Již minulé úterý Rudolfinum aplaudovalo Händelovu oratoriu Mesiáš. Od té doby slavné Halleluiah! v podání pražského orchestru a sboru Collegium 1704 slyšeli lidé v Drážďanech, Versailles, Caen i Antverpách. Tuto středu ansámbl pod vedením dirigenta Václava Lukse zakončí svou malou adventní pouť v belgických Bruggách.
Mesiáš se tematikou hodí jak pro dobu vánoční, tak pro Velikonoce. Bachův současník Händel, v Anglii domestikovaný Němec, který žil v letech 1685 až 1759, v něm anglicky zhudebnil celý Spasitelův příběh.
"Koncert měl obrovsky pozitivní energii, cítil jsem tah od začátku do konce," rekapituluje pražské vystoupení jeden ze čtveřice sólistů Krešimir Stražanac během volného dne před odjezdem na turné. "To je devíza Václava Lukse. A taky důvod, proč jeho soubor v posledních letech získává tolik mezinárodní pozornosti," myslí si barytonista. Jeho jméno figuruje také na nahrávce Mesiáše, kterou letos v březnu Collegiu 1704 vydala francouzská společnost Accent.
"Naše spolupráce začala před pár lety záskokem," vypráví o angažmá na poslední chvíli hovorný Chorvat, který žije ve Stuttgartu. "Byl jsem šokován, pozitivně šokován tím, jak tento soubor pracuje, jaký má zvuk. Zní homogenně a emocionálně. Mám rád, když má zvuk emocionální náboj, nejen preciznost. To mě inspiruje," dodává muž, který Collegium 1704 s Václavem Luksem přirovnává k dobrému partnerovi v tenisové čtyřhře.
Pro Stražanace i jeho kolegu altistu Benna Schachtnera patří Mesiáš neodmyslitelně nejen k předvánočnímu repertoáru. Trumfují se, kolik provedení za rok absolvovali, a shodně docházejí k číslu sedmdesát.
Co vlastně dělá zpěvák v tříhodinovém oratoriu, když zrovna čeká na svůj výstup? Krešimir Stražanac pozoruje publikum. "Když to skladba umožňuje, vyberu si v obecenstvu pár jedinců: dá se poznat, kdo vyzařuje pozitivní energii, takové lidi v publiku si zapamatujete," vypráví.
Pozitivní energie je letos hodně na obou stranách. Marta Fadljevičová, stálá členka sboru Collegium Vocale 1704, zní v telefonu z Antverp nadšeně. Sály jsou prý vyprodané a atmosféra nádherná. "Mám pocit, že se zlepšujeme koncert od koncertu. Václav pečlivě pracuje se zvukem, takže před vystoupením v Caen, v divadelním sálu, kde byla velmi suchá akustika, jsme měli dlouhou a detailní zkoušku," líčí.
Přídavky si obecenstvo vytleská vždy - a vždy je to ono slavné Halleluiah!. Mimochodem v anglosaském světě a spíše už jen v Americe bývá zvykem při tomto triumfálním sboru povstat. Tradice nemá jednoznačné vysvětlení a kolují různé teorie, například že král Jiří II. tak učinil při premiéře díla v roce 1743. Ať už si monarcha spletl sbor s hymnou, nebo si chtěl protáhnout nohy, vstávání se vžilo.
Dítě vyroste v krále
Turné Collegia 1704 zatím neohrozila ani dopravní stávka odborářů ve Francii. "Jízda Paříží se protáhla asi o dvě hodiny, ale to byl jediný zádrhel," hlásí altistka Fadljevičová.
Krešimir Stražanac zase vzpomíná, jak jim minulý rok zrušili let z Krakova do Amsterdamu. "Organizátor byl ale profík a letěli jsme nakonec charterem. Sice na tom soubor tratil výnos z celého jednoho koncertu, ale aspoň jsme si zahráli v Concertgebouw," zmiňuje slavný nizozemský koncertní sál.
Během přejezdů a volných dní se barytonista snaží co nejvíce odpočívat, to je pro hlas důležitější než šála a čepice. Zvlášť když doma toho teď kvůli čtyřměsíčnímu synkovi moc nenaspí.
Oblíbených míst v Mesiášovi má šestatřicetiletý zpěvák hodně. "Spolehlivě mě dojme For unto us a Child is born. Je to sborová část, není to moje árie. Zní velmi prostince, mluví se o tom, jak se narodilo děťátko, ale také jak toto dítě vyroste v krále. A Collegium je sbor, který z toho umí udělat rock’n’roll."
Paříž, respektive Versailles, Antverpy, Drážďany i Bruggy - tam všude se český soubor opakovaně vrací. Podobné turné jako nyní s Mesiášem absolvuje také na jaře, kdy uvede oratorium Sv. Jan Křtitel italského skladatele Alessandra Stradelly. Jedním ze sólistů bude opět Stražanac.
"Spolupráce s Václavem Luksem se rozvíjí. Oratorium od Stradelly je úžasné. Je to šokující skladba: poslední akord zní tak divně, jako když useknete hudbu uprostřed věty. Byl jsem nejistý, jak na to bude publikum reagovat. Ale dávali jsme to v Salcburku a lidé byli úplně v extázi," těší se zpěvák na další angažmá se souborem, jehož interpretace je mu blízká.
Jak je důležité míti Collegium
Collegium 1704 na české scéně funguje 15 let. Za tu dobu se stalo hybatelem, jehož dopad dalece přesahuje rámec staré hudby, a vytvořilo si početnou komunitu příznivců i podporovatelů. Jako jedno z prvních u nás zavedlo nové formy fundraisingu.
Těleso na CD sbírá prostředky formou crowdfundingu - aktuálně lze například přispět na vydání nahrávky rekonstruované Zelenkovy mše. Má atraktivní mecenášský klub. Díky charismatu svého zakladatele Václava Lukse se může pouštět do inovativních forem komunikace s publikem, jako jsou veřejné zkoušky nebo úvody před koncerty. Nezalekne se projektů, jakým byla revitalizace obrovského objektu v pražských Vysočanech.
Takzvaná Collbenka 1704 s kouzlem industriální architektury, zkušebna i prostor k performancím, sice vinou stavu objektu neměla dlouhého trvání, ale letos se ji podařilo obnovit v Holešovicích, v kulturní zóně Hól.
To není jediný úspěch, který si vedle těch uměleckých může Collegium 1704 za letošek připsat. Hledání vhodných zkušebních prostor - noční můra všech orchestrů, jež se netěší pohodlí zřizovatele - zřejmě vedlo obdivuhodně houževnatou manažerku souboru Veroniku Hyksovou, aby se spojila s dalšími podobně vizionářskými dušemi.
Společně pod názvem "Ústředna" vysoutěžili pronájem objektu bývalého kina Vzlet v pražských Vršovicích. O zrekonstruovanou budovu se barokní soubor bude dělit s nezávislým divadlem Vosto5 a kinem Pilotů. Vznikne něco jako produkční dům, kde mají všechny tři subjekty pořádat vlastní představení.
Collegium 1704 by mohlo být úspěšným "zájezdním" souborem - o zahraniční angažmá nemá nouzi. Jde však jinou cestou, a stejně jako jsou hudebníci Václava Lukse globálním fenoménem, funguje Collegium 1704 na úrovni lokální. Jeho přínos pro čtvrť, město, republiku asi žádný ekonom nikdy nevyčíslí, budiž tedy pojmenován alespoň takto.
