Opera, již zkomponoval šedesátiletý Australan Brett Dean na libreto Kanaďana Matthewa Jocelyna, měla v newyorské Met premiéru minulý měsíc jako poslední inscenace sezony. Živě ji díky společnosti Aerofilms bude tuto sobotu přenášet 19 českých kin včetně pražského Světozoru a Aera nebo brněnské Scaly. Možnost vidět Hamleta v biografu se zopakuje ještě ze záznamu 12. a 19. června.
Diváci mohou být lecčím překvapeni. V orchestru usedne hráč na akordeon, další budou v jednu chvíli šustit se staniolovým papírem nebo šmirglpapírem, případně o sebe tlouct kameny. Také libreto neodpovídá Shakespearově tragédii, připomíná spíš koláž různých verzí Hamleta. Autor dokonce bere postavám repliky a přiřazuje je jiným.
Může to působit šíleně, ale má to svůj důvod, tak jako Hamlet své šílenství jen předstírá, přirovnává agentura AP.
"Hned na začátku jsem Brettovi říkal, že nic jako definitivní Hamlet neexistuje. Za Shakespearova života vyšly tři verze," říká autor libreta Jocelyn. Tragédie o Hamletovi vychází ze starodávného skandinávského příběhu, podobné lze ale najít také v italské, španělské nebo byzantské literatuře. Všechna existující vydání Shakespearova Hamleta pak lze dosledovat ke třem dochovaným renesančním textům, z nichž ani jeden však není Shakespearovým rukopisem.
Nový operní Hamlet měl světovou premiéru před pěti lety na festivalu v anglickém Glyndebourne. Protagonistu stejně jako teď v newyorské Met zpíval britský tenorista Allan Clayton. Pochvaluje si, že libreto staví na hlavu očekávání publika. "Když děláte Hamleta, leckdo si řekne, že tenhle příběh zná, tak na něj půjde. V tomhle ohledu je snazší lidi přitáhnout na Hamleta než na neznámou současnou operu," míní tenorista. "Libreto s tímto prvkem pracuje. A původní látku úplně neničí, jenom ji přepracovává," dodává.
Publikum to pochopí hned zkraje. Claytona poprvé uvidí, když zazpívá "… či nebýt". Slavný monolog prince Hamleta Být, či nebýt se přitom v Shakespearově hře objevuje teprve ve třetím dějství.
Matthew Jocelyn příběh též radikálně proškrtal. V původní verzi by opera trvala skoro šest hodin, v té výsledné zabere necelé tři. "Snažili jsme se z toho udělat rodinný příběh," poznamenává autor libreta. Obětovali například norského prince Fortinbrase, který na samém závěru Shakespearovy tragédie usedl na trůn. Stejně tak autoři oželeli Hamletovu cestu s kamarády ze studentských let Rosencrantzem a Guildensternem do Anglie. Tam jsou v Shakespearově verzi popraveni. V nové opeře oba žijí mnohem déle.
Klíčový ponor do hrdinova svědomí a úvah, zda a jak se pomstít svému strýci Claudiovi za to, že zavraždil Hamletova otce, dánského krále, zprostředkovává hudba hraná dvěma klarinetními trii, trumpetou a perkusemi. Skladatel je rozestavil do lóží, kde se také tu a tam objeví člen pěveckého sboru. Když o sebe perkusista začne tlouct kameny, "slyšíme, jaké je být v Hamletově hlavě", ilustruje Brett Dean.
V orchestřišti se dále nachází osm pěvců, kteří tvoří "jakýsi polosbor, pomyslnou rezonanční komoru, vytváří ozvěnu něčeho, co se řekne nebo zazpívá na jevišti", popisuje skladatel.
Ofélie v podání americké sopranistky Brendy Raeové bude v jednu chvíli zpívat z balkonu. "Spousta lidí, kteří na operu běžně nechodí, mi říkala, jak se jim líbilo sedět v hledišti a mít pocit, že jsou součástí inscenace," popisuje tenorista Clayton ohlasy z Glyndebourne.
Také skladatel Dean tvrdí, že se nesnažil psát náročnou operu pro znalce. Jeho Hamlet má ambici oslovit i ty, kdo soudobou hudbu nesledují, dodává. A například deník New York Times soudí, že se to podařilo: opera je zároveň tradiční a inovativní, elegantní i vášnivá, píše.
Pěvci mají zabílené obličeje trochu jako v japonském tradičním divadle kabuki a výprava plynule přechází ze současnosti do 60. let minulého století. "Tenorista Clayton je melancholický a adekvátně rozhozený. Po celou dobu prakticky neopustí jeviště, ke konci mu po tváři stéká pot," popsal deník. List Financial Times udělil Hamletovi všech pět z pěti hvězdiček, přestože podle něj někteří abonenti o přestávce odešli.
V inscenaci dále účinkují barytonista Rodney Gilfry jako královrah Claudius, mezzosopranistka Sarah Connollyová v roli dánské královny Gertrudy či John Relyea coby duch Hamletova otce.
Diriguje Nicholas Carter, režíroval Neil Armfield. Jedná se o poslední přenos sezony z Metropolitní opery do českých kin. Příští sezonu zahájí 22. října Médea od italského skladatele Luigiho Cherubiniho z konce 18. století.
