Průměrně zhruba o třetinu nižší tržby než před krizí hlásí 14 dnů po otevření knihkupci, které tento týden oslovilo Aktuálně.cz. Menší obchody jsou na tom lépe než některé řetězce.
"Ve srovnání oproti stejnému období v roce 2019 jde o pokles o 22 procent," říká Alice Horová, majitelka náchodského Knihkupectví Horová, které v průběhu krize přišlo o desítky tisíc korun a jehož ztráta dál narůstá. "Tržby po otevření činí téměř přesně 75 procent před zavřením," poskytuje podobný údaj Pavel Kopp z Knihkupectví Kopp v Českých Budějovicích.
Podle předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martina Vopěnky ani taková čísla nemohou malé knihkupce dlouhodobě udržet. "Zaplatí náklady, ale nebudou posílat peníze dál, začnou se zpožďovat v platbách," upozorňuje Vopěnka na provázanost knižního trhu, kde peníze tečou od prodejců k distributorům a teprve od nich k nakladatelům. "Větší prodejny navíc mají výraznější pokles než malé," říká.
Jeho slova potvrzují údaje z řetězce prodejen Luxor, kterou vlastní s posledním zveřejněným obratem 1,59 miliardy korun za rok 2018 největší firma na trhu Euromedia Group. K ní se poslední měsíce upínala pozornost. Nejprve v březnu Euromedia pozastavila platby třetím stranám a minulý měsíc ředitel Lukáš Novák avizoval, že bez pomoci od vlády prodejny Luxor znovu neotevřou.
Nakonec otevřely, ale ne proto, že by stát pomohl. "Zůstali jsme odkázáni na finanční podporu akcionářů, kteří do společnosti vložili ze svých prostředků vyšší desítky milionů korun," vysvětluje Novák z Euromedie, jejímiž akcionáři jsou investiční skupina Rockaway Jakuba Havrlanta nebo Czech Media Invest podnikatelů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče.
Firma kvůli krizi sice nepropouštěla zaměstnance, management si ale dočasně snížil mzdy, upravil náklady na marketing a zredukoval počet vydávaných titulů. Po otevření teď má 35 poboček Luxoru tržby okolo 60 procent předkrizového stavu, což představuje větší pokles než u malých knihkupectví.
Desítky milionů korun odepíše také distributor a prodejce Kosmas. "Ztráta bude pravděpodobně v desítkách milionů, ale snad se nám ji ještě podaří snížit," doufá obchodní ředitel Ctirad Fuchs.
Podle něj má Kosmas v knihkupectvích tržby nižší, "ale poměrně dobré, měli jsme větší obavy". Maloobchod však představuje jen část obratu. Největší výpadek Kosmas zaznamenal v distribuci knih do obchodů, včetně těch provozovaných velkými řetězci. "Není reálné, aby se nám v letošním roce podařilo výpadek výrazněji snížit," odhaduje Fuchs.
Na půjčky nikdo nedosáhl
Na relativně vysokou úroveň, 85 procent, se vrátily tržby sítě 65 knihkupectví Kanzelsberger. Její majitel Jan Kanzelsberger mladší zato dosud nedosáhl na bezúročné půjčky z programů Covid ministerstva průmyslu a obchodu, o něž usiluje od začátku pandemie. "Všechny naše žádosti byly postupně zamítnuty," říká Kanzelsberger.
Nejprve žádal o devět milionů korun z programu Covid I, později neuspěl ani v programech Covid II a Covid Praha. A stejně tak v jednom případě čeká na odpověď z programu Antivirus, kterým část platů refunduje ministerstvo práce a sociálních věcí.
"Nejaktuálnějším problémem je dostatečné obnovení cash flow, které je pouze z tržeb nedostatečné. Potřebujeme, aby vláda začala konečně plnit své sliby a rozhýbala bankovní financování," apeluje Kanzelsberger, který v prodejnách omezil brigádníky, zaměstnance ale nepropouštěl. Mezitím za desítky tisíc korun koupil ochranné prostředky a dezinfekci, aby mohl knihkupectví za nových podmínek opět otevřít.
