Všechno je zas báječné: Britney dělá obyčejný Circus

Jan Pomuk Štěpánek (Deník Metro)
12. 12. 2008 11:45
Nové album se vrací k jistotám
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Proč a jak vlastně psát o Britney Spears? Lze k jejímu životu on-line přenášenému do všech koutů světa dodat něco, co by se dokázalo vymanit z banality a plakátovitosti světa, ve kterém žije?

Ostatně i její revolta proti světu, ve kterém žila, vzpoura, která ji připravila o miliony, děti, soudnost, postavu a na čas i o vlasy, skončila sežvýkána do snadno uchopitelného marketingového produktu, jehož cílem je podpora nové desky.

Její hluboká krize dostala v hledáčku kamer až banální vyznění story o polepšené hříšnici. Utrpení a tápání přestárlého, ale nezralého dítěte se zploštilo do lineárního příběhu o tom, že ze dna vede cesta už jen nahoru. A že se člověk nemá vzdávat. Srdíčko, štěstíčko, slzečky, poteček.

Pokud psát (a číst) o Britney, pak je třeba hledat mezi řádky; snažit se víc než to, co Britney svou hudbou a konáním říká, odpozorovat, co se za tím skrývá. Ne, nejde o to prokouknout falešné pozlátko popového velkobyznysu - to už ostatně zvládají i její teen-fanoušci, kteří jsou dnes ve velké míře schopní správně chápat vše kolem Britney jako skvěle zprodukovanou pohádku.

Britney Spears - Circus

A co se tedy z nového alba Circus dá mezi řádky vyčíst? Především to, že kolem ní začíná obcházet syndrom Michaela Jacksona (nebo Václava Klause, chcete-li). Tedy ztráta kontaktu s realitou doprovázená chorobným egocentrismem, který na této desce i v rámci v středoproudého popu přesahuje běžné parametry hry a nadsázky.

Hned úvodem se Britney prohlásí za "popovou královnu" a chvíli na to tvrdí: "Holky, kluci, všichni sní o tom, že se se mnou vyspí." Jindy vpálí celému světu do tváře: "Já nesnáším vás, vy nesnášíte mě. Ale stejně mě pořád posloucháte" - čímž asi myslí jen ty zlé lidi, ne její fanoušky. 

Foto: Aktuálně.cz

Na desce se jednou vidí jako svůdná zralá dračice v kostýmku dominy, jindy se snaží vrátit se o deset let zpět do role lolitkovsky svůdné školačky. Těžko jí kdo uvěří aspoň jedno, ale je to aspoň zábavné. Když ale žena na prahu třicítky dětským hlasem infantilně kníká do mikrofonu cosi jako "Ňuňuň, ťuťuťu, maminka tě má ráda" (Mmm Papi), není to ani dojemné, ani chytlavé, natož sexy. 

Těch rolí je zkrátka na Britney příliš; a čím víc se jich snaží hrát, tím méně úspěšně hraje i ty, které jí dříve šly. V tom je ona zmiňovaná nestřídmost, která z meziřádek doslova křičí.

Stejně jako jediné zajímavé na Britney zůstává to nevyřčené, nechtěné a mimoděk prozrazené, i hudebně je zajímavá jen tehdy, když je vykolejená, nesoustředěná, nejistá. Když se stroj zadrhne a snad omylem se pustí do sfér, které by jindy ustrašeně obešel.

Loni, tedy v době, kdy světem rezonovaly její skandály a kdy budila jen posměch, nebo lítost, vydala zajímavě znějící desku Blackout. Album s prodejem lehce převyšujícím tři miliony kusů je možná v intencích její kariéry komerční propadák, ale když nic jiného, nabídla v rámci svých možností a v rámci svého stylu překvapivě progresivní electro-pop. 

Foto: Reuters
Čtěte také:
Sukničkář vytáhl Britney Spears na první místo
Z h**** bič neupleteš. Pokud nejsi Britney Spears
Hříšnice Britney si z videocen MTV odnesla tři trofeje

Nathaniel Hills aka Danja, žák samotného Timbalanda, tu spolu se švédskými producentskými hvězdami Christianem Karlssonem a Pontusem  Winnbergem bez skrupulí sahali po zajímavých zvukových a melodických motivech, které po sobě zanechal v Berlíně uhynuvší electroclash, pouštěli se do neotřelých melodických i rytmických struktur, a přitom zůstávali popově srozumitelní a čitelní.

Circus je v tomto ohledu stejný, ale zvukově je návratem před Blackout, což je škoda. Britney si ponechala většinu z desítek zvukových mágů, kteří jí ukuchtili Blackout, ale tentokrát byli drženi mnohem víc zkrátka.

Foto: Aktuálně.cz

Na Blackout šlo o to zaujmout, jakkoliv. Nejistá doba si žádá odvážné činy. Nyní jde zase o to se stejnou úporností předstírat, že všechno je jako v dobách na počátku milénia. A sbírat ceny a poklony za vnitřní sílu, se kterou se vrátila na scénu.

