Dva učitelé v důchodu, které hrají Karel Heřmánek s Taťjanou Medveckou, pořádají rodinnou sešlost zvláštně nazvanou přineseniny, neboť jejich dva synové jsou adoptovaní. Kdysi k nim ovšem přibyla také dítka vlastní - a rovnou dvojčata.
Už skrze to Mozaika, jejíž první díly lze vidět na platformě Voyo, nabízí typově i povahově rozmanité protagonisty. Ti navíc mají vlastní partnerky či partnery a také potomky. Jak ukazuje hned první epizoda, očekávaný "sjezd" se nehodí takřka nikomu, neboť všichni řeší nějaké napětí ve vlastní rodině či vztahu.
Autorka scénáře, v jiných projektech také režisérka Alice Nellis se rodinným konstelacím věnuje od začátku kariéry. Naposledy loni zaujala scénářem ke snímku Tomáše Mašína Němá tajemství, především komplexně napsanými ženskými postavami, které stojí ve středu děje, nejsou černobílé a nakonec před divákem rozehrají netriviální etické drama. Mnoha přesně odpozorovanými všednodenními chvilkami vynikal i její předloňský autorský film Buko. Poslední dobou se Alice Nellis prokazuje jako čím dál lepší scenáristka.
Jenže v Mozaice najednou operuje s mnohem širším osazenstvem. A naráží na problém, o němž by mohl vyprávět její kolega Petr Jarchovský. Tedy jak napsat a vtěsnat do děje více než deset postav, aby všechny měly svůj prostor, charakter a účel.
Už první část vytváří dojem poněkud uspěchaného představení hrdinů a jejich situace, aby tvůrci "měli splněno".
Nejstarší syn hraný Davidem Májem působí jako celkem dobře založený, úspěšný majitel autodílny, ale s partnerkou ztělesněnou Marthou Issovou nemůže mít děti.
Druhý adoptovaný v podání Marka Adamczyka je rocker, který se v manželství se třemi dětmi plácá a rozhodl se být nevěrný. Další syn ztělesněný Janem Nedbalem je gay a největší problém jeho partnera zdánlivě spočívá v tom, že pochází z netolerantní rodiny a nehodlá se účastnit rodinných setkání svého milého.
Sestavu doplňuje sestra v podání Evy Podzimkové, která je v očekávání. Právě její dítě a otázka, zda si ho nechá, či co se s ním stane, bude pro další dění zásadní.
V seriálové rodinné dynamice tedy věci haprují ještě předtím, než senioři přijdou se zásadním odhalením: budou se rozvádět. A než zrekonstruují a prodají své obydlí, aby pak mohli oba do svého, prosí příbuzenstvo, zda by mohli přechodně přebývat u někoho z nich.
Mozaika v režii Jasminy Blaževič a Lenky Wimmerové akcentuje ženský pohled na svět, umí být civilní v mnoha obyčejných scénách, kdy spolu najednou po mnoha letech opět bydlí rodiče s dětmi. Zatímco debaty o nákupech či pohledu na stravování působí celkem často přesvědčivě i nenuceně, celkový rámec je spíše toporný.
Autorky chtějí mluvit o všedních věcech a protagonisté vskutku trpí celkem obyčejnými problémy, jenže zároveň takovými, co se sice dějí, ale nikoli na denní bázi: rozvod, nevěra, rozpory ve vztahu, otázka, zda si ponechat dítě, adopce u homosexuálního páru. Když má prakticky každá postava nějakou tak výraznou potíž, seriál náhle snadno zamíří od komediálního dramatu spíše do říše telenovel - byť řemeslně je pochopitelně na mnohem vyšší úrovni.
Filmařky se dotýkají podstatných témat, s přibývajícími díly má ale divák pocit, že tu slouží jen jako prostředky k posouvání děje či eskalování emocí. Aniž by se nám postavy představily jako členové zdánlivě soudržné a dokonalé rodiny, jak naznačuje anotace, dochází v přílišné zkratce k celé řadě rozkolů.
Přitom se děj nikam neubírá - například celá čtvrtá epizoda udržuje diváky na bodu mrazu pomocí komplikovaně vystavěného triku, kdy se jedna z hrdinek ztratí bez mobilu a všichni po ní pátrají.
Různé náznaky sice nabádají vytrvat, neboť je zřejmé, že se ledacos v příběhu zkomplikuje, až někteří protagonisté odhalí další tajemství. Jenže zároveň Mozaika prozatím neumí prozradit, na jaké přesně cílí publikum. Není to ambiciózní televize, ale nefunguje úplně bez výhrad ani jako odpočinková rodinná komedie - na to obsahuje příliš mnoho přepjatých emocí ohledně poměrně závažných témat.
Dosud je tedy výsledkem seriál s rozpačitějším rozjezdem, který poněkud zakopává sám o sebe. Přesto nutno ocenit, že se Voyo ve své dramatické tvorbě snaží vedle prémiových děl pozvednout i seriály středního proudu. A navíc takové, které hledají cesty, jak smířit pohledy na svět u tří různých generací.
Seriál
Mozaika
Režie: Jasmina Blaževič a Lenka Wimmerová
Seriál je k vidění na Voyo.
