Představení Státní opera nastudovala v němčině, s českými a anglickými titulky. Orchestr a Sbor Státní opery bude řídit německý dirigent Hermann Bäumer, sdělila za Národní divadlo Petra Švecová.
Reimannova hudba zesiluje existenciální rozměr Shakespeareova podobenství o lidské pošetilosti, o rozkladu lidské bytosti i státu. Jedná se o jednu z mála soudobých oper, z roku 1978, které se staly moderní klasikou, uvedla v tiskové zprávě Švecová.
Oba autoři podle režisérky Barbory Horákové Joly skvěle vypozorovali a zachytili projevy rozkladu. "Chci vyzdvihnout téma stáří, úpadku a odpuštění. Věřím, že Lear zápasí s počínající demencí, kterou jsem se snažila v inscenaci zřetelně odhalit. Jeho chování nese stopy ztráty soudnosti, nečekaných výbuchů emocí a podivných gest, které dnes známe z neurologie," uvedla Horáková Joly.
Za hlavní scénu opery označila dialog v divoké bouři, v níž "se dva blázni dotýkají tajemství deště, zrodu světa a podstaty bytí". Shakespeare podle režisérky připomíná, že svět je divadlem bláznů, a ptá se, zda hra na jevišti nepokračuje ve skutečnosti.
Reimannova hudba navazuje na Schönbergův, Webernův a Bergův expresionismus. Hudba se místy valí, místy ohlušuje, místy šílí, podle dirigenta Bäumera je to zvlášť patrné ve scéně s bouří. "Akordy obohacené o čtvrttóny podporují Learovo narůstající šílenství a jeho zoufalství hudebně uvádí téměř improvizované sólo na basovou flétnu. Reimannův hudební jazyk vytváří dramatický podtón, jemuž nelze uniknout, a to jak z hlediska brutality protagonistů, tak jejich naprosté izolace," uvedl.
Pro představitele Leara, barytonistu Tómassona, to bude pražský debut. Tómasson je uznávaným interpretem moderní hudby a pravidelně hostuje v nejznámějších operních domech. Do role Blázna obsadila režisérka mezzospranistku Peckovou, u níž kromě pěveckých kvalit vyzdvihla i ty herecké. V představení účinkuje i zvířecí herec - pes Donnie.
