Chlebíčky od Ebenů víc zachutnají od půli tácu

Jan Červenka
25. 6. 2008 9:00
Šťouchanec trampům střídá satira na kvazifolklor
Foto: Sony BMG

Recenze - Po šesti letech vydali bratři Ebenové - tedy Marek, Kryštof a David spolu s rytmikou z ETC Vladimíra Mišíka, kterou tvoří Jiří Veselý (basová kytara, akordeon), Jiří Zelenka (bicí, perkuse) a Pavel Skála (akustické a elektrické kytary) - nové studiové album s názvem Chlebíčky. Zvukovou paletu rozšiřuje jazzový kontrabasista Jaromír Honzák.

Nové Chlebíčky nejsou pro každého. Album je řemeslně výborně udělané, k jeho přijetí je však potřeba přijmout styl kapely, přistoupit na jejich hru. Pak nová deska posluchačům opět nabízí inteligentní texty a typicky ebenovské pojetí hudby, tedy svébytné proplouvání hudebními žánry. Oproti předchozím dvěma albům je však přece jen o něco méně vyrovnaná.

Foto: Sony BMG
Čtěte také: Marek Eben: Chlebíčky jsou naše společná zkušenost

Hned úvodní Chlebíčky vám dají ebenovský sound se vším všudy - jenže sama skladba není hudebně ani textově dostatečně silná na to, aby překonala laťku nastavenou titulní písní předchozí desky Já na tom dělám.

Rozpačitě vyznívá i následující Zprava dobrý, která je sice postavená na silné rockovější rytmice, jenže tenhle přístup zpěváku Marku Ebenovi není nejvlastnější. A když kapela poněkolikáté opakuje spolu s ním "Zprava dobrý, zleva taky", máte chuť očekávat, zda náhodou něco nepřiletí seshora.

Foto: Sony BMG

Novou zvukovou oblast skýtá spojení akordeonu a kontrabasu v písni Karlovy Vary a nutno dodat, že to není nepříjemný zážitek. V momentě, kdy začne z dálky plíživě nenápadně hrozit nuda, včas nastoupí harmonická změna.

Až k písni Pomník nicméně nové CD nevychází ze stínu předchozích desek, tato skladba je však zlomová. Čiší z ní - zejména z textu - hravost, lehkost a "napadnutost". Následuje reflektující Někdo klepe, která vkusně změní náladu. Stejná hravost jako u Pomníku je cítit i z písně XL, pod jejíž text vyhrává hospodsky odrhovačková harmonika. Její spojení s distingovaným Markem Ebenem ovšem nepůsobí úplně autenticky.

Velmi zábavní jsou Sloni, opět jedna z textových perliček, která se ze zmíněného stínu předchozích desek jasně blýská. Meditativnější "To nic" je znenadání příjemnou stylovou změnou, po níž následuje další perlička: píseň Houston - vtipné a funkční spojení textu, projevu a aranžmá.

Se skladbou Houpám se přichází opět zklidnění a nová zvuková barva, kolovrátkové banjo spolu s citlivě vedenou melodií působí příjemně ospale a všedně, což se pěkně pojí s textem. 

Foto: Aktuálně.cz

Na minulé desce se zaskvěla parodie na trampské písně, tento druh sarkasmu nechybí ani na čerstvém albu. Vynikající text a hudební ztvárnění parodie Folkloreček, která roztomile využívá nablblých eufemismů "Kdo si to cedečko doma vypaluje, ten moje srdečko tuze zarmucuje" ve spojení s aranžmá ve stylu "nejvíc mě ten folkloreček dojímá, když se hraje elektricky s bicíma" funguje spolehlivě.

Album důstojně uzavírá Poslední valčík, nasmutnělá skladba, s citlivým textem těsně před hranou sentimentu.

Nová deska bratří Ebenů trpí rozpačitým začátkem a pár méně přesvědčivými místy, která jsou ale kompenzována několika opravdu podařenými skladbami. Příznivce potěší, odpůrce neurazí - pokud tedy nepatří mezi vyznavače elektrifikovaného "kvazifolkloru".

Bratři Ebenové: Chlebíčky, CD, 44 minut. Vydala firma Sony BMG, 2008. Doporučená cena 265 korun.

 

Právě se děje

Další zprávy