V nejsledovanější kategorii mohou uspět romanopisci ve věku od 35 do 67 let. Jsou jimi Tereza Semotamová s metaforickým příběhem o vykořeněné dívce, Pavla Horáková za portrét vědkyně zkoumající to, co exaktní věda nedokáže vysvětlit, nebo Radka Denemarková za své dosud nejobsáhlejší "politické dílo, které chce mít dopad", jak konstatovala porota. Jde o knihu čítající 750 stran, nazvanou Hodiny z olova, kterou inspirovaly autorčiny vlastní zážitky z Číny i současné česko-čínské vztahy.
Nominace na Literu za prózu
Radka Denemarková: Hodiny z olova (Host)
Pavla Horáková: Teorie podivnosti (Argo)
Jiří Kamen: Elvis ze Záluží (Argo)
Tereza Semotamová: Ve skříni (Argo)
Petr Stančík: Nulorožec (Druhé město)
Michal Šanda: Hemingwayův býk (Paper Jam)
Dalšími nominovanými jsou Petr Stančík za barvitou postmoderní detektivku, již rozpohybuje smrt vzácných nosorožic, Jiří Kamen za sbírku povídek o zlomových situacích jedince i společnosti nebo básník Michal Šanda, nyní poprvé nominovaný na prózu za povídky o bojích lidí se sebou samými.
To znamená, že o Magnesii Literu se svými loňskými beletristickými díly naopak nebudou usilovat Patrik Ouředník, Magdaléna Platzová, Jaroslav Rudiš, Petra Hůlová ani Marek Toman. Porota vedená spisovatelkou Ivou Procházkovou nominace představila dnes okolo poledne v pražské Havlově knihovně.
Ceny Magnesia Litera, které jsou udělovány od roku 2002, poslední dobou stoupají na významu. Soutěž, jež vrcholí ceremoniálem před televizními kamerami, dlouhodobě pomáhá zvyšovat prodejnost: loňský vítěz, kniha esejů Opuštěná společnost od šéfredaktora týdeníku Respekt Erika Taberyho, se z 20 tisíc prodaných výtisků před vyhlášením nominací dostal až na 45 tisíc, nejvíc ze všech dosavadních laureátů Litery.
Zároveň se ale posouvá kontext, v němž Magnesia Litera existuje. Po zániku Ceny Josefa Škvoreckého a indispozici Státní ceny za literaturu, kterou paralyzovalo loňské odstoupení čtyř porotců a odmítnutí posledního laureáta Jiřího Hajíčka, v Česku ubývá relevantních literárních ocenění.
Vloni se neuskutečnila ani tradiční První bilance, kterou každoročně pořádal pražský Ústav pro českou literaturu při Akademii věd a kde literární kritici upozorňovali na významné básnické sbírky či prózy, z nichž mnohé následně získaly nominaci na Literu.
Mění se též respondenti tradiční ankety Kniha roku Lidových novin, které dnes patří do svěřenského fondu premiéra za ANO Andreje Babiše, a právě kvůli tomu do ankety přestali přispívat někteří dřívější účastníci. To vše může zvýšit zájem o Magnesii Literu.
"Samozřejmě jsem vnímal, že nebyla udělena Státní cena za literaturu, že byly problémy okolo Nobelovy ceny za literaturu. Já jen musím poděkovat našim sponzorům, že u Magnesie Litery stojí a nemusíme brát ohledy na politickou reprezentaci či na to, co se děje v mediálním světě," odpovídá zakladatel soutěže a kritik Pavel Mandys na dotaz, zda porotci vnímají změnu kontextu.
"Vybírali jsme poctivě, snad pokud možno spravedlivě a nikdo nám nemůže zazlívat, že to nebylo od srdce," dodává členka poroty Litery za prózu, spisovatelka Františka Vrbenská.
Ostatně "vzdalování" Magnesie Litery a právě Knihy roku Lidových novin ilustrují dnes zveřejněné nominace na Literu, kam se tentokrát nevešel ani jeden z titulů, jež uspěly na prvních deseti příčkách ankety Lidových novin.
Bez šance na zisk Magnesie Litery tak zůstávají rozhovory Aleše Palána se šumavskými samotáři vydané pod názvem Raději zešílet v divočině, portrét prvního československého prezidenta Jiný TGM od Pavla Kosatíka nebo korespondence překladatelů Antonína Přidala a Jana Zábrany.
Poslední ročník ankety Lidových novin naznačil také další trend: mezi vítěze se nedostala žádná původní česká próza. O to zajímavější bude sledovat, zda některá z těch nominovaných na Literu dosáhne na "hlavní cenu" pro Knihu roku, kterou opět vybere třísetčlenný sbor knihkupců, redaktorů, pedagogů a autorů. Už vloni tento titul na Magnesii Liteře připadl mimobeletristickému titulu, Taberyho Opuštěné společnosti.
