Zemřel ruský spisovatel a buřič Limonov. Z disentu zamířil do opozice

Kultura Kultura
17. 3. 2020 18:51
Ve věku 77 let zemřel ruský spisovatel, básník, buřič, někdejší příslušník sovětského undergroundu a později politik ze zakázané Národně bolševické strany Ruska Eduard Limonov.
Eduard Limonov.
Eduard Limonov. | Foto: Reuters

Informaci o jeho úmrtí potvrdila on-line deníku Meduza nezisková organizace Druhé Rusko, se kterou autor úzce spolupracoval. Podle serveru Mash Limonov podlehl komplikacím po operaci. "17. března podstoupil hned dvě operace, objevily se problémy v hrdle, pak přišly horečky a poté umřel," napsal Mash.

Eduard Limonov před ruským soudem v roce 2012.
Eduard Limonov před ruským soudem v roce 2012. | Foto: ČTK/AP

Eduard Limonov se narodil roku 1943 v Dzeržinsku do rodiny důstojníka státní bezpečnosti KGB, dětství prožil v ukrajinském Charkově. Roku 1967 odjel do Moskvy, kde psal poezii, odsud po sedmi letech se svou druhou manželkou utekl přes Evropu do USA. Téměř dvě desítky let žil v emigraci, přestože z New Yorku se zase vrátil do Francie a tam roku 1987 získal francouzské občanství.

Po rozpadu Sovětského svazu se vrátil do Ruska a nastoupil kontroverzní politickou dráhu, přes dva roky strávil ve vězení. Teprve začátkem 90. let minulého století se také o jeho dílo začali zajímat literární vědci, přestože tou dobou už se Limonov naopak víc zabýval politikou.

V uplynulých deseti letech se Limonov stal autorem či spoluautorem nejznámějších projektů takzvané nesystémové opozice, patřil k vůdcům protiputinovské formace, přestože po anexi Krymu v roce 2014 ruskému prezidentovi vyjádřil částečnou podporu a sdílel některé jeho myšlenky o velkém Rusku. Národně bolševickou stranu nakonec ruské úřady zakázaly, přesto se Limonov ještě donedávna účastnil protivládních demonstrací.

Jedním z ideologů jeho Národně bolševické strany byl Alexandr Dugin, který však později přešel a stal se poradcem Vladimira Putina.

"Z ruského undergroundu emigroval do bohémské sféry New Yorku, v Paříži se etabloval jako spisovatel, bojoval po boku Srbů v bosenské válce a po návratu do Ruska se stal vůdcem protiputinovského hnutí," napsala o něm v Hospodářských novinách rusistka Radka Rubilina, podle níž byl Limonov uznávaný spisovatel, výstřední politik i mimořádně bystrý člověk s disciplínou udržovanou neotřesitelně i ve vězení.

"Jako by ignoroval přirozený vývoj a stárnutí. Ve svých knihách i na veřejných vystoupeních se prezentuje jako ikona fyzické zdatnosti, spartánského ideálu, kterému to ještě ke všemu dost rychle myslí. V jeho sebeprezentaci se od dob, kdy se jako dvacetiletý na veřejnosti promenoval v elegantním oblečení, s pěstěným tělem a modelkou po boku, ani po šedesátce nezměnilo zhola nic," napsala Rubilina, podle níž Limonov coby politik přitahoval zejména mladé Rusy mezi šestnácti a dvaceti lety, typově bohémy, umělce, punkery, anarchisty nebo skinheady.

V češtině z Limonovova díla vyšel nejprve roku 1994 a znovu v uplynulé dekádě jeho nejznámější milostný román nazvaný To jsem já, Edáček, který do češtiny převedl Libor Dvořák. Kniha, které se v Rusku prodalo přes milion výtisků, představuje autobiografický obraz autorova pobytu v USA, kam přišel roku 1974 a které nenaplnily očekávání mladého sovětského bohéma. "Právě americká zkušenost nasadila ostruhy jeho živelnému levičáctví," uvedlo nakladatelství Paseka, když knihu roku 2013 znovu vydávalo.

