Podle kurátora Otto M. Urbana mohou Škubalovy současné práce působit, jako by vznikly před stoletím. Témata nachází v minulosti, vztahuje se k dějinám umění, secesi nebo art decu.
"Tato zdánlivá neaktuálnost, nezájem o současné trendy a módy, je jednou z hlavních charakteristik Škubalova uměleckého postoje," píše Urban v anotaci k výstavě, kterou rozdělil do tří celků. Většinu autorových plastik může veřejnost vidět poprvé. Doplňuje je velký soubor akvarelů.
Jedna část přehlídky nese název Sny, druhá Mýty. Třetí Vanitas odkazuje k dřívějšímu výstavnímu projektu v Doxu, jehož se Škubal rovněž zúčastnil.
Navzdory poměrně mladému věku se autor již podílel například na výstavě Národní galerie nazvané Sen ve snu: Edgar Allan Poe a umění v českých zemích. Podle Poeovy povídky Zánik rodu Usherů vytvořil roku 2019 bustu hlavní postavy, Rodericka Ushera, stejně jako bronzovou podobiznu samotného spisovatele.
V kutnohorské galerii GASK se zase Škubal podílel na projektu Samota uprostřed davu, jenž připomněl 200. výročí narození francouzského básníka Charlese Baudelaira.
Vůbec poprvé však Marek Škubal zaujal svou tvorbou v roce 2006. Jako student kamenosochařství plzeňské uměleckoprůmyslové školy Zámeček tehdy s Janem Trefilem zvítězil ve čtyřdenní soutěži dvojic při modelování plastik z písku na téma divadlo. Škubal s Trefilem triumfovali s třímetrovou sochu svérázně znázorňující diváky.
Škubal později absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění, ateliéry - sochařství II, grafiky I a kresby. Postgraduální studium věnoval kresbě a završil ho roku 2020 pod vedením Jiřího Petrboka. Na škole vytvářel tvary pocházející z bohaté říše hmyzu. Pražská Trafo Gallery mu vydala monografii nazvanou Bůh odporných věcí.