Praha - Kdyby vás někdo oslovil s otázkou po oblíbených českých komiksových hrdinech, nejpíš se vám vybaví jména jako Zelený Raoul, Fifinka a Dlouhé bidlo. Tedy mimozešťan, fenka a uličník, nezní to poněkud panoptikálně?
Inu, nadsázka je jistě komiksu vlastní. Nicméně přiznejme si, výběr je to poněkud úzký. A to se přitom hrdinové méně známých, ale podstatně zajímavějších současných komiksů jmenují mnohem civilněji: Alois, Anna, Richard nebo třeba Voleman.
Potkat je teď lze všechny na festivalu KomiksFEST!
Voleman je hrdinou stejnojmenné autorské série Jiřího Gruse. Absolvent pražské AVU, odchovanec ateliérů realistické malby, v ní ztvárňuje prapodivné příhody ze svého osobního života v pražských Holešovicích, které prokládá fantaskními pasážemi.
A právě Voleman je symptomatickým dílem současného komiksu: opírá se o realitu, přitom ji reflektuje osobitým způsobem. Jeho hrdina, chlapík s kšiltovkou a paličkou na maso za pasem, je napjatý mezi proklatě reálnými Holešovicemi a surreálným fantasknem.
Podobně je na tom i jeden z nejslavnějších českých nádražáků, Alois Nebel Jaroslava Rudiše a Jaromíra Švějdíka. Nebo ryze feminní album Anna chce skočit Lucie Lomové. To úspěchem vyšlo nejprve v komiksové Mekce Francii v prestižním nakladatelství L'An 2 a loni pak i u nás. Její hrdinka se chce vyprostit ze zborceného vztahu a zkompletovat svoje rodinné dějiny.
I domácí komiks, donedávna kolující v uzavřené komunitě fanoušků, opouští výhradní scifisticko-experimentální náměty a začíná v reakci na dění ve světě reflektovat společenskou realitu.
Informace o vývoji komiksu coby média byly u nás dlouho nedostupné, zejména kvůli předchozím dekádám komunistického režimu; komiks byl až na své nejneškodnější žánry na indexu.
V zahraniční se přitom odehrávala komplexní proměna, která už překročila zaběhané stereotypy mickeymousů a poletujících supersvaloušů. Kromě klasické perokresby už zcela samozřejmě vznikají komiksy, tvořené i kolážemi (Dave McKean), silně expresivní malbou (po Billu Sienkiewiczovi například Simon Bisley, Ashley Wood nebo Ted McKeever) nebo naopak minimalistickou pérovkou (Lewis Trondheim, Joann Sfar, Richard Mahler); výrazným pomocníkem se stal samozřejmě počítač.
V podobě komiksového románu (graphic novel) už dnes komiksoví autoři vypráví rozsáhlé, autentické příběhy, které bychom si donedávna představili spíš v beletristické formě.
Komiks pro dospělé - "vážný" komiks - je samozřejmou součástí západní kultury už od konce 70. let. I nás jsou známá díla jako Spiegelmanův Maus, dvoudílná Persepolis Marjanne Satrapiové (BB/art) nebo Padoucnice Davida B. (česky Mot, od 2001).
Právě David B. je hlavním hostem letošního festivalu KomiksFEST!, který běží v průběhu týdne na 25 místech po Praze. Autogramiáda Davida B. a křest čerstvě vydaného šestého dílu Padoucnice (spolu s diskusí a vernisáží jeho výstavy) se koná v sobotu v Divadle Archa.
Dalšími hosty jsou stoupající hvězda německého nezávislého komiksu Mawil (vernisáž 2. 11. v Goethe-Institutu) nebo Jean Auquier, ředitel Belgického centra komiksu.
- Kompletní program najdete ZDE
Festival představí autorské výstavy domácí špičky (Lucie Lomová, Jiří Grus, Karel Jerie), osm knižních novinek, celotýdenní maraton komiksových filmů a animací v kině Světozor i několik divadelních představení na komiksové náměty nebo obří komiks na letenské galerii Artwall.
Autor je programovým ředitelem KomiksFESTu