Na Literu za poezii byli dnes nominováni Petr Borkovec za sbírku Herbář k čemusi horšímu, Kamil Bouška za Inventuru a Ivan Wernisch za loňské Pernambuco. Šestasedmdesátiletý Wernisch tak může získat druhé významné ocenění poté, co vloni v říjnu jako jeden z mála českých autorů obdržel mezinárodní Cenu Franze Kafky.
Naopak osmačtyřicetiletý Petr Borkovec, který svou první sbírku vydal roku 1990 a dnes patří k předním českým básníkům, je na Literu navržen poprvé. Do nominací za poezii se nevešel Adam Borzič s loňskou sbírkou Západo-východní zrcadla.
Do kategorie pro nakladatelský čin se dostalo nakladatelství Mladá fronta se sedmidílnými komentovanými spisy Bohumila Hrabala, které vloni uzavřel výbor z autorovy žurnalistiky, dále slovníkově zpracovaná publikace o českém samizdatu z let 1949 až 1989, kterou sestavil kolektiv v čele s literárním vědcem Michalem Přibáněm, a také Pavel a Lucie Kořínkovi za publikaci o zapomenutém hrdinovi českého komiksu Punťovi. Ta již předminulý měsíc obdržela cenu za přínos od České akademie komiksu.
Na Literu za naučnou literaturu byl nominován literární historik Martin C. Putna za loňské Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy, v publicistické kategorii mohou se svými knihami dále uspět politolog Jacques Rupnik, někdejší zpravodaj České televize na Blízkém východě Jakub Szántó nebo ekonom Tomáš Sedláček se sbírkou sloupků, jež uplynulých deset let vycházely v Hospodářských novinách.
Do čtenářské kategorie o Magnesia Blog roku se dostali kupříkladu publicista Marian Kechlibar se svým webem Kechlibar.net nebo hudební kritik Jiří Černý za svůj web Načerno.cz, kde přetiskuje také texty psané pro Hospodářské noviny a server Aktuálně.cz.
Laureáti letošních cen Magnesia Litera budou oznámeni ve čtvrtek 7. dubna, ceremoniál opět přenáší Česká televize na kanálu ČT art.
Seznam nominací na cenu Magnesia Litera 2019
Litera za prózu
Radka Denemarková: Hodiny z olova (Host)
Pavla Horáková: Teorie podivnosti (Argo)
Jiří Kamen: Elvis ze Záluží (Argo)
Tereza Semotamová: Ve skříni (Argo)
Petr Stančík: Nulorožec (Druhé město)
Michal Šanda: Hemingwayův býk (Paper Jam)
Moleskine Litera za poezii
Petr Borkovec: Herbář k čemusi horšímu (fra)
Kamil Bouška: Inventura (fra)
Ivan Wernisch: Pernambuco (Druhé město)
Litera za knihu pro děti a mládež
Vendula Borůvková: 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo (Host)
Bára Dočkalová: Tajemství oblázkové hory (Labyrint)
Vojtěch Matocha: Prašina (Paseka)
Litera za naučnou literaturu
Ota Konrád, Rudolf Kučera: Cesty z apokalypsy: Fyzické násilí v pádu a obnově střední Evropy 1914-1922 (Academia / Masarykův ústav / Archiv AV ČR)
Martin C. Putna: Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy (Vyšehrad)
Jan Votýpka: O parazitech a lidech (Triton)
Litera za nakladatelský čin
Pavel Kořínek, Lucie Kořínková (eds.): Punťa: Zapomenutý hrdina českého komiksu (1934-1942) (Akropolis)
Michal Přibáň a kol.: Český literární samizdat: 1949-1989 (Academia / ÚČL AV)
Spisy Bohumila Hrabala 1-7 (Mladá fronta)
Litera za překladovou knihu
Viktor Horváth: Můj tank (Přeložila Simona Kolmanová, Větrné mlýny)
Han Kang: Kde kvete tráva (Přeložila Petra Ben-Ari, Odeon)
Morten A. Strøksnes: Kniha o moři: Umění lovit ve čtyřech ročních obdobích na otevřeném moři z gumového člunu žraloka grónského (Přeložila Jarka Vrbová, Argo)
Litera za publicistiku
Jacques Rupnik: Střední Evropa je jako pták s očima vzadu (Novela Bohemica)
Tomáš Sedláček: Druhá derivace touhy (65. pole)
Jakub Szántó: Za oponou války: Zpravodajem nejen na Blízkém východě (Argo)
DILIA Litera pro objev roku
Anna Cima: Probudím se na Šibuji (Paseka)
Petr Gajdošík: František Vláčil: Život a dílo (Camera obscura)
Štěpán Hobza: Ferrari v džungli (Literární salon)
