V patře si návštěvníci též mohou prohlédnout dříve zakryté nástěnné malby z 19. století s historickými výjevy z českých dějin, které vytvořili žáci rakouského malíře Christiana Rubena z pražské Akademie výtvarných umění jako Josef Matyáš Trenkwald nebo Emil Johann Lauffer. Znázorňují založení Karlovy univerzity, bitvu u Lipan či smrt Václava IV.
To hlavní se však odehrává v přízemí. S nápadem vystavit díla dvaašedesátiletého rodáka z Nového Města na Moravě Jiřího Štourače přišlo ještě bývalé složení Správy Pražského hradu. Po změně prezidenta nicméně padlo rozhodnutí, že podobu přehlídky jako kurátor zformuje uznávaný architekt Norbert Schmidt.
Obrazy umístil do dvou přízemních sálů letohrádku. Tomu prvnímu dominují motivy středomořské architektury, interiérů a zátiší. Ve druhé místnosti se nacházejí velkoformátová plátna s figurálními motivy.
Štourač často portrétuje blízké osoby, avšak umísťuje je do idealizovaného, stylizovaného bezčasí. Jeho malby připomínají snové, archetypální scény. Často znázorňuje lidi v jakémsi hlubším rozpoložení, hledící do dálky či pomyslného nitra věcí. Renesanční motivy kombinuje s geometrií a současnými vlivy. Využívá tlumených barev, někdy pracuje například s motivem světla dopadajícího oknem do místnosti. Jeho díla vycházejí "z iniciačního zážitku okouzlení apeninským sluncem a starými vlašskými mistry", shrnuje kurátor Schmidt.
Podle něj výtvarník navazuje na tradice takzvané imaginativní a metafyzické malby. "Je pro mě veliká čest v této Itálii v Praze vystavovat," řekl při zahájení výstavy Štourač. "Kouskem Itálie v Čechách" má na mysli Královský letohrádek. Belveder nechal kolem poloviny 16. století zbudovat císař Ferdinand I. Habsburský italským stavitelem Paolem della Stellou.
Kontrastně ke klidnému obsahu pak v poslední části přehlídky působí série Štouračových černobílých uhlových ilustrací ke známé knize Mor od Alberta Camuse. Vznikly v letech 2017 až 2018, tedy ještě před vypuknutím pandemie koronaviru. Když v minulosti v italských městech vypukly smrtelné nemoci, renesanční venkovské vily podobné pražskému Belvederu sloužily na dlouhé měsíce jako bezpečné útočiště.
Jiří Štourač má k Itálii a jejímu umění vztah. Vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění, kde v 90. letech působil jako asistent v ateliéru kresby u Jitky Svobodové. Zprvu také skutečně především kreslil, než se kolem přelomu tisíciletí přeorientoval na velkoformátové malby. Živil se knižní ilustrací, scénografií a restaurováním středověkých nástěnných maleb či barokních fresek.
Už začátkem 90. let podnikl poutní cestu do španělského Santiaga de Compostela, roku 1999 vydal v Karmelitánském nakladatelství knihu nazvanou Cestopisné poznámky. Výrazně ho ovlivnila tvorba Piera della Francescy z 15. století nebo klasika moderního umění Jiřího Zrzavého, uvádí jeho profil na webu Artlist.cz.
Vloni měl Štourač rozsáhlou výstavu v Litomyšli. Žije a tvoří v Bystrém u Poličky.
Přehlídku jeho děl, která je otevřena denně vždy od 10 do 18 hodin, pořádá Kancelář prezidenta republiky se Správou Pražského hradu. Na pozici jejího šéfa nový prezident Petr Pavel počítá s Vladimírem Sonntagem. Hradní kulturní program má mít na starosti historička umění Veronika Wolf, která pracovala v pražské Národní galerii.
Kultura na Pražském hradě zažila rozmach v 90. letech minulého století, kdy byl prezidentem Václav Havel. Za jeho nástupců Václava Klause, a zejména Miloše Zemana, pozvolna uměleckých akcí na Hradě spíše ubývalo.
Dle nové kancléřky Jany Vohralíkové neplánuje Hrad žádnou velkou akci, při níž by se celý otevřel najednou. Půjde o postupné zpřístupňování. "Otevírání bude kontinuální proces, který bude lákat lidi na nejrůznější překvapení na Pražském hradě," říká.
Josef Pleskot, jehož si prezident Pavel vybral jako svého hradního architekta, se nicméně sousloví "otevírání Pražského hradu" nechce vzdát. "Já ho mám ustáleno ve své hlavě už z dob prezidentování dvou předcházejících pánů, a zejména toho předchozího," říká s odkazem na Václava Havla. "Pořád se o tom mluvilo, jak se Pražský hrad zavírá, zatímco za Havla se otevíral. Je třeba vrátit se k tomu způsobu předávání zase zpátky veřejnosti a k užívání veřejnosti a myslím to opravdu smrtelně vážně," dodává Pleskot.
Ten k výstavě děl Jiřího Štourače napsal krátké průvodní slovo. "Otevíráme Pražský hrad. V našem domě jsme sice ještě nestačili dokonale uklidit, ale co na tom, jste nám vzácní. Setkáte se s historií, která se ukrývá ve vzdech a hovoří," vzkazuje v něm návštěvníkům.
