Těžko říct, jakou show si pod přívlastkem „heavy entertainment“ konkrétně představit. Patrně ohromující a nezapomenutelnou, na kterou Robbie Williams v roli humorně sebestředné a extrovertní hvězdy zve v úvodní skladbě. A dostojí svého slova? V zásadě ano.
Falešně láskyplná děkovná řeč desku také uzavírá a tehdy je Robbie ještě povýšenější, i když samozřejmě stále v nadsázce. Ostatně řada nejsilnějších songů Williamsova nového alba – a že jich není málo – je plná přehnaného humoru, ironie a posměvačné kritiky. Že jimi zpěvák ve skutečnosti maskuje hluboké pochybnosti o sobě samém, je už věc jiná.
Leccos ukrývá také píseň Party Like a Russian, hlavní singl desky. Jeho ruská tematika možná leckterému českému posluchači napřed nebude po chuti, navíc když Williams popřel, že by snad šlo o kritiku Putinovy vlády. Jenže ztvárnění takřka carské zhýralosti v klipu, slovní metafora s matrjoškami či narážky na bezmezné bohatství hrstky vyvolených hovoří jasně a našincův počáteční odpor tak rychle zaženou.
Dvaačtyřicetiletý Williams je také až překvapivě otevřený. V povedené Love My Life nebo výrazně energických Bruce Lee a Motherfucker jasně odkrývá své psychické strasti, které ho celá léta provázejí – kromě nedostatku sebedůvěry také přecitlivělost a sklon k závislostem. Ostatně už z fotografie na obalu, kde stojí sám proti sobě v boxerském ringu, je jasné, že svůj vnitřní boj ještě nemá vyhraný.
Hudebně se nebojí přitvrdit nebo se naopak přihlásit k odkazu klasického britpopu, nicméně většinou se drží svého typického stylu. Desce také prospívá vliv americko-kanadského písničkáře Rufuse Winwrighta, který se autorsky i pěvecky podílel na psychedelicky absurdním Hotelu Crazy, perle druhé půlky alba, a ruku k dílu přiložil ještě v Sensational. Převažující hity naštěstí zcela zastíní zbylých pár „vycpávkových“ písní jako Mixed Signals nebo pop-funkovou Sensitive.
Po dvou oficiálních kompilacích a jednom jazzovém albu se Robbie Williams vrací s plnohodnotnou pop-rockovou novinkou. Je dospělejší, upřímnější a vyrovnanější, ale pořád stejně zábavný a charismatický. Jeho psychické trable jsou mu zásadní inspiraci a Heavy Entertainment Show by mu boj s nimi mohla pomoct vyhrát. Snad bude mít co říci i pak.