Rozhovor - Hiphopové legendy Cypress Hill se po sedmi letech vrátí do České republiky a 2. června zahrají v pražské O2 Aréně. Klasikové kalifornského rapu představí českému publiku novou desku Rise Up, která vyšla na konci dubna.
Cypress Hill na albové novince potvrzují, že paranoia z dlouhodobého užívání marihuany se u nich obrátila v agresivní našláplý sound, který se hravě vyrovná jakékoliv rockové kapele. A potvrdit by to měli i na koncertě. „Nové tracky byly dělané přímo pro koncertní použití," říká rapper B-Real, který Cypress Hill v roce 1988 založil ještě pod jménem DVX.
Největší úspěchy slavili v začátku 90. let, kdy vydali šňůru tří multiplatinových desek s hity Insane in the Brain nebo Throw Your Set in the Air. V roce 2000 navázali na úspěchy dvojalbem Skulls & Bones, které kombinovalo hip hop s rockovým zvukem.
Mezi vaší deskou Till Death Do Us Part a aktuální Rise Up byla šestiletá mezera, nejdelší ve vaší kariéře. Proč to trvalo tak dlouho?
Mohly za to sólové desky, na kterých jsme každý pracovali. Když jsme byli ještě u Sony, tak jsme na své boční projekty neměli příležitosti, takže když kontrakt vypršel, vrhli jsme se do nich. První tři roky jsme pracovali každý sólo - a když jsme je dodělali, mohli jsme se pustit do nové desky Cypress Hill. Rozhodně jsme se těch šest let neflákali. Natáčeli jsme, koncertovali, makali na projektech.
Jak se zkušenost s nejrůznějšími bočními projekty odrazila na nové desce Cypress Hill?
Sólovky byly ideálním způsobem, jak strávit čas mimo kapelu. Někdy když si uděláš pauzu, tak můžeš ztratit kreativní energii, zlenivíš, a pak trvá nějaký čas, než se dostaneš znova do toho správnýho naladění. My jsme se místo toho vrátili z našich vedlejšáků nabití a nastartovaní; nápady přicházely samy od sebe.
Po odchodu od Sony vás podepsal Snoop Dogg na svůj label Priority Records. Jaký je to šéf?
Skvělej! Moc dobře ví, kdo jsme zač a o co nám jde. Navíc je to taky muzikant a chápe, jak se dělají věci. Těžko jsme mohli získat lepšího šéfa.
Co říkal on na desku?
Líbila se mu - a taky lidem z EMI. To bylo pro nás důležitý, abychom cítili podporu.
Deska mi přijde agresivnější než předchozí nahrávky. Měla to být reakce na současný hitparádový hip hop?
Rozhodně jsme chtěli udělat agresivnější a rychlejší album. A navíc jiné, než dělají všichni ostatní. Je srandovní, že to říkáš, protože někteří kritici nám vyčítají, že ta deska je jen omílání starých postupů. Já si myslím, že je to úplně jiná deska než kdy předtím. Ještě nikdy jsme nenatočili nic tak koncentrovaně agresivního. Jsou to tracky dělané ke koncertům, mají vzbuzovat šílené reakce. Vypadá to, že čím jsme starší, tím jsme naštvanější.
Má to co dělat i s tím, že vaše boční projekty byly vždy nějakým způsobem střižené rockem?
Samozřejmě, že rockovou hudbu respektujeme, máme rádi a často jsme dělali věci na hraně hip hopu a rocku. Ale s novou deskou jsme chtěli hlavně najít něco nového a svěžího - a zároveň něco, co by tě přímo udeřilo do obličeje. Nejdřív jsme začali na novém materiálu pracovat z pozice hip hopu, a když jsme dokončili několik skladeb, pozvali jsme do studia Toma Morella a Darona (Daron Malakian ze System of a Down, pozn. KV). Díky nim se to spojilo dohromady.
Prodeje hiphopových desek klesají, někteří lidi dokonce mluví o smrti hip hopu. Jaký je na to tvůj názor?
Neřekl bych, že hip hop je mrtvej. Ocitli jsme se v éře, kdy musíš hledat nové způsoby, jak prodávat desky. Lidi nekupují desky tak jako dřív, často si je ani nemůžou dovolit. Já se jim nedivím, když vyjde deska jejich oblíbený kapely a oni nemají peníze, samozřejmě si ji stáhnout z internetu. S tím je třeba se vyrovnat. My jsme nečekali velký prodeje, nakonec nejsme žádný pop hvězdy. My jsme si řekli, že uděláme skvělý album, a když se povede, tak ho pak pojedeme lidem předvést na živo.
Na desce jsou členové kapel jako Linkin Park, System of Down nebo Rage Against The Machine. Jak vznikla tahle spolupráce?
Předně jsme s nimi přátelé a známe se dlouho. Zdálo se nám, že teď je ideální čas zkusit něco společně. Dlouho jsme to chtěli, ale nebyla příležitost.
Na desce je také rapper Pitbul, který v poslední době slaví úspěchy na popových žebříčcích. Je to také jeden z mála latino rapperů, kteří se kromě Cypress Hill prosadili v hudebním průmyslu.
V hip hopu je hodně latinos, ale pořád to není dost. Je to tím, že nedostáváme tolik šancí od nahrávacích společností, a za druhé také tím, že si sami ty šance krátíme. Bohužel většina latinos umělců se snadno dostane do pozice, kdy nahrávací společnosti netuší, co by s nimi měli dělat.
Když jsi latino a děláš hip hop, tak nejhorší věc, která se ti může stát, je to, že jsi přednostně latino a pak až hiphopový muzikant. Mnohem lepší je nechat muziku, aby mluvila za sebe, a od toho se odrazit. Když dostaneš nálepku latino rappera, tak tě budou nahrávací společnosti prodávat jen na omezeném trhu pro latinos a nikdy vlastně neuspěješ. My jsme se vždycky snažili z toho začarovanýho kruhu vyklouznout.
Nebyl to důvod, proč výrazněji neuspěl třeba portorikánský reggaeton?
Reggeaton je relativně mladý styl, který se neustále vyvíjí. Myslím si, že jeho potenciál ještě není úplně využitý. Je to skvělá hudba na tancování, holky ji milujou. Co víc si přát.
Jedním z hlavních témat textů Cypress Hill vždycky byla marihuana. V USA prochází vnímání marihuany velkými změnami, ve spoustě států je legální na lékařský předpis. Myslíš že se ještě dožijeme plné legalizace?
Možný to je. Zatím je to ještě brzy říct.
Na nové desce je mimojiné i huličská komediální dvojka Cheech & Chong. Jak jste se s nimi seznámili?
Pro nás vždycky byly jejich desky velkou inspirací. Bylo fantastické, když jsme zjistili, že nás znají a mají rádi. Pro nás to byla největší pocta. Pozvali jsem je na náš SmokeOut festival v době, kdy plánovali comeback po více než dvaceti letech, a ono to vyšlo. Samozřejmě jsme toho museli využít a pozvat je i na desku.
Dali jste si spolu práska?
Na to si už odpověz sám…
