Fischerova rouška pro lepší zážitek z hudby má kolem uší dva výběžky připomínající obří dlaně, které jsou připevněné k části roušky zakrývající ústa a nos. Vytvarované jsou tak, aby lidem v době koronaviru umožnily lépe vnímat akustiku.
"Napadlo mě, že by ten tvar kolem uší měl připomínat ruku, protože když přiložíme ruku k uchu," vysvětluje Fischer a názorně to demonstruje, "vždycky druhého slyšíme zřetelněji, a stejně tak hudba se tímto způsobem poslouchá lépe".
Fischer, dlouholetý šéfdirigent Budapešťského festivalového orchestru, tvrdí, že s touto rouškou je na koncertech lépe slyšet. Efekt prý maličko připomíná poslech koncertu v kostele, zvlášť dobře jsou slyšet vřelé spodní tóny a obecně mají nástroje ostřejší kontury, míní.
Rouška v Maďarsku rychle získává popularitu. Při pátečním koncertu Budapešťského festivalového orchestru už ji na sobě měly tucty lidí usedajících v hledišti.
Rouška stojí 8000 forintů, v přepočtu 600 korun, a objednat se dá na stránkách orchestru v černém i bílém provedení.
Podle jedné z posluchaček pátečního koncertu Zsuzsy Hunyadi-Zoltánové je dojem z hudby ve Fischerově roušce "jednoznačně lepší", jak řekla.
"Mnohem víc se na hudbu soustředím. Zkusila jsem to s ní i bez ní a efekt je jednoznačný," říká.
Devětašedesátiletý Iván Fischer roku 1983 s klavíristou Zoltánem Kocsisem založili Budapešťský festivalový orchestr, dnes označovaný za jedno z deseti nejlepších těles na světě. Od začátku mu vtiskli parametry mimořádné souhry, blízké až komorní hudbě, zároveň dynamického, avšak homogenního symfonického zvuku.
Iván Fischer navíc vyznává přesvědčení, že člověk má hrát hudbu, kterou miluje. Proto prý uvádí jen skladby, s nimiž se ztotožňuje. V minulosti orchestr pod Fischerovým vedením několikrát vystoupil na festivalu Pražské jaro.
