Praha - „Pokud se musíš ptát, co je to jazz, tak ho nikdy nepochopíš," říkal kdysi Louis Armstrong a tato poněkud enigmatická věta se skvěle hodí i při popisu současné generace muzikantů, kteří hledají pro starou hudební formu v 21. století nové cestičky. V blízké době se českému posluchači představí trio projektů, které navazují na nu-jazzovou horečku devadesátých let a pokračují v propojování jazzu a elektronické hudby.
Už tento pátek na festivalu Mladí ladí jazz v Paláci Akropolis vystoupí britský kvartet Portico Quartet, o devět dní později dorazí na stejné místo Stuart McCallum ze Cinematic Orchestra a 23. května zahraje v Lucerna Music Baru anglicko-kolumbijský hudebník Quantic se svým bandem.
Svět elektroniky není tak dogmatický jako jazz
Portico Quartet z Londýna mluví o své hudbě jako o post-jazzu a jejich dravému stylu dominuje zvuk plochého bubínku jménem Hang, který vynalezli ve Švýcarsku na začátku tisíciletí a jež spojuje perkusivní i melodické hudební elementy. Kvartet vznikl v roce 2005 a další dva roky piloval svůj styl pouličním hraním před londýnským Národním divadlem. Jejich debutové album Knee-Deep in the North Sea bylo nominováno na prestižní cenu Mercury Prize a ocitlo se tak v dvanáctce nejlepších britských alb roku 2008. (Trofej ten rok nakonec uzmuli Elbow za Seldom Seen Kid.)
Mladí jazzmani se k tradici staví velmi otevřeně a rádi ji míchají s vlivy současné populární hudby z okrajů. Zatímco první dvě desky měly blízko k atmosféře a experimentů Radiohead, jejich letošní třetí eponymní album prozrazuje vlivy současné elektronické hudby a je plné dekonstruovaných rytmů ve stylu Buriala nebo Flying Lotuse.
„Svět elektronické hudby je v současnosti méně dogmatický než jazz," prohlásil bubeník Keir Vine v rozhovoru pro magazín The Stool Pigeon, „a nám to dává možnost dělat si v něm cokoliv, co se nám zamane."
Naživo jsou Portico Quartet syntézou skvělých instrumentálních výkonů a sofistikovaných jazzových postupů, které ale míchají s abstraktními rytmy dubstepové generace a postrockovou dynamikou tichých a hlučných pasáží. Portico Quartet se do Prahy vrací skoro přesně po roce, tentokrát zahrají na druhém ze čtyřech koncertních večerů festivalu Mladí ladí jazz. Ten do žižkovského Paláce Akropolis přiveze třeba také maďarsko-německou dvojici Tony Lakatosh (saxofon) a Alex Schlosser (trumpeta) nebo rakouské duo Hellbrock-Frick. Poslední koncert ve čtvrtek 3. května se bude křtít nové CD Idy Kelarové Šunen Savore a předají se ceny mladým jazzovým hudebníkům. Kdo by nestihl pražský koncert Portico Quartet, může je slyšet živě i v létě na Colours of Ostrava.
Kytara na sto způsobů
Po triumfálním lednovém koncertu Cinematic Orchestra se do Prahy poslední dubnový den vrací jejich kytarista Stuart McCallum se svým bandem. Ten pro změnu popisuje svoji hudbu jako „alternativní jazz" v němž se staré formy potkávají s postupy DJské kultury a ambientu. „Je to jako setkání The Cinematic Orchestra s Brianem Eno a Milesem Davisem v éře In a Silent Way," napsal o McCallumově tvorbě deník Guardian.
Do sestavy u nás hodně oblíbeným Cinematic Orchestra McCallum přibyl před osmi lety a podílel se na natáčení posledního alba Ma Fleur i živáku Live at the Royal Albert Hall. Prsty má i v hudbě k dokumentu The Crimson Wing, remixu pro Radiohead nebo červnové novince In Motion #1 shrnující singly a kolaborace z posledních let. Do Prahy ostatně s McCallumem dorazí ještě jeden člen Cinematic Orchestra - bubeník Luke Flowers. O vokály se stará zpěvačka Rioghnach Connolly, nicméně kvartetu pochopitelně vládne McCallumova kytara - akustická i elektrická, obalená v efektech i zcela nahá.
McCallum má za sebou tři studiové desky - Echo Architect (2006), Stuart McCallum (2009) a loňskou Distillation, jejíž název odkazuje na metodu s níž tvoří hudbu. Své kompozice přehrává s muzikanty, nejlepší momenty pak „vydestiluje" z nahrávky a pracuje s nimi při dalším skládání a tak dokola, dokud není úplně spokojený.
Do Paláce Akropolis ho pozval průběžný festival experimentální hudby Music Infinity, na jehož dubnovém vydání vystoupí také japonský kytarista Takeshi Nishimoto známý z působení v post-rockovém duu I'm Not A Gun.
Výbušný jazz z Kolumbie
Další výlet do současných jazzových experimentů je nachystaný na 30. května do Lucerna Music Baru, kde proběhne koncert anglické hudebníka Willa Hollanda vystupujícího pod hlavičkou projektu Quantic. Jeho alba z počátku tisíciletí navazovala na nu-jazzovou a triphopovou horečku devadesátých let, zároveň ale žánrově „vyhovoval" směřování electro-soulového labelu Tru Thoughts, kde vydával i jeho Quantic Soul Orchestra.
Holland žije posledních několik let v Kolumbii a baví se v rytmu latiny a funky, čím dostaly jeho elektronicko-jazzové experimenty novou šťávu. V Jižní Americe dokonce založil s místními muzikanty kapelu The Combo Bárbaro, se kterou dorazí i do Prahy. Návštěvník jejich koncertu se tak může těšit na poněkud energičtější zážitek než bývá na jazzových koncertech obvyklé.
Hostem Quantic bude také britská jazzová zpěvačka Alice Russell, která hostovala na jeho deskách už ze začátku nulté dekády. Jejich aktuální společné album Look Around The Corner vyšlo na začátku dubna a zní tak trochu jako by bylo natočené v Miami či New Yorku v 70. letech nebo na nějaké diskotéce v Bronxu. Prolíná se zde soul, jazz a blues s kolumbijskou tradiční hudbou. Ostatně deska vznikla v Cali na západě Kolumbie.
