Na Vánoce před třemi lety připravila Santova prozřetelnost atak na britské hitparády. Alex Turner a Jamie Cook tehdy zajásali nad novými elektrickými kytarami.
Jakmile se pak přidali Andy Nicolson (baskytara) a Matthew Helders (bicí), nebylo co řešit. Jméno čtveřice převzala od kapely Jamieho strýce, který to v 70. letech taky pěkně rozjížděl, a vyrazila dobývat rock´n´rollový svět. Ladies & gentlemen: Arctic Monkeys!
Neuvěřitelé intermezzo
Co přijde, když někdo z pódia mrští po fanoušcích svým demo CD? Obžaloba z ublížení na zdraví? Možná. Jenomže když ho někdo chytí a umístí na web, pak spíš zrod rock´n´rollové hvězdy...
Budou za vámi jezdit přes půl Británie a plnit kluby, budou si zpívat texty songů, které sami ještě neumíte a které jste nikdy nikde nevydali... Všimnou si vás prestižní instituce jako magazín NME či BBC Radio One... Euforie na obou stranách jeviště...
Takhle to probíhá v letech 2003 a 2004. Žádné smlouvy s vydavatelstvím, žádné oficiální nahrávky, žádní producenti a jejich "užitečná" intervence. Teprve v roce 2005 spadnou Arktické opice do pasti nezávislého labelu Domino Records (např. Franz Ferdinand).
Přípravy debutového alba prokládají vydáním dvou singlů, I Bet You Look Good On the Dancefloor a When The Sun Goes Down; oba se vzápětí stávají číslem jedna v britských hitparádách.
Debut Whatever People Say I Am, That's What I'm Not vychází letos 23. ledna a s přehledem boří statistiky prodejnosti: během prvního dne se prodá 118 tisíc výlisků (rekord č. 1) a za necelý týden, k 29. lednu, činí počet alb zmizelých z prodejen 363 tisíc (rekord č. 2). Absolutní rekord - od doby, co to někdo vůbec začal počítat.
