Zemřel ruský spisovatel a buřič Limonov. Z disentu zamířil do opozice

Kultura Kultura
17. 3. 2020 18:51
Ve věku 77 let zemřel ruský spisovatel, básník, buřič, někdejší příslušník sovětského undergroundu a později politik ze zakázané Národně bolševické strany Ruska Eduard Limonov.
Eduard Limonov.
Eduard Limonov. | Foto: Reuters

Informaci o jeho úmrtí potvrdila on-line deníku Meduza nezisková organizace Druhé Rusko, se kterou autor úzce spolupracoval. Podle serveru Mash Limonov podlehl komplikacím po operaci. "17. března podstoupil hned dvě operace, objevily se problémy v hrdle, pak přišly horečky a poté umřel," napsal Mash.

Eduard Limonov před ruským soudem v roce 2012.
Eduard Limonov před ruským soudem v roce 2012. | Foto: ČTK/AP

Eduard Limonov se narodil roku 1943 v Dzeržinsku do rodiny důstojníka státní bezpečnosti KGB, dětství prožil v ukrajinském Charkově. Roku 1967 odjel do Moskvy, kde psal poezii, odsud po sedmi letech se svou druhou manželkou utekl přes Evropu do USA. Téměř dvě desítky let žil v emigraci, přestože z New Yorku se zase vrátil do Francie a tam roku 1987 získal francouzské občanství.

Po rozpadu Sovětského svazu se vrátil do Ruska a nastoupil kontroverzní politickou dráhu, přes dva roky strávil ve vězení. Teprve začátkem 90. let minulého století se také o jeho dílo začali zajímat literární vědci, přestože tou dobou už se Limonov naopak víc zabýval politikou.

V uplynulých deseti letech se Limonov stal autorem či spoluautorem nejznámějších projektů takzvané nesystémové opozice, patřil k vůdcům protiputinovské formace, přestože po anexi Krymu v roce 2014 ruskému prezidentovi vyjádřil částečnou podporu a sdílel některé jeho myšlenky o velkém Rusku. Národně bolševickou stranu nakonec ruské úřady zakázaly, přesto se Limonov ještě donedávna účastnil protivládních demonstrací.

Jedním z ideologů jeho Národně bolševické strany byl Alexandr Dugin, který však později přešel a stal se poradcem Vladimira Putina.

"Z ruského undergroundu emigroval do bohémské sféry New Yorku, v Paříži se etabloval jako spisovatel, bojoval po boku Srbů v bosenské válce a po návratu do Ruska se stal vůdcem protiputinovského hnutí," napsala o něm v Hospodářských novinách rusistka Radka Rubilina, podle níž byl Limonov uznávaný spisovatel, výstřední politik i mimořádně bystrý člověk s disciplínou udržovanou neotřesitelně i ve vězení.

"Jako by ignoroval přirozený vývoj a stárnutí. Ve svých knihách i na veřejných vystoupeních se prezentuje jako ikona fyzické zdatnosti, spartánského ideálu, kterému to ještě ke všemu dost rychle myslí. V jeho sebeprezentaci se od dob, kdy se jako dvacetiletý na veřejnosti promenoval v elegantním oblečení, s pěstěným tělem a modelkou po boku, ani po šedesátce nezměnilo zhola nic," napsala Rubilina, podle níž Limonov coby politik přitahoval zejména mladé Rusy mezi šestnácti a dvaceti lety, typově bohémy, umělce, punkery, anarchisty nebo skinheady.

V češtině z Limonovova díla vyšel nejprve roku 1994 a znovu v uplynulé dekádě jeho nejznámější milostný román nazvaný To jsem já, Edáček, který do češtiny převedl Libor Dvořák. Kniha, které se v Rusku prodalo přes milion výtisků, představuje autobiografický obraz autorova pobytu v USA, kam přišel roku 1974 a které nenaplnily očekávání mladého sovětského bohéma. "Právě americká zkušenost nasadila ostruhy jeho živelnému levičáctví," uvedlo nakladatelství Paseka, když knihu roku 2013 znovu vydávalo.

Letos se na pulty českých knihkupectví v překladu Ondřeje Mrázka dostala ještě Limonovova kniha Posvátná monstra, složená z více než pěti desítek medailonů osobností světové literatury, politiky či kontrakultury. "Všechny ovšem nesou všechny rysy Limonovovy jinak převážně autobiografické tvorby, takže svérázným způsobem doplňují jeho 'spisovatelskou, válečnou, politickou, erotickou a vězeňskou biografii'," uvedl nakladatel Karel Jarůšek, který knihu vydal.

Životu Eduarda Limonova se věnovala také kniha Limonov francouzského spisovatele Emmanuela Carrèra, jež vypráví o autorově dětství v Charkově, kontaktech s moskevskou bohémou, zkušenosti v USA i návratu do Ruska. Kniha ve Francii získala prestižní Renaudotovu cenu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Poprvé v historii. Izraelský prezident Herzog přiletěl na návštěvu do Bahrajnu

Izraelský prezident Jicchak Herzog přiletěl do Bahrajnu, informovala agentura AFP. Toto království v Perském zálivu patří k několika muslimským státům, s nimiž Izrael normalizoval vztahy. Jde o první návštěvu hlavy židovského státu v této zemi a izraelská média ji označují za historickou.

Herzoga v zemi přivítal bahrajnský ministr zahraničí Abdal Latíf bin Rašíd Zajání. Poté se setkal s králem Hamadem bin Ísou Chalífou i korunním princem a premiérem Salmánem bin Hamadem Chalífou. Herzog dříve uvedl, že při setkání se chce soustředit na "způsoby posílení hospodářské spolupráce" mezi oběma zeměmi, jakož i na otázky změny klimatu a bezpečnosti.

Bahrajn a Spojené arabské emiráty, které Herzog navštíví v pondělí, se v září 2020 staly prvními arabskými státy, které v uplynulém čtvrtstoletí normalizovaly vztahy s Izraelem. Předtím takový krok učinily pouze dvě arabské země - Jordánsko v roce 1994 a Egypt v roce 1979. Dohodu s Izraelem zástupci SAE a Bahrajnu podepsali ve Washingtonu. Palestinci krok odsoudili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy