Pořádá ji Galerie hlavního města Prahy, potrvá do 28. ledna příštího roku. Významný český filozof zde s kurátorkou Jitkou Hlaváčkovou navazuje na svůj stejnojmenný text z roku 2009. Útlá kniha Myšlení obrazem se pro mnohé stala praktickou příručkou myšlení o výtvarných dílech. Podle jejího vzoru se i aktuální přehlídka snaží vyrovnat například s námitkou těch, kdo tvrdí, že modernímu umění není rozumět.
"Odpověděl bych jednoduše - chyba je v tom, že se mu snaží porozumět dříve, než se s ním setkají. Myslím, že setkání s obrazem je způsob, jak umění porozumět. Bez setkání to prostě nejde," říká dvaasedmdesátiletý filozof a estetik Petříček, profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. "A potom je tu otázka, jestli jsou tu obrazy proto, abychom jim rozuměli. Možná jsou tu proto, abychom jim nerozuměli a přišli na to, že je chyba nerozumění překonávat porozuměním," argumentuje.
Podcast s Miroslavem Petříčkem si můžete poslechnout zde:
Výstava zahrnuje práce Adrieny Šimotové, Zbyňka Baladrána, Kateřiny Šedé nebo Márie Bartuszové. Kurátorka Jitka Hlaváčková o nich mluví jako o "Petříčkových kruzích". Filozof s označením souhlasí. "Celý život jsem se kromě jiného velmi rád setkával s nejrůznějšími umělci. Ale ono to bylo přirozené, zvlášť v 70. a 80. letech," vzpomíná.
"Jasně, jejich obrazy nebo jejich díla se mi líbily, ale bylo strašně zajímavé nějak konfrontovat, jak na mě působily, a to, co o nich sami umělci říkali. Ne že bych jim věřil na slovo, ale přece jenom. Najednou jsem zjistil, že slovenský malíř Milan Paštéka překládal filozofa Lyotarda. Bylo to zvláštní setkání s filozofií a uměním v jednom," míní.
Jako příklad dalšího setkání dvou způsobů myšlení Petříček jmenuje dialog dnes již nežijícího výtvarníka Jiřího Načeradského se sedmasedmdesátiletým předním matematikem Jaroslavem Nešetřilem. "Načeradského jsem znal osobně, pana profesora Nešetřila znám taky, a už jen líčení jejich dialogu pro mě mělo obrovský význam. Nebo se už jinak dívám na tvorbu Magdaleny Jetelové, když řekne, že krajina je pro ni socha. Setkávání s umělci pro mě mělo stejný význam jako semináře u Jana Patočky," konstatuje Miroslav Petříček.
Jeho autorský komentář k výstavě provede diváka díly představujícími rozličné formy "vizuálních událostí", jak je nazývá.
V podcastu mimo jiné odpovídá na otázku, jakým uměním se obklopuje v soukromí. "Musím odpovědět téměř cynicky, protože vzhledem k našemu malému, dvojmístnému bytu si obrazy vybírám podle velikosti," říká s úsměvem. "Přece jenom jsem jaksi profesně poznamenán. Takže když na něčem pracuji, to znamená, že něco sepisuji, a sepisuji rukou, protože je to pomalejší a víc se přitom dá uvažovat, a nevím kudy kam, jsou dvě možnosti: buď se podívám do knihovny na tituly knih, oko na něco padne a mě něco napadne. Ale totéž se stává s obrazem. Podívám se na něj a najednou vím, jak má věta pokračovat," ilustruje.
Výstava v Městské knihovně zdůrazňuje i pomalost umožňující setkání s obrazy, stejně jako význam mlčení, které předchází řeči. "Je naprosto důležité, abych mlčel a nechával v sobě uzrát, co si o tom myslím," popisuje Petříček. "To není věc, která vznikne naráz, ale dlouhý proces: s důvěrou očekávat, že když pořád budu mít tu výstavu v paměti, časem se s těmi díly setkám někde jinde - a najednou pochopím. Už jsem v obraze, jak se říká," uzavírá.
Vítejte u podcastu Na dotek. Hostem Petra Viziny je filozof Miroslav Petříček. K poslechu na platformách Soundcloud, Spreaker, Apple Podcasty, Spotify a Google Podcasty
