Hořká komedie o nelehkém odkazu německé minulosti si pohrává s motivem náhodně nalezeného obrazu, jehož autorem by mohl být nacistický diktátor Adolf Hitler. Hra bude opět na programu brněnské Reduty 28. října a 17. listopadu.
Dramaturg Vít Kořínek na Noční krajině oceňuje jednak nekompromisnost, s jakou se dívá na současnou společnost, jednak osvěžující a očistný humor. Hrdiny příběhu jsou sourozenci Nikola a Filip v podání Petry Lorenc a Tomáše Davida. Potkávají se v domě svého zemřelého otce. Nic nenaznačuje, že by mezi harampádím bylo něco cenného.
Pak ale protagonisté na půdě objeví realistickou malbu kostelíka na pozadí letního nebe. Podpis vede k domněnce o autorství Hitlera, jenž v mládí usiloval o malířskou kariéru.
Někteří pozůstalí se snaží diskreditovat mrtvé členy rodiny údajnou spoluprací s nacistickými pohlaváry, aby dokázali, že obraz skutečně namaloval Hitler. Pak by totiž dílo výhodně prodali. Proti je Filipova manželka Judita, která za žádnou cenu nechce připustit, aby se rodina obohatila právě na Hitlerovi. "Myslím, že Juditina argumentace je naprosto věcná a přesná, i když občas řečená v malinko hysteričtější formě. Ale celá ta situace je tak absurdní, že jí v podstatě nic jiného nezbývá," říká představitelka Judity, hostující Anna Glässnerová.
Režie se ujala Aminata Keita. Podle ní se autor "snaží především varovat před hrozbou vzrůstající xenofobie a rasismu, která dřímá v každém z nás a za jistých okolností se začne vynořovat na povrch a ovlivňovat naše každodenní rozhodnutí".
Činoherní premiéry brněnského Národního divadla se v posledních letech občas tematicky "potkají" s aktuálním děním v Česku i ve světě. Při zkoušení Matky od Karla Čapka začaly boje na Ukrajině, při Feministovi od Marka Šindelky vyšla na povrch aféra zneužívání moci vysokoškolskými pedagogy, při nynějších zkouškách Noční krajiny se rozhořel konflikt na Blízkém východě.
"Přesně tohle by divadlo mělo umět: ve správný čas vyslovit nevyslovitelné, pojmenovat palčivý problém nebo vyjádřit soucit. To, co se děje v Izraeli a Palestině, je alarmující, stejně jako na Ukrajině, v Rusku nebo Bělorusku, a výčet by mohl pokračovat," říká režisérka. "Možnost vyjádřit se zpříma k aktuální situaci je naplňující, protože s diváky vzniká skutečný dialog o věcech, které jsou důležité a pro zdravou společnost naprosto klíčové," doplňuje Aminata Keita.
