale také na poli architektury, kultury, sportu, rozvoje infrastruktury nebo vzdělávání. Navíc politiku neovlivňoval jen zákulisně, ale ve zcela veřejné funkci starosty.

Nejmarkantněji od sebe Baťu a Kellnera dělí postoj ke společnosti a veřejnému prostoru. Kdo z miliardářů 90. let řešil, jaká bude společnost, v níž podniká? Spíše než Baťu připomíná Kellnerův přístup první generaci amerických Morganů a Fordů - to až jejich potomci získané jmění společnosti vraceli formou závratných investic do kultury, umění, vzdělání, vědy či medicíny.

Pokud má nový mýtus o Petru Kellnerovi přinést něco inspirativního, měl by se spíše než od 90. let (nebo bludných paralel s Baťou) odvíjet od jeho fyzické smrti směrem do budoucnosti.

Třeba po vzoru Josefa Hlávky - velmi bohatého architekta, který poté, co jej málem zabil workoholismus, obrátil své snažení právě směrem ke starosti o osud české společnosti. Vlastní donací založil Českou akademii věd a umění, aby za dvě tři generace Češi nebyli už jen levnou pracovní silou, ale vzdělaným a kulturním národem. Jeho nadace přečkala protektorát i komunismus a dodnes podporuje oblasti, kvůli kterým vznikla.

Vítejte u podcastu Přepište dějiny. Martin Groman a Michal Stehlík se dnes zamýšlejí nad stopou, kterou po sobě v českých dějinách zanechali nejbohatší z Čechů. K poslechu na platformách Soundcloud, Spreaker, Spotify a Apple Podcast.

Podcast Přepište dějiny
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Podcast Přepište dějiny

K poslechu zde na platformách SoundCloud, SpreakerSpotify, Apple Podcast a Google Podcast.

 

Právě se děje

Další zprávy