Letos se na pulty českých knihkupectví v překladu Ondřeje Mrázka dostala ještě Limonovova kniha Posvátná monstra, složená z více než pěti desítek medailonů osobností světové literatury, politiky či kontrakultury. "Všechny ovšem nesou všechny rysy Limonovovy jinak převážně autobiografické tvorby, takže svérázným způsobem doplňují jeho 'spisovatelskou, válečnou, politickou, erotickou a vězeňskou biografii'," uvedl nakladatel Karel Jarůšek, který knihu vydal.

Životu Eduarda Limonova se věnovala také kniha Limonov francouzského spisovatele Emmanuela Carrèra, jež vypráví o autorově dětství v Charkově, kontaktech s moskevskou bohémou, zkušenosti v USA i návratu do Ruska. Kniha ve Francii získala prestižní Renaudotovu cenu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Federální soudce zakázal vládě USA vymáhat 100denní moratorium na deportace, které po inauguraci Joea Bidena nařídilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti

Federální soudce zakázal americké vládě vymáhat 100denní moratorium na deportace, které po inauguraci nového prezidenta Joea Bidena nařídilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Příkaz soudce Drewa Tiptona novou politiku blokuje na 14 dní, přičemž se vztahuje na celé americké území. Podle agentury Reuters se očekává, že vláda se proti verdiktu odvolá. Vydáním dočasného zákazu soudce vyhověl státu Texas, který v pátek federální vládu kvůli pozastavení deportací zažaloval. Moratorium se týká většiny deportací a je klíčovou součástí Bidenovy imigrační politiky, píše agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Biden telefonoval s Putinem, hovořilo se o dohodě Nový START, otravě Navalného i o prosincovém hackerském útoku na americké úřady, oznámil Bílý dům.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Poslanci odmítli legalizaci konopí, přinesla by zdravotní rizika, míní Blatný

Sněmovna odmítla omezenou legalizaci konopí. Návrh skupiny čtyř desítek poslanců ze šesti klubů předpokládal, že by si bezúhonní dospělí lidé mohli bez hrozby postihu vypěstovat a zpracovat doma až pět rostlin konopí. Plénum novelu o návykových látkách, za níž stojí zejména Piráti, zamítlo na návrh SPD hlasy 55 z 89 přítomných poslanců už v úvodním kole.

Pirátský poslanec Tomáš Vymazal zdůrazňoval, že změna by mohla zabránit kriminalizaci jinak bezúhonných lidí. "Konopí je v Česku velice oblíbené. Dle různých studií s ním má zkušenost více než každý čtvrtý mladistvý a u dospělých jsou to dokonce dva z pěti," uvedl. Regulace by podle poslance měla nahradit podle něho selhávající represi. Podle předsedy STAN Víta Rakušana jde o odstraňování státem řízeného pokrytectví.

Naopak ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) upozorňoval na to, že novela je v rozporu s mezinárodním právem a protidrogovou politikou. "Přináší velká sociální a zdravotní rizika," uvedl. Ministr také varoval před možnou drogovou turistikou za takzvaným rekreačním konopím.

Novela předpokládala, že lidé by mohli mít doma beztrestně až 1,25 kilogramu sušiny konopí. Ostatním lidem by pěstitelé museli zabránit ve volném přístupu k tomuto konopí pod hrozbou pokuty až 15 000 korun. Až 30 gramů by mohli lidé nosit u sebe i mimo obydlí. Stejné množství, tedy 30 gramů, by mohli legálně předat jinému dospělému člověku, ovšem výhradně bezplatně. Totéž mělo platit pro produkty získané z konopí.

Předkladatelé tvrdili, že omezená legalizace konopí by zmenšila černý trh a vedla by také ke snížení trestné činnosti, která se s ním váže.

Zdroj: ČTK
Další zprávy