Jen poloviční návštěvnost oproti situaci před krizí pak registruje síť 33 prodejen Knihy Dobrovský. "Propouštět v žádném případě nechceme a nebudeme. Naší prioritní snahou je zachovat si skvělý tým knihkupkyň a knihkupců," deklaruje marketingový ředitel Adam Pýcha.
Také Knihy Dobrovský na bezúročné půjčky dosud nedosáhly. "Bylo nám odpovězeno kladně, ale bohužel s informací, že prostředky jsou již vyčerpány," popisuje Pýcha zkušenost s programem Covid I. Reakci na žádost z Covidu II firma nedostala vůbec, teď je připravená na program Covid III, který vláda slíbila koncem dubna, ještě jej ale nespustila.
"Taktéž nám byla přislíbena refundace mezd z programu Antivirus, je v poslední fázi, ale prostředky zatím nedorazily," doplňuje Pýcha ze společnosti Knihy Dobrovský.
Vnitřní dluh narůstá
Podle předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martina Vopěnky není překvapivé, že knihkupci zatím otevřeli a nekrachují.
"Teď to ještě každý zkusí. Kdo vydrží do konce prázdnin, bude se snažit udržet do Vánoc. Zavírání nejspíš nastane až potom," říká Vopěnka a připomíná, že většina knihkupectví bývá 10 měsíců v roce ztrátových a na nulu nebo do zisku se dostávají až díky předvánočním prodejům.
"Záležet bude také na tom, jak dlouho budou mít trpělivost věřitelé, to znamená distribuce," doplňuje v narážce na takzvaný komisní prodej, kdy knihkupci mají marži z toho, co prodají, a zbytek vrací na sklad distributorovi. "Nikomu se nechce posílat dlužníka do konkurzu, protože stejně nic nedostane, a navíc si zmenší trh. Zatím se to záplatuje rostoucím vnitřním dluhem," obává se Martin Vopěnka.
Ten se v posledních měsících dostal do střetu s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem z ČSSD. Vopěnkův svaz, který naposledy v roce 2018 vyčíslil knižní trh na 8,3 miliardy korun, odhaduje letošní ztrátu na 2,5 miliardy korun. Od ministerstva žádá alespoň miliardu na zachování vazeb mezi knihkupci, distributory a nakladateli.
Zaorálek to však odmítl, chtít po několika týdnech zavřených knihkupectví miliardu je podle něj předčasné. V takzvaném záchranném balíčku nakonec ministerstvo kultury vyčlenilo na literaturu 20 milionů korun. O ně však mohou žádat pouze nakladatelé, ne knihkupci.
"Bohužel naše odhady se ukazují jako správné," ohlíží se Vopěnka, který již na začátku krize odhadoval propad knižního trhu na 2,5 miliardy korun, a tak nemá pocit, že by od ministerstva žádal víc, než kolik bylo nakonec reálně potřeba.
Svaz českých nakladatelů a knihkupců nicméně změnil taktiku. Tento týden zaslal dopis ministryni financí za ANO Aleně Schillerové, kterou žádá o osvobození knih od DPH do konce roku 2021. Argumentuje mimo jiné tím, že v důsledku poklesu prodaných výtisků poroste cena, což by bylo možné tímto způsobem utlumit. Česká vláda již DPH na knihy snížila v roce 2015, a to z 15 na stávajících 10 procent.
Obavu, že knihy zdraží, předevčírem v debatě pořádané Knihovnou Václava Havla potvrdil Milan Gelnar, ředitel nakladatelství Argo. "Knihy budou vycházet v menších nákladech a budou dražší," řekl šéf firmy, která ročně publikuje přes 200 titulů včetně bestsellerů Paula Coelha či Miloše Urbana. "Teď vše připravujeme v krizovém scénáři. Knihy počítáme na poloviční náklady," dodal Gelnar.
