Čtyři roky starý spor se teď dostal k soudu k Dublinu, kam šestačtyřicetiletý Bono přišel znovu dosvědčit, že klobouk, ve kterém je zachycen na obalu desky Rattle and Hum, nikdy nedal vizážistce Lole Cashmanové.
Do pře o klobouk starý bez mála dvacet let, náušnice a další oblečení, které kapela nosila na turné k desce Johua Tree v roce 1987, se U2 pustili poté, co jejich bývalá vizážistka tyto relikvie chtěla v síni Christie's vydražit.
Právník kapely se na ni v roce 2002 obrátil, aby aukci zastavila a všechny věci - jejichž cena je dnes odhadována na 5000 eur - vrátila. Vizážistka však odmítla s tím, že je dostala a může s nimi nakládat, jak chce.
U2 ji zažalovali a Cashmanová loni soud o navrácení memorabilií prohrála; místo naplnění rozsudku se však pustila do dalšího procesu, který teď probíhá v Dublinu.
"Celý spor je bizarní, není co řešit. Má něco, co je naše. Měla by nám všechny ty věci vrátit," řekl nyní před soudem svědek Bono.
Cashmanová tvrdí, že klobouk, kalhoty a další garderóbu U2 dostala v roce 1988. Bono to odmítá: říká, že se měla jen postarat o převoz věcí. Na Cashmanovou, která dozorovala image kapely, Bono vzpomínal jako na excentrickou ženu, jež chtěla pořád nosit jeho oblečení.
Prý jí to toleroval, protože si jí vážil coby schopné a nápadité stylistky, kterou U2 potřebovali při přelomovém turné k desce Joshua Tree po Spojených státech. Kapelu opustila o osm měsíců později; to, že věci má, se zjistilo až v roce 1992.
"Byl to můj nápad nosit stetson. Představil jsem se v něm světu jako člověk se smyslem pro ironii. Ten klobouk se stal součástí historie kapely. Je to ikona," prohlásil u soudu rezolutně Bono.
