Foo Fighters nedávno prohlásili svého sezonního klávesáka za regulérního člena kapely, přesto sestava na pódiu často působí jako doprovodná skupina kolem principála Davea Grohla.
Osmačtyřicetiletý frontman je její tváří i hlasem a i ve vysočanské O2 areně byl hybatelem všeho důležitého už od první minuty koncertu, kdy se osamocen objevil na pódiu a do jemného vybrnkávání Times Like These jen tak odlehčeně promlouval k publiku.
Klábosení s publikem má Dave v náplni práce prioritně. Řešilo se, kolik skupina udělala během své kariéry písniček, kolik by jich měla v Praze zahrát nebo že už zazněly ukázky ze všech studiových desek. Padla obligátní otázka, kolik lidí vidělo Foo Fighters posledně, a opakovaně zazněl slib příštího koncertu.
Přestože se některé z promluv pochopitelně odehrávaly podle scénáře, který se na koncertech stále opakuje, vyznívaly nenuceně a bezprostředně. Stejně přirozeně působily úsměvy, jimiž Grohl a bubeník Taylor Hawkins bez přestání zahrnovali publikum. Kolik v tom všem bylo upřímnosti a kolik obvyklého koncertního herectví, vědí pouze oni. Nic to ovšem nemění na tom, že jejich nadšení a vstřícnost dokázaly strhnout celou halu.
Intermezza a písně delší než na deskách
A pak jsou tu samozřejmě skvělé písničky. Foos mají vysoce vytříbený smysl pro jednoduché a líbivé radio-friendly, avšak nepodbízivé rockové hity, jež skupina sype ve velkém z každé nové desky.
V setlistu se objevily největší pecky jako Learn to Fly, The Pretender, All My Life, Everlong, Walk, My Hero, Monkey Wrench nebo These Days, ale i dva nové songy z chystané nahrávky.
Muzikanti si očividně rádi hrají a mnoho skladeb tak zaznělo v pozměněných aranžích a s nejrůznějšími intermezzy, díky nimž se některé skladby protáhly na dvojnásobek nebo i trojnásobek normální délky. Zároveň se do vystoupení vloudilo několik hluchých míst, v nichž tempo lehce uvadalo, a slabší chvilku si v songu The Pretender vybral i jinak jistý a neúnavně křičící Dave Grohl.
Ruku v ruce s "lidským" přístupem si Foo Fighters nepotrpí na okázalost. Na koncerty vozí prostou scénu bez efektů, pouze se dvěma obrazovkami po stranách pódia a jednou širokoúhlou v pozadí, na níž se promítají detaily "z akce".
I diváci v horních patrech haly tak detailně viděli třeba Grohlovo rozpustilé převalování žvýkačky v puse a mohli okamžitě rozklíčovat i jediného a exkluzivního hosta na pódiu, britského muzikanta Jaze Colemana, s nímž sestava vystřihla skladbu Requiem jeho domovských Killing Joke.
Předchozí dva koncerty Foo Fighters u nás dělilo sedmnáct let. Tentokrát se Dave a spol. vrátili po pěti. Všeobecné nadšení přenesené z kapely na plnou halu jasně naznačilo, že příště by to mohlo být ještě o něco méně.
Praha, O2 arena, 27. června 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 75 %