Bájný jako jednorožec
Kvůli dlouhé splatnosti faktur na trhu však nakladatelství jako Argo stále čekají, až dostanou tržby z předvánočních prodejů v knihkupectvích. A ta jsou nyní v situaci, kdy potřebují pokrýt vlastní náklady, takže ne všechna začnou hned peníze z pokrizových prodejů posílat dál. Jednotlivé články obchodního řetězce si tak navzájem mohou dlužit čím dál víc.
"Bez pomoci státu většina menších knihkupců nemá šanci krizi přežít. A trochu se obávám, že padne i některý větší řetězec," doplňuje Jakub Petr, který je místopředsedou knihkupecké komise Svazu českých nakladatelů a knihkupců, zároveň působí jako analytik procesů v knihkupectví Luxor.
Tak to ale nebylo vždy. Třiatřicetiletý Petr žije v Pardubicích, kde s matkou provozovali knihkupectví Papyrus. "Maminka prodávala knihy od 90. let. Po hospodářské krizi v roce 2008 jsme měli propady v řádu desítek procent, tehdy končila spousta knihkupců," vzpomíná Petr na dobu, kdy dokončil vysokou školu a nastoupil do rodinné firmy.
V ní rozjel e-shop, investoval do rozvoje IT a nakonec přikoupil další pobočku v nedaleké Chrudimi. Také to byl rodinný podnik, kde však na rozdíl od Petra potomci neměli zájem převzít po rodičích neperspektivní byznys. "Ukažte mi mladého knihkupce, to je podobně bájné jako jednorožec. Česká knihkupectví nejčastěji provozují starší lidi, kteří to mají jako koníček a čekají na důchod, nebo mají zajištěný příjem odjinud. Mladým se do toho nechce, protože to není ziskové," říká Jakub Petr, který byl v tomto případě výjimkou. Ale nakonec jen dočasně.
Přestože krizi v roce 2008 se svými knihkupectvími ještě ustál, před dvěma roky je nakonec prodal Luxoru. "Kdybychom věděli, že trh je stabilní a existuje podpora od státu, třeba bychom nabídku odmítli. Ale protože jsme tušili, že nic takového nepřijde, raději jsme to zabalili," vzpomíná Petr, který je zpětně rád, že se obchodů zbavil na vrcholu konjunktury. "Kdybychom je měli ještě dnes, nejspíš to neustojíme. Byli bychom rádi, kdyby se našel někdo, kdo alespoň pokryje naše závazky. Když ukončujete provoz, vše doplatit kvůli komisnímu prodeji je pořádná raketa," upozorňuje.
Petrovi branži neopustili. Obchody předali většímu konkurentovi a stali se jeho zaměstnanci. Matka teď vede chrudimské i pardubické knihkupectví pod hlavičkou Luxoru a Jakub Petr ve stejné firmě pracuje jako analytik procesů. Díky tomu může srovnat současnou situaci s hospodářskou krizí roku 2008.
"Tehdy velké sítě čekaly na příležitost a skupovaly menší knihkupce, aby zvýšily svůj podíl na trhu. Teď ale krize dopadla i na velké hráče. Ti sice pořád relativně snadno dosáhnou na úvěr, ale zaprvé jsou sliby státu o bezúročných půjčkách evidentně plané, protože je přes sliby nikdo velký nezískal, a zadruhé firmy nemusejí být v kondici na další akvizice," míní Petr, podle nějž by to při současném výhledu ani nedávalo smysl.
"Jestli letos knižní trh klesne o 30 procent, není důvod očekávat, že příští rok se vrátíme na předkrizovou úroveň. S takovou vyhlídkou se nikomu nebude chtít nabírat si další závazky. A tak zejména na menších městech ta knihkupectví, která dosud přežívala, opravdu můžou skončit," varuje Jakub Petr.