Paradoxně je Blackout mnohem sebevědomějším produktem než sebevědomě se tvářící, ale pohříchu na jistoty hrající Circus. Je ale fér přiznat, že kromě profesionálně bezchybné, byť předvídatelné producentské práce jsou i tady skladby, které svou odlišností mile překvapí. 

Unusual You je houseovým rytmem podkreslená balada se zajímavou melodií a nadýchanými aranžemi. Být to z francouzské elektronické scény před deseti lety, je to možná v klubech hit. Zvukovou pestrost nelze odepřít ani příjemně rozostřené Mannequin.

Rekordmanka Britney

Jak se dalo čekat, Circus okamžitě po vydání vyletěl na první místo americké albové hitparády Billboard 200 s 505 tisíci prodanými kopiemi. Díky tomu se Britney stala jediným interpretem v historii sčítání výsledků firmou Nielsen Soundscan (tedy od roku 1991) se čtyřmi alby, které v prvním týdnu debutovaly s prodejem větším než půl milionu. Tři půlmilionové starty se povedly pouze čtyřem jiným: Garth Brooksovi a rapperům Jay-Z, 2Pac a 50 Cent. 

Za pozornost stojí i Blur, studie ranní kocoviny s krémovou melodií odkazující k rané Madonně. Tady se navíc z předvídatelných mustrů vymyká zajímavě pojatá rytmika a nápaditě vrstvené aranže, které ze sebezpytné terapie dělají docela slušný vzor pro moderně znějící pop; zde Britney a její tým hledí sebevědomě do budoucnosti žánru.

Říká se, že jen drcená oliva ze sebe vydá to nejlepší. V případě drcené Britney to byla loňská deska Blackout. Jenže co pak s rozdrcenou olivou? Vyplivnout? I to se Britney mohlo velmi snadno stát. Nebo vydrcenou olivu donekonečna žvýkat, přemílat v puse a myslet si, kdoví jak báječně nechutná. Britney je (a musí být) ráda, že není vyplivnutou olivou. Malý velký příběh punkové revoluce v samotném lůně popu je tak u konce. Jinak to ani dopadnout nemohlo. Revoluce požírá své děti a tohle dítě je za to jen rádo. 

Buďme rádi i za Britney, že to přežila a že snad má, co chce. Nebo si myslí, že chce. Kdo ví. A co se hudby týče, ta je v tom celém asi nejméně důležitá. Možná, že až si zas Britney udělá ze života skutečný cirkus, dojde zase na chrabré producentské činy.

Ale na světě je tolik dobré hudby, že kvůli další nadějně znějící desce jako Blackout je zbytečné nechat sebestředné děcko ničit si život před zraky celého světa.

Britney Spears: Circus. CD, 46 minut. Vydává Sony BMG, 2008.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Nash začala Světový pohár v cyklokrosu druhým místem v Iowě

Kateřina Nash dojela na úvod Světového poháru v cyklokrosu v Iowa City druhá. Českou závodnici porazila jen Kanaďanka Maghalie Rochetteová, která vybojovala první vítězství v seriálu, přestože hned v úvodním kole na písčitém úseku spadla. Nash ztratila na vítězku sedm sekund.

 

Mezi muži vyhrál při svém debutu v elitní kategorii Světového poháru jednadvacetiletý Belgičan Eli Iserbyt. Čeští reprezentanti v závodě nestartovali.

 

Nash, která žije v USA, navázala druhým místem na předloňský triumf v Iowa City. Třetí Američanku Claru Honsingerovou za sebou jednačtyřicetiletá rodačka z Prachatic nechala o osm sekund.

 

Úvodní závod sezony vynechaly úřadující trojnásobná mistryně světa Belgičanka Sanne Cantová a vítězka uplynulého ročníku Světového poháru Nizozemka Marianne Vosová.

 

Bývalý mistr světa do 23 let Iserbyt vedl belgickou ofenzivu v Iowě. Zástupci cyklokrosové velmoci obsadili prvních pět míst a v nejlepší patnáctce jich bylo třináct. Iserbyt vyhrál s velkým náskokem 54 sekund před Toonem Aertsem.

 

Další závod Světového poháru se pojede za týden v americkém Waterloo, v listopadu seriál zavítá do Tábora.

 

Úvodní závod Světového poháru v cyklokrosu v Iowa City (USA):

Muži: 1. Iserbyt 1:05:27, 2. Toon Aerts -54, 3. Soete, 4. Vermeersch oba -1:00, 5. Sweeck (všichni Belg.) -1:01, 6. Van der Haar (Niz.) -1:25.

Ženy: 1. Rochetteová (Kan.) 46:23, 2. Nash (ČR) -7, 3. Honsingerová (USA) -15, 4. Van der Heijdenová (Niz.) -25, 5. Richardsová (Brit.) -32, 6. Kaptheijnsová (Niz.) -44.

Další zprávy