Soubor tří úzce souvisejících obrazů slavného malíře Františka Kupky bude od úterý vystavovat Muzeum Kampa. Podle kurátorky Heleny Musilové tři malby se stejným názvem Vanoucí modře demonstrují Kupkovu ideu nekonečného, stále se opakujícího pohybu, který je zachycen pomocí propojených a kontrastních barevných hmot evokujících pohyb mořských vln.

Muzeum Kampa zároveň zahajuje prezentaci největší plastiky významného českého tvůrce druhé poloviny 20. století, Karla Malicha, jež byla loni náhodně nalezena na plzeňské vysoké škole. Malich ji vytvořil koncem 70. let pro menzu kolejí na Lochotíně; její hodnotu si během dalších let nikdo neuvědomoval a artefakt byl schován za skříněmi. Prostřednictvím drátěných křivek znázorňuje vztah lidské postavy a vzdušných vírů.

Je to dílo, které má všechny kvality Malichovy tvorby, a na výstavě je prezentováno s průřezem jeho tvorby z posledních let a s Černobílou plastikou z poloviny 60. let, jíž Malich uvedl v roce 1967 v Guggenheimově muzeu, uvedl historik umění Karel Srp.

Tři Kupkova díla byla pro výstavu zapůjčena ze sbírky moderního umění pařížského Centre Pompidou, z Národní galerie v Praze a ze soukromé sbírky v Londýně. V Praze byly tři malby naposledy spolu prezentovány v roce 1946 na Kupkově retrospektivě v Mánesu, o 30 let později v newyorském Guggenheimově muzeu. Na aktuální výstavě malby doplňují kresby k těmto obrazům či obraz Černý ovál zapůjčený taktéž z pařížského muzea.

Muzeum Kampa na dílech autora českého původu a průkopníka malířské abstrakce Františka Kupky stojí. Základ sbírky muzea i jeho expozice tvoří Kupkova díla získaná zakladatelkou muzea Medou Mládkovou.

Kromě stálé expozice jeho děl muzeum pořádá i dočasné výstavy z jeho díla. Ty umožňují na dílčích aspektech dobře studovat jeho tvorbu, jeho myšlenky, což je i případ výstavy Vanoucí modře, řekla kurátorka muzea Helena Musilová. Výstavu vnímáme jako určitou součást stálé expozice, kterou jsme se rozhodli po několika letech přeinstalovat, ukázat jiné vztahy v Kupkově tvorbě, doplnila.

Expozice podle ní na malém prostoru dobře ukazuje postup Kupkova uvažování o malbě. První místnost je věnovaná figuře, na tamních dílech lze vidět, jak malíř došel k abstraktnímu vyjádření skrze zobrazování lidské postavy. Druhá místnost ukazuje dva paralelně existující Kupkovy postupy - amorfní vyjádření, jemuž dominuje obraz Amorfa - Teplá chromatika z roku 1912; pandán k amorfnímu vyjádření tvoří konstruktivní tendence. Třetí místnost je postavená na formálních aspektech Kupkovy tvorby a předznamenává výstavu Vanoucí modře, uvedla kurátorka.