Budapešť - Eugene Hutz je charizmatická postava a vůdčí osobnost americké gipsy-punkové kapely Gogol Bordello. Po úspěšném koncertě na hlavním pódiu maďarském festivalu Sziget si ještě večer v Romském stanu střihl spolu s Gipsy.cz hit Romano Hip Hop. A taky stačil poskytnout rozhovor Aktuálně.cz
Co si myslíš o Gipsy.cz a jejich hudbě?
Co si myslíš, že si o nich myslím? Je to kurva dobrý, když někdo na pódiu dělá takhle zasraně dobré umění. Romská kultura má mnoho dimenzí, ale tohle je úplně nová dimenze, kterou dělá Gipsy.cz a kterou taky děláme s Gogol Bordello. Ale moc nás není, protože romská kultura přežívá často v hodně zastaralé podobě. A od nás je to někdy hodně troufalé, ji takhle kuchat. My respektujeme všechny generace před námi, a to je to, co jsme chtěli svým uměním říci. Opravdovou cikánskou hudbu, kterou složili ti nejlepší světoví hudebníci. Jenže my musíme a chceme jít vlastní cestou.
Myslíš, že to, co hrajete vy nebo Gipsy.cz, je tedy cikánská hudba 21. století?
Myslím, že je to bezesporu část toho celkového obrazu. Pokud si projdete práce historiků, najdete tam, že předpovídali zánik romské kultury už před sto padesáti lety. Ale to se nikdy nestalo. A když tedy někdo hovoří o úpadku, tak to je pěkná hovadina. Ta kultura nikdy nezanikla ani nepoklesla a pokračuje a znovu se rodí. To je přesně to, co děláme.
Gogol Bordello v Praze
- Gogol Bordello vystoupí 24. listopadu 2007 v pražském divadle Archa
- Dokumentární film The Pied Piper of Hutzovina můžete vidět 18. - 22. řijna 2007 na festivalu Music on Film - Film on Music v Praze
Takže by mohli Gogol Bordello s Gipsy.cz v brzké době odehrát nějaké koncerty?
Samozřejmě. Určitě.
Ty jsi také ve spojení s dalším českým umělcem. Pavla Fleicher natočila film The Pied Piper of Hutzovina o tvé cestě po východní Evropě a Rusku. Líbí se ti ten film?
Jasně, že se mi líbí. Myslím, že je někdy dobré prostě vypadnout a natáčet věci tak, jak jsou. Jako umělec, který neustále musí mít nad věcmi kontrolu, a rámovat je do určité skladby. Takže pro mě je být ve filmu a být natáčen někým jiným úplně jiná a nová zkušenost. Já jsem totiž většinou ten, který něco neustále tvoří. Ale třeba i při koncertech je dobré občas nechat věci běžet tak, jak jsou. Ten film je úspěšný proto, protože je v první řadě autentický. Zaťukali jsme na cizí dveře a vstoupili bez nějaké přípravy. Nevolali jsme jim, že dorazíme. Všichni cikáni, Romové, moji přátelé kteří film viděli, říkají, že to je nový způsob jak ukázat cikánskou kulturu.
Inspirovala vás nějak ta cesta k tvorbě písní na nové album Super Taranta?
Ano, první čtyři písně určitě. První (Ultimate) jsem napsal na Sibiři, třetí (Zina-Marina) je o východoevropském obchodu se ženami, o kterém jsem předtím nemohl psát. Před pěti nebo šesti lety, když jsi přijel na Ukrajinu, tak jsi mohl vidět tisíce super ženských, ale teď když jsem tam byl, tak jsem si říkal, kde všechny jsou? Už vím, že jsou v Dubaji, Istanbulu nebo v letoviscích na pobřeží Černého moře. Díky cestování se mi dostane spousta informací z první ruky, věci, o kterých jste předtím neměli ani tušení.
Koncertujete také na Ukrajině nebo ve východní Evropě. Dají se nějak srovnat koncerty na Východě s těmi na Západě?
Všichni chtějí vědět jaký je ten rozdíl, ale není to moc jiné. Naše hudba je hudba uvolnění a to se děje všude, kam přijedeme, že si to lidi užívají. Ale samozřejmě, to Srbové jsou kurva ti nejšílenější lidé, které jsem kdy v životě viděl. Ale když jsme třeba koncertovali v Kanadě, tak jsem si říkal: whow, to jsem kurva na Slovensku nebo kde? Lidé mohou na hudbu šílet kdekoliv.
Jediná pomalá píseň na albu Super Taranta! a bezesporu jedna z nejzajimavějších je píseň Alcohol...
No vlastně já jsem ji ani na album nechtěl dávat, ale mí přátelé mě přesvědčili. To je přesně ten typ písně, kterou jsem skládal v autobuse na turné po divoké párty a podle mě nebyla dost dobrá na to, aby byla na albu. Ale přátele mi říkali, že se jim strašně líbí a že by tam měla být. Já jsem si říkal- no tak jim udělám radost, ale když jsem pak poslouchal celou tu desku později, tak sem si říkal, že to byl ale zatraceně dobrý nápad