Ivan Trojan je Bůh. Rád si upravuje role, své postavy má tendenci vylepšovat
Příběhy obyčejného šílenství
Název úspěšné divadelní hry a následného koprodukčního česko-německo-slovenského snímku Příběhy obyčejného šílenství by klidně mohl být definicí mnoha rolí, které Ivan Trojan ztvárnil na plátně i na jevišti.
Autor projektu Petr Zelenka roli třiatřicetiletého letištního skladníka Petra napsal Trojanovi na míru už v Dejvickém divadle, byla to jeho první tamní režie a v roce 2001 za hru obdržel Cenu Alfréda Radoka. Dramatik a scenárista proslulý různými mystifikacemi a hrátkami s divákem či žánry se pak ve filmové verzi oproti svým starším snímkům představil v trochu uměřenější, smutnější poloze. A ukázalo se, že přepis divadelní hry na plátno může mít své limity.
Trojan brázdící letiště ve svém vozíku už tu nemá řadu replik s potenciálem zlidovět. I přijetí filmových Příběhů obyčejného šílenství bylo rozporuplné. Pro jedny Trojanova dosud životní role, pro jiné už ne tak přesvědčivý výkon.
Právě se děje
ŽIVĚ
Slavia - Fenerbahce. Velký tahák Evropské ligy, Slavia hostí Mourinhovy svěřence
Sametovější a něžnější. Brněnská kapela Květy pokřtí svou desátou desku
Putin se omluvil Merkelové za schůzku s labradorem. Netušil prý, že se psů bojí
ŽIVĚ
Kyjev - Plzeň 0:1. Viktoria přes nápor soupeře drží nadějný výsledek
