Zemřel Zlatý slavík a fanfarón Waldemar Matuška

Kultura Kultura, Red Kul
31. 5. 2009 15:50
Hvězdě Semaforu bylo 76 let. Zradilo ji srdce

St. Petersburg (USA) - Na Floridě zemřel v sobotu v nedožitých šestasedmdesáti letech Waldemar Matuška, jeden z nejoblíbenějších českých zpěváků 60. až 80. let. Příčinou úmrtí byl zápal plic a selhání srdce. Poslední rozloučení se podle rodiny uskuteční v Praze.

Jeho syn Waldemar řekl, že otec zemřel po dlouhé nemoci a po statečném boji. Slavný zpěvák a divadelní i filmový herec dlouhodobě trpěl těžkým astmatem. "Příčin bylo moc, akutně zápal plic, nakonec mu selhalo srdce," uvedl syn.

Když v šedesátých letech minulého století vyběhl na pódium, působil jako zjevení. Měl "chuligánský" sex-appeal, uhrančivé oči, energii. Příliš se nehodil mezi školené hlasy, vždy působil jako protiklad pracovitého Karla Gotta - ostatně oba "rozdělovali" české posluchače podobně jako za hranicemi Beatles a Rolling Stones.

Matuškův příběh je i příběhem českého národa a jeho vyjednávání s mocí. Do pop-music i na divadlo přišel se vzdorně neoholenými vousy, tuláckým banjem a jiskrou v oku - a záhy se stal milovaným Waldou, o kterém kolovaly desítky více či méně pravdivých historek. Ztuhlost režimu nenabourával svou angažovaností, ale spíš živočišnou spontaneitou, muzikálností i prostořekostí.

Waldemar Matuška na snímku z roku 2007
Waldemar Matuška na snímku z roku 2007 | Foto: korzo

Invaze a sedmdesátá léta ale z flámy, fanfaróna a desperáta postupně udělala spíše chalupáře a Kamaráda Táborových Ohňů, který objížděl republiku na nekonečných šňůrách za dozoru funkcionářů.

Ukončil spolupráci s Karlem Hybšem, universální šlágry vyměnil za čistou country a jeho projev to zploštilo. Přesto si zachoval dost svobody, aby pořád vyčníval z šedi totalitní zábavy.

Když se s rodinou v roce 1986 rozhodli pro emigraci, pro některé už se mohl zdát součást establishmentu, ale tímto gestem dal jasně najevo, že už normalizační zatuchlost a kompromisy nehodlá snášet.

Reakce komunistického režimu byla také téměř hysterická. Matuškovy písně se nesměly hrát v rozhlase, do stoupy putovala připravená deska s názvem Jsem svým pánem, z titulní písně seriálu Chalupáři byl vymazán zpěvákův hlas.

Matuška v USA pořádal koncerty pro krajany a vydával zde desky. Ale bývalé slávy už nikdy nedosáhl a návrat na českou scénu se už nekonal.

Do vlasti se nicméně po roce 1989 opakovaně vracel; naposledy v roce 2007, kdy také 2. července v den svých 75. narozenin naposledy v pražské Ta Fantastice vystoupil před publikem.

Do sklárny a do sboru

Hudební nadání i dramatický talent zdědil asi Matuška po matce - zpěvačce vídeňských operetních divadel. Do školního sboru ho ale nepustili a ze zpěvu měl na vysvědčení několikrát čtyřku.

Vyučil se sklářem a nastoupil do Moserovky v Karlových Varech. Kvůli slabým plicím se však musel sklářské píšťaly vzdát. V roce 1950 zkusil štěstí ve Státním souboru písní a tanců. Hrál v různých kapelách folklór, dechovku i taneční hudbu, po vojně dělal tajemníka chebského Okresního domu osvěty.

Na konci 50. let se přesunul do Prahy, vystupoval v Redutě, v kavárně Vltava, pořád jezdil s Mambo kvintetem po tancovačkách mimo metropoli.

Foto: Aktuálně.cz

Zásadní okamžik přišel s nástupem do Semaforu. V únoru 1960 už stál na jevišti ve hře Člověk z půdy a ačkoliv zpíval ve sboru, okamžitě na sebe upoutal pozornost.

Pak se Suchý se Šlitrem rozhodli pro písničkové představení Zuzana je sama doma. Premiéra byla v květnu téhož roku a záhy přišlo první Matuškovo hvězdné období. První hit Suvenýr následovala Árie měsíce, Klokočí, Písnička pro Zuzanu.

Zlatý slavík

Všestrannost a mužný baryton širokého rozsahu ještě umocňovalo jeho charisma. Zpíval také duety, ty nejznámější s Evou Pilarovou. Jejich song Ach, ta láska nebeská byl vyhlášen písní roku a tentýž rok - 1962 - získal Matuška při premiéře ankety i svého prvního Zlatého slavíka; druhého dostal v roce 1967, několikrát byl druhý.

Po dvou sezonách v Semaforu přešel v roce 1963 do Rokoka, kde se sice musel obejít bez Suchého a Šlitra, ale dostal prostor k ještě univerzálnějšímu projevu.

"Mohl si vzít písničku po Dylanovi, Sinatrovi, Trinim Lopezovi nebo z West Side Story, nechat si udělat od svých kamarádu Iva Fischera nebo Jana Schneidera text - a do měsíce to znal každý," napsal o této době publicista Jiří Černý.

K jeho slavným písním v repertoáru přibyly české verze zahraničních songů; asi největším hitem byli Slavíci z Madridu (Rossignol anglais) původně od francouzského zpěváka Huguese Aufraye.

V Rokoku obstál i herecky a v hlavních rolích; posléze hostoval také v Národním divadle. Z Rokoka pak odešel se skupinou Mefisto, spolupracoval i s orchestrem Václava Hybše.

Zpíval v pařížské Olympii i v londýnské Albert Hall. Se skupinou K.T.O. byl několikrát na festivalu v Nashvillu. To už ale byla doba malých divadel a svobody 60. let pryč.

Herecký talent

Herecký talent uplatnil Matuška i ve 22 filmech. Ceněná je jeho role sedláka v Jasného filmu Všichni dobří rodáci (1968), ale častěji zářil v komediích, kde také často zpíval. De facto sám sebe hrál v hudební Podskalského Noci na Karlštejně (1973), slavné jsou už jeho role v semaforském snímku Kdyby tisíc klarinetů (1965), ve filmech Limonádový Joe (1964) či Fantom Morisvillu (1966).

Matuška se narodil 2. července 1932 v Košicích. Byl třikrát ženatý, se svou poslední manželkou, zpěvačkou Olgou Blechovou, se oženil v roce 1976. V prvním manželství se mu narodil syn Mirek, ve třetím Waldemar.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

před 10 hodinami

